„Nene, já nemusím, já už ho vidím“. Ikonická holčička z reklamy na Kofolu otevřeně promluvila o své lásce k ženám
Vánoční čas v Česku tradičně přináší nejen sváteční atmosféru, ale také návrat ikonických reklamních spotů. Mezi nimi stojí jeden, který se v kolektivní paměti drží už více než dvě dekády: slavná reklama na Kofolu z roku 2003, v níž malá holčička pronese dnes už legendární větu „Nene, já nemusím, já už ho vidím“. Z tehdy tříleté Sandry Flemrové se stala tvář Vánoc a symbol jednoho z nejrozpoznatelnějších českých reklamních momentů.
Dnes je Sandře 26 let a pracuje jako zubní sestra. Záři reflektorů dávno opustila, přesto se k ní každé Vánoce vrací zvýšená pozornost médií i veřejnosti. Právě to ji letos přimělo k otevřenému kroku: na sociálních sítích zveřejnila osobní video, v němž poprvé veřejně promluvila o své orientaci.
„Chci žít pravdivě a svobodně“
Ve videu Sandra popisuje, že rozhodnutí zveřejnit svou zpověď nosila v sobě dlouho. „Cítím, že je správný čas být upřímná, a hlavně sama k sobě,“ uvedla. Období Vánoc pro ni bývá nejtěžším obdobím roku – kromě vlastní citové bilance totiž právě tehdy znovu vstupuje do popředí jako „holčička z Kofoly“.
„Už delší dobu ve svém životě cítím náklonnost k ženám. Dlouho jsem to potlačovala, nechtěla jsem si to přiznat a částečně to přehlížela. Ale tomu je konec. Chci žít pravdivě, svobodně a tak, jak to cítím,“ řekla ve videu.
Zároveň přiznala, že pro některé může být její sdílení soukromé povahy. Pro ni samotnou však šlo o důležitý krok – i proto, aby veřejnost viděla skutečného člověka za televizní legendou. „Období Vánoc se mě mediálně úzce dotýká. Je to pro mě období tlaku a chaosu. A právě proto jsem se rozhodla to říct nahlas,“ vysvětlila.
Na závěr připojila vzkaz těm, kteří mohou prožívat podobné pochybnosti či hledání vlastní identity: „A pokud právě ty sleduješ tohle video, buď především sám sebou.“
Dětství před kamerou: jen pár castingů a pak škola
V několika rozhovorech se Sandra před časem ohlédla i za dopadem slavné reklamy na její dětství. Po jejím úspěchu se účastnila několika castingů – celkem pěti či šesti. Nakonec se však s maminkou rozhodly, že herectví nechají být a Sandra se bude věnovat škole.
O tom, jestli by ji svět reklamy mohl později znovu oslovit, tehdy uvažovala spíše ze zvědavosti. „Říkala jsem si, že by mohlo být zajímavé to ještě zkusit… A zjistit, zda mně to půjde a zda se v tom budu cítit komfortně. Ale pak jsme to obě vzdaly a soustředila jsem se čistě na školu,“ popsala.
Silný moment queer viditelnosti
Ačkoliv Sandra Flemrová dlouho vystupovala mimo veřejný prostor, její otevřená výpověď získala na sociálních sítích velkou pozornost – a také mnoho podpůrných komentářů. Pro řadu queer lidí může být její příběh silným důkazem toho, že k přijetí sebe sama lze dojít v různém věku a vlastním tempem.
Z někdejší vánoční hvězdičky tak symbolicky vyrostla žena, která si dovolila vystoupit z role „holčičky z reklamy“ a ukázat, kým je. V období, kdy se často mluví o blízkosti, rodině a upřímnosti, jde o autentické gesto, které může rezonovat mnohem dál, než by kdysi kdokoliv čekal.