Mýtus o „neférové výhodě“? Nová analýza boří argumenty kritiků a ukazuje, že trans ženy mohou být ve sportu srovnatelné s cis sportovkyněmi
Debata o účasti transgender sportovkyň v ženských kategoriích patří v posledních letech mezi nejdiskutovanější témata na pomezí sportu, politiky i lidských práv. Nová souhrnná analýza vědeckých studií nyní naznačuje, že trans ženy po určité době hormonální léčby nemusí vykazovat fyzickou výhodu oproti cisgender sportovkyním.
Výzkum připravili vědci z Brazílie, kteří analyzovali přibližně padesát dostupných studií zaměřených na fyzickou kondici a tělesné parametry transgender lidí. Do celkového souboru bylo zahrnuto 6 485 osob ve věku od 14 do 41 let – konkrétně 2 943 trans žen, 2 309 trans mužů, 568 cis žen a 665 cis mužů. Cílem bylo porovnat změny ve fyzické výkonnosti a tělesném složení v průběhu hormonální substituční terapie.
Síla i vytrvalost na srovnatelné úrovni
Podle výsledků analýzy dosahují trans ženy po několika měsících hormonální léčby podobné úrovně síly a fyzické zdatnosti jako cisgender ženy. Výzkumníci nepozorovali významné rozdíly ani v síle horní a dolní části těla, ani v maximální spotřebě kyslíku (VO₂ max), která patří mezi klíčové ukazatele vytrvalosti a celkové kondice.
Studie zároveň ukazuje, že ačkoliv mohou mít trans ženy po jednom až třech letech hormonální terapie stále o něco vyšší svalovou hmotu než cis ženy, jejich tělesné složení se výrazně mění. V porovnání s cis muži vykazují vyšší podíl tělesného tuku, což může hrát roli při sportovním výkonu i regeneraci.
Data do citlivé společenské debaty
Otázka spravedlivých pravidel pro účast trans sportovců se v posledních letech stala předmětem sporů mezi sportovními federacemi, politiky i samotnými atlety. Zatímco některé organizace zavádějí přísnější regulace nebo vytvářejí nové kategorie, jiní odborníci upozorňují na nutnost opírat rozhodování o aktuální vědecké poznatky.
Autoři analýzy zdůrazňují, že jejich výsledky nepředstavují definitivní odpověď, ale spíše další dílek do komplexní mozaiky. „Pokračující výzkum fyziologických i psychosociálních trajektorií transgender sportovců s různými demografickými údaji a klinickými charakteristikami je i nadále nezbytný pro rozvoj spravedlivých rámců, které vyvažují spravedlnost, inkluzi a vědeckou důslednost,“ uvádějí vědci ve své zprávě.
Výzkum jako základ pro budoucí pravidla
Nová analýza tak přichází v době, kdy sportovní svět hledá rovnováhu mezi rovnými podmínkami soutěže a respektem k genderové identitě. Odborníci se shodují, že bez dlouhodobých dat a širšího výzkumu napříč různými sporty i věkovými skupinami bude debata pokračovat. Právě podobné studie však mohou pomoci posunout diskusi od emocí k faktům a přispět k tvorbě pravidel, která budou zároveň inkluzivní i založená na vědeckých důkazech.
