Když ministr chrání auta, a ne stromy. 8 důvodu, proč by Petr Macinka neměl vést resort životního prostředí
Komentář
Zdroj: Adobe Stock/ Se svolením
<Path>

Když ministr chrání auta, a ne stromy. 8 důvodu, proč by Petr Macinka neměl vést resort životního prostředí

Muž, který nevěří v klimatickou krizi, chce vést ministerstvo, jehož smyslem je ji řešit. Nominace Petra Macinky vyvolává obavy napříč odbornou veřejností.
Šimon Hauser Šimon Hauser Autor
29. 10. 2025

Představa, že by se šéf hnutí Motoristé sobě Petr Macinka stal ministrem životního prostředí, působí jako špatný vtip. Člověk, který roky popírá vliv člověka na klimatickou změnu, útočí na ekologické organizace a obhajuje spalovací motory, by měl nově rozhodovat o ochraně české přírody? Tahle rovnice prostě nevychází.

Na ministerstvu, které má být symbolem udržitelnosti a odpovědnosti vůči budoucnosti, by usedl muž, jenž mluví o „zelené ideologii“, zpochybňuje Pařížskou dohodu a slibuje, že po jeho nástupu „poteče zelená krev“. Není to jen názorový střet — je to střet hodnot, který může rozhodnout o tom, jestli se Česko vydá cestou moderní klimatické politiky, nebo se vrátí o dekádu zpět.

Jmenování Petra Macinky by nebylo jen personální otázkou. Bylo by to vyjádření postoje celé země k ochraně přírody, klimatu i pravdě samotné. V době, kdy planeta čelí rekordním teplotám, suchu a ztrátě biodiverzity, by se do čela klíčového resortu postavil člověk, který těmto problémům jednoduše nevěří.

V textu níže se ponoříme do osmi klíčových důvodů – od ideologických výroků, přes programové body až po finanční vazby – proč je Macinka nevhodným kandidátem pro roli, která vyžaduje důvěru, odpovědnost a respekt k vědě.

<Path> 5 častých mýtů o změně klimatu aneb téma, kde se pohybujeme doslova na tenkém leděZdroj:

1) Odmítání vědecké shody

Jedním z nejsilnějších argumentů proti jmenování Macinky je jeho dlouhodobý postoj, který zpochybňuje vliv člověka na klimatickou změnu. Zatímco vědecké studie ukazují jednoznačně, že antropogenní emise skleníkových plynů hrají klíčovou roli, Macinka veřejně tvrdí, že „vliv člověka je asi tak na x-tém místě za desetinnou čárkou, je tedy zanedbatelný“.

Takový výrok není jen osobním názorem, ale přímým signálem – že člověk, jemuž by měl resort životního prostředí důvěřovat své rozhodování, neváhá tvrdit opak toho, co říkají experti a uznávané instituce. A když šéf resortu veřejně popírá či relativizuje vědu, jakou důvěru bude mít veřejnost, podniky či mezinárodní partneři v jeho závazky?

2) „Poteče zelená krev“ – retorika místo strategie

Macinka ve veřejném vystoupení prohlásil, že v případě jeho nástupu na MŽP „poteče zelená krev“. Zní to dramaticky a symbolicky – ale co to znamená v praxi? Místo posílení ochrany přírody tu dává najevo odhodlání odstranit to, co označuje za „zelenou ideologii“.

<Path> "Circle the women! With four circles of a pen you can set in motion big changes in political representation," says Johanna NejedlováZdroj: Bohdana Rambousková

3) Útok na CHKO Soutok a střet zájmů

Macinka se postavil proti nově vyhlášené chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok na jihu Moravy. Oficiálně ji chce zrušit. Pro kritiky je to symbol – že nejde jen o ochranu konkrétního území, ale o posun, kde zájem podnikatele či automobilového hnutí převažuje nad zájmem přírody a veřejným.

Zároveň je tu přímá finanční vazba: majoritním dárcem Motoristů sobě je totiž firma, kterou ovládá podnikatel dlouhodobě kritizující CHKO. Takové spojení vyvolává otázku: bude ministrování vyznamenáním veřejného zájmu, nebo příspěvkem na zájmy sponzorů? Důvěra v rozhodování ministerstva by tím utrpěla.

4) Programové body v praxi znamenají ústup z ochrany

Program Motoristů sobě mluví zcela jasně: hnutí odmítá zálohování plastových lahví, prosazuje výstavbu spaloven místo podpory recyklace, volá po „racionálním“ používání pesticidů a chce znovu povolit chemikálie, které jsou dnes kvůli svým dopadům na přírodu zakázané. Ochranu klimatu a přírody přitom vnímá jako „zelenou ideologii“, kterou je potřeba z politiky odstranit.

