OSN varuje: Prevence HIV zažívá nejhorší propad za deset let. Odborníci mluví o „časované bombě“
Globální ambice zastavit nové přenosy HIV do roku 2030 dostaly tvrdý zásah. Nejnovější výroční zpráva UNAIDS (Společný program OSN pro HIV/AIDS) upozorňuje, že svět se ocitl na hraně nejvážnějšího selhání v prevenci HIV za uplynulé desetiletí. Důvod? Prudké omezení financování programů, které dlouhodobě držely epidemii pod kontrolou.
Odborníci varují, že pokud budou škrty pokračovat, v příštích pěti letech může přibýt více než 3,3 milionu nových infekcí HIV. Podle OSN jde o krizi, která se šíří jako dominový efekt – začala v nejbohatších zemích světa, ale nejtíživěji dopadá na státy s nejvyšší zátěží.
Svět couvá, virus postupuje
Mezi země, které v posledních měsících omezily prostředky na mezinárodní programy prevence HIV, patří USA, Francie, Británie i Německo. Jedním z nejvýraznějších zásahů bylo výkonné nařízení prezidenta Donalda Trumpa, které zrušilo financování řady federálních výzkumných projektů v oblasti HIV.
Podobně postupuje i britská vláda, která se chystá omezit rozpočty na zahraniční pomoc. A právě tyto zdroje dlouhodobě financovaly preventivní aktivity v nejzasaženějších regionech světa – od subsaharské Afriky až po části Asie.
UNAIDS ve své zprávě uvádí, že externí pomoc v oblasti zdravotnictví by se mohla do konce roku propadnout až o 40 %. To je podle expertů zásah, který může zvrátit roky těžce vybojovaného pokroku.
„Za každým datem je člověk,“ připomíná šéfka UNAIDS
„Za každým datovým bodem v této zprávě stojí lidé,“ upozornila výkonná ředitelka UNAIDS Winnie Byanyima. Zmiňuje děti bez včasné diagnózy, mladé ženy odstřižené od podpory, ale i celé komunity, které náhle přicházejí o služby, na nichž závisí jejich životy.
Byanyima zároveň dodává, že řešení existuje – máme vědecké poznatky, ověřené nástroje i funkční strategie. „Co teď potřebujeme, je politická odvaha. Investice do komunit, prevence a ochrany lidských práv jsou jedinou cestou, jak AIDS skutečně ukončit.“
Ústup prevence otevírá dveře nové vlně infekcí
Výrazné omezení dostupnosti preexpoziční profylaxe (PrEP) či dalších preventivních nástrojů vytváří „rostoucí mezeru v ochraně“. Ta podle expertů může v následujících letech přivodit miliony nových infekcí HIV, především v regionech, kde je epidemie nejrozšířenější.
Komunitní organizace – které zpráva označuje za „páteř globální reakce na HIV“ – pomohly dopady škrtů alespoň částečně tlumit. Přesto UNAIDS upozorňuje, že bez mezinárodní solidarity se tato záchranná síť brzy přetrhne.
Některé státy, například Nigérie, Uganda či Jihoafrická republika, už oznámily zvýšení domácích investic do prevence a léčby. Ale ani tato snaha podle OSN nedokáže nahradit masivní odliv zdrojů z globálního severu.
Kolik lidí dnes s HIV žije?
Zpráva OSN uvádí, že:
-
40,8 milionu lidí žije s HIV.
-
Jen v roce 2024 bylo hlášeno 1,3 milionu nových infekcí.
-
9,2 milionu nemá přístup k léčbě.
UNAIDS proto vyzývá ekonomicky nejsilnější státy, aby obnovily své závazky vůči globálnímu boji s HIV a investovaly do výzkumu i dostupnějších forem prevence.
Organizace připomíná, že po dekádách práce se svět dostal na dosah historického cíle: vymýcení AIDS jako hrozby pro veřejné zdraví do roku 2030. Pokud ale současná krize přetrvá, může se tato šance rozpadnout dřív, než ji vůbec stihneme uchopit.
Český kontext: stále přibývá nových případů a prevence stagnuje
I když se v Česku často mluví o HIV jako o tématu minulosti, realita vypadá jinak. Počty nově diagnostikovaných rostou, zejména mezi heterosexuálními lidmi.
Přestože Česká republika patří ke světové špičce v léčbě HIV a díky moderní terapii lidé s virem dál nákazu nešíří, včasná diagnostika, dostupnost testování a financování prevence zaostávají.
Odborníci poukazují na nízké investice do osvětových kampaní, slabé povědomí veřejnosti a nutnost zavést dostupnou PrEP hrazenou ze zdravotního pojištění – což je standard, který má většina Evropy už řadu let.
Další výzvou je odstranění stigmatizace a obav z testování, protože nediagnostikované případy jsou podle lékařů hlavním motorem šíření infekce.
Závěr odborníků je jednoznačný – pokud má být HIV v Česku skutečně pod kontrolou, prevence musí přestat být popelkou. A investice do ní jsou nesrovnatelně levnější než celoživotní léčba.