Prezident Pavel ocenil Danu Drábovou. Metál za atomovou lady převzala její partnerka Markéta
Když Hrad při letošním udílení státních vyznamenání oznámil, že Řád bílého lva za zesnulou Danu Drábovou přebírá její partnerka Markéta Pávová, sál ztichl. Nešlo jen o okamžik úcty k významné vědkyni, která celý život zasvětila bezpečnosti jaderné energie a veřejné službě. Šlo i o tichý, ale nesmírně silný moment uznání lásky, která se až dosud odehrávala mimo reflektory. Lásky mezi dvěma ženami.
Dana Drábová byla typem osobnosti, která si nepotřebovala stavět piedestal. Měla přirozenou autoritu, humor i schopnost mluvit o složitých tématech tak, že jí rozuměli i lidé, kteří o fyzice naposledy slyšeli na střední škole. Zároveň si však pečlivě chránila své soukromí. O jejím životě mimo úřad, mimo kamery a mimo vědu se vědělo jen málo – a to zřejmě zcela záměrně.
A přesto, právě v okamžiku nejvyšší pocty, se její soukromý život stal veřejným. „Vyznamenání přebírá pozůstalá partnerka paní doktorky Dany Drábové, paní Markéta Pávová,“ zaznělo oficiálně z úst hradního kancléře. Věta, která by před pár lety možná vyvolala šepot či zvednuté obočí, dnes působila zcela přirozeně. A přesto v sobě nesla hlubokou symboliku.
Protože queer lidé nejsou jen v queer barech, na Pridech nebo v komunitních projektech. Jsou všude – ve školách, v nemocnicích, v armádě, ve vědě, ve službách, v politice, na venkově i na Hradě. Jsou mezi námi, často beze slov, bez okázalosti, bez touhy po pozornosti. A přesto – nebo právě proto – pomáhají rozšiřovat naše vnímání toho, co znamená žít autenticky.
Drábová nikdy nebojovala o pozornost médií, ale celý život bojovala o respekt k rozumu, faktům a odbornosti. A právě tím teď její život dostává další, nečekaný rozměr. Stává se příběhem o tom, že lidská důstojnost a láska nejsou otázkou identity, ale charakteru.
Její partnerka Markéta Pávová, která vyznamenání převzala, se stala jakýmsi neplánovaným symbolem – symbolem toho, že queer lidé tu vždy byli. Jen jsme se někdy dívali jinam. Dnes se však jejich příběhy stávají součástí hlavního proudu, bez senzace, ale s respektem.
Když prezident Pavel předával ocenění a sálem se neslo jméno „partnerka“, nebyla to jen formalita. Byl to nenápadný, a přitom mimořádně důležitý okamžik. Okamžik, kdy se lidskost stala součástí protokolu.
A možná právě to by Danu Drábovou potěšilo nejvíc. Že i po své smrti dokázala otevřít téma, které přesahuje rámec vědy – téma lidskosti, rovnosti a odvahy být sám sebou. Protože queer lidé nejsou „někde jinde“. Jsou mezi námi. A někdy stojí i na těch nejvyšších stupních českého státu.