Tohle není moderní přístup k životnímu prostředí, ale krok zpět. Namísto snahy čelit klimatické krizi nebo zlepšovat kvalitu života lidí Motoristé navrhují návrat k modelu, který problémy neřeší – jen je odsouvá. Pokud by se Petr Macinka stal ministrem životního prostředí, hrozí, že z úřadu určeného k ochraně přírody se stane místo, kde budou hrát hlavní roli zájmy průmyslu, zatímco příroda zůstane v pozadí.

5) Pařížská dohoda jako „šílený závazek“

Petr Macinka označil Pařížskou dohodu za „šílený závazek“ vyžadující „fantasmagorické klimatické cíle“. Pokud by resort životního prostředí skutečně prosazoval takovou rétoriku, šlo by o výzvu – nejen pro domácí politiku, ale i pro mezinárodní závazky ČR.

Role ministra ochrany klimatu a přírody není jen domácí; je i o reputaci, závazcích a spolupráci. Ministr, který otevřeně neuznává klíčový mezinárodní rámec, nemůže efektivně zastupovat stát — a hrozí, že Česko bude zaostávat, zatímco ostatní země budou napřed.

6) Politolog místo ekologa

Petr Macinka vystudoval politologii a mezinárodní vztahy, ale s ochranou přírody, klimatu nebo životního prostředí nikdy profesionálně nepracoval. Chybí mu odborné zkušenosti i znalost terénu, které jsou pro řízení ministerstva zásadní. O to víc znepokojuje jeho dlouholeté působení v Institutu Václava Klause – think-tanku, který se proslavil svým odmítavým postojem ke klimatické vědě a šířením skepsi vůči ekologické politice.

Ministr, který nezná principy fungování svého resortu, se snadno stává obětí vlivových tlaků – ať už ze strany průmyslových lobby nebo krátkodobých ekonomických zájmů. V takovém prostředí se pak nerozhoduje podle dat a expertů, ale podle politických sympatií. A to je přesně ten typ řízení, který si ministerstvo životního prostředí nemůže dovolit.

Tipy redakce

7) Útoky na odborníky místo dialogu

Macinka opakovaně označuje vědce, ekology a pracovníky neziskových organizací za „zelené extremisty“. Na první pohled to může působit jako jen další politická nadsázka, ale ve skutečnosti je to jasný signál – že místo spolupráce a respektu k odbornosti přichází konflikt a pohrdání.

Resort životního prostředí přitom stojí právě na těchto lidech – na jejich znalostech, výzkumech a dlouhodobé práci v terénu. Pokud by do čela úřadu usedl někdo, kdo jejich práci systematicky znevažuje, může se z otevřené instituce stát uzavřený aparát bez důvěry a transparentnosti. A to je opak toho, co by měl stát dělat, chce-li si udržet respekt veřejnosti i mezinárodní kredibilitu.

8) Příklad Filipa Turka: co nám už Motoristé ukázali

Kauza Filipa Turka, který byl zvažován na post ministra zahraničí, by měla být varováním. Jeho chování – od hazardní jízdy rychlostí přes 200 km/h až po kontroverzní výroky na sociálních sítích – ukázalo, že Motoristé sobě nemají vybudované základní standardy odpovědnosti a důvěryhodnosti pro výkon vysokých funkcí.

Pokud už u diplomacie narazila tato nominace na odpor, u životního prostředí by měla být laťka ještě výš. Tento resort neřídí jen politiku, ale i budoucnost krajiny, vody, lesů a zdraví lidí. Transparentnost a integrita tu nejsou volitelným bonusem – jsou nutností. Každý krok špatným směrem se totiž projeví nejen v politice, ale i v přírodě samotné.

<Path> Kvůli změnám klimatu hrozí „peklo na Zemi“. Nejvíce uvědomělá je dospívající generace – kdo jsou a oč usilují mladí klimatičtí aktivisté?Zdroj: Dazeddigital,com, Theguardian.com, Bbc.com

Ministerstvo potřebuje ochránce, ne popírače

Ministr životního prostředí by měl být člověk, který rozumí vědě, chápe křehkost přírody a dokáže se postavit tlakům, které ji ohrožují. Někdo, kdo bude umět spojit odborníky, politiky i veřejnost v úsilí o udržitelnou budoucnost. Petr Macinka ale tyto předpoklady nenaplňuje. Jeho výroky, postoje i vazby vytvářejí obraz politika, který místo ochrany přírody hájí zájmy průmyslu, relativizuje vědu a útočí na ty, kteří se ji snaží bránit.

V době, kdy svět čelí klimatické krizi a kdy se i Česká republika snaží posouvat směrem k udržitelnosti, by jeho jmenování znamenalo krok zpět. Nejen symbolicky, ale i prakticky – protože by otevřelo dveře návratu k fosilnímu myšlení a politice, která dává přednost krátkodobému zisku před dlouhodobou odpovědností.

Jako magazín, který staví na hodnotách otevřenosti, odvahy a respektu, nemůžeme při takové nominaci zůstat mlčet. Nejde jen o jméno jednoho ministra – jde o to, jakou budoucnost si pro naši zemi zvolíme.

Zdroj: iDNES.cz, Deník Referendum, Aktuálně.cz, E15.cz, Seznam Zprávy, ČT24, Deník N, Respekt.cz, Hnutí DUHA, Zelený kruh, Motoristé sobě (oficiální web a program), Institut Václava Klause, HN.cz (Hospodářské noviny)

Populární
články

Martina Viktorie Kopecká a Andrea Voborníková – pár, který otevřeně mluví o víře, lásce i svobodě být sám sebou.
LIDÉ

„Církev by měla být místem, kde se člověk nemusí bát být sám sebou,“ říká farářka Martina Viktorie Kopecká a její partnerka Andrea Voborníková

Autor: Šimon Hauser
V Bruselu i doma prosazuje témata rovnosti, vzdělávání a ochrany demokracie. „Člověk by se nikdy neměl bát kvůli tomu, koho miluje,“ dodává Danuše Nerudová.
LIDÉ

„Láska je jen jedna a moc si přeji, abychom byli otevřenou společností, kde se nikdo nemusí bát milovat,“ říká europoslankyně Danuše Nerudová

Autor: Šimon Hauser
Blízkost, která byla kdysi trestná, dnes vypráví o svobodě milovat bez omluv.
LIDÉ

Queer lidé tu byli vždycky. Proč se svět tak dlouho tvářil, že neexistují?

Autor: Šimon Hauser
Lucie Mádlová, zakladatelka a výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti, která už více než deset let propojuje byznys, veřejný sektor i neziskové organizace.
Business 2025

„Udržitelnost neznamená jen ekologii, ale i lidskost,“ říká Lucie Mádlová, která stojí za největší iniciativou společenské odpovědnosti v Česku

Autor: Šimon Hauser
Podle aktuálních dat trpí nadměrnou hmotností 6 z 10 Čechů
TĚLO & MYSL

Srdce bije na poplach: obezita a nezdravý životní styl zkracují milionům Čechů život ve zdraví

Autor: Redakce LUI
Slávek Pham patří k nejvýraznějším mladým hlasům české queer scény. Zpěvák s vietnamskými kořeny si získal pozornost upřímnými texty o láskách, rodině i hledání vlastní identity – a letos v létě svou energii přenesl i na pódium Prague Pride. Jeho debutové EP LOVERBOY je osobní zpovědí, která se nebojí dotýkat citlivých témat, a potvrzuje, že autenticita je v hudbě tou nejlepší vizitkou.
LIDÉ

„Někdo má sport nebo terapeuta, já mám písničky,“ říká mladý queer zpěvák a skladatel Slávek Pham

Autor: Šimon Hauser
Vztahy, které začínají i končí na displeji.
TRENDY

Průměrný Čech má tři vztahy a deset sexuálních partnerů, ukazuje průzkum. Virtuální svět ale přepisuje pravidla blízkosti

Autor: Šimon Hauser
Ilustrační foto – mladý muž, který zjistil, že jeho otec je aktivní na gay seznamkách.
LIDÉ

„Okamžitě jsem ho zablokoval. Nešlo tomu uvěřit,“ říká gay muž, který na seznamovací aplikaci pro gaye objevil vlastního otce

Autor: Šimon Hauser
Důvěra, otevřenost a každodenní jistota – i tak může vypadat život páru, kde jeden z partnerů žije s HIV. (Ilustrační fotografie)
LIDÉ

„Můj partner má HIV, ale díky moderní léčbě mě nemůže nakazit,“ říká muž, který ukazuje, že život s virem už dávno není hrozbou, ale tématem, o němž se stále bojíme mluvit

Autor: Šimon Hauser
Pohřeb Jana Opletala 16. listopadu 1939.
AKTUALITY

17. listopad: Komunisté jsou pryč, ale boj o svobodu nekončí. Demokracie se může ztratit dřív, než si toho všimneme

Autor: Šimon Hauser

E-Shop