„Levice nemůže být o homosexuálech,“ říká Fico o vyloučení Směru–SD z evropských socialistů. Slovensko se pod jeho vedením stává západní baštou Ruska
Slovensko znovu míří na titulní stránky evropských médií – a ne kvůli inovacím, kulturním úspěchům nebo progresivní politice. Tentokrát je důvodem připravované vyloučení strany Směr–SD Roberta Fica ze Strany evropských socialistů (PES), tedy rodiny, která sdružuje sociálnědemokratické a levicové strany napříč kontinentem. Tento krok má být oficiálně potvrzen už příští týden na kongresu v Amsterdamu a symbolicky tak završuje proces, který začal už před lety: postupné vzdalování slovenské „levice“ od evropských hodnot.
Robert Fico na to reagoval po svém. Na stranickém sněmu oznámil, že jeho politika „nemůže být o homosexuálech“ a že Brusel údajně nerozumí potřebám Slovenska. Z jeho pohledu se Směr-SD profiluje jako „autentická slovenská levice“, která se odmítá podřizovat evropským představám o tom, co má být sociální demokracie. Jenže právě tahle „autenticita“ je v praxi spíš směsí nacionalismu, konzervativních postojů a otevřeného flirtování s autoritářskými režimy.
Když levice přestane být levicí
V moderní Evropě je sociální demokracie pevně spjatá s principy rovnosti, solidarity a ochrany práv menšin. Levice je dnes v mnoha zemích přirozeným zastáncem queer lidí, žen, migrantů či dalších skupin, které čelí nerovnostem. Když Fico tvrdí, že levicová politika „nemůže být o homosexuálech“, ve skutečnosti říká, že jeho levicová politika nebude o rovnosti a lidských právech. A tím se zásadně vzdaluje od hodnot, na nichž stojí Evropská unie i většina západoevropských socialistických stran.
Tento odklon není náhlý. Už delší dobu Směr-SD používá národní rétoriku, prosazuje ústavní změny zvýrazňující „svrchovanost“ Slovenska v kulturně-etických otázkách a postupně omezuje prostor nezávislým médiím. Zároveň Fico otevřeně pěstuje vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem i čínským vůdcem Si Ťin-pchingem – a své schůzky s nimi obhajuje jako „povinnost“. Jenže povinností evropského premiéra by mělo být především hájit evropské hodnoty, ne je relativizovat.
Bašta Ruska v srdci Evropy
Z geopolitického hlediska se tak Slovensko pod Ficovým vedením stává jakýmsi západním „předmostím“ ruského vlivu. Je to paradoxní situace: země, která je členem EU i NATO, zároveň přebírá rétoriku, jakou známe z Budapešti nebo z Moskvy. Kritizuje podporu Ukrajiny, relativizuje queer práva, posiluje národní suverenitu na úkor evropského práva a politicky se přibližuje autoritářům.
Fico se rád prezentuje jako silný lídr, který „neuhýbá Bruselu“. Ve skutečnosti ale uhýbá od hodnot, díky nimž je Evropa pro miliony lidí prostorem svobody a bezpečí. Když Směr-SD říká, že dělá „politiku pro Slovensko“, znamená to spíš politiku, která se líbí konzervativní části společnosti – a zároveň hraje do karet těm, kdo mají zájem evropskou jednotu oslabit.
Homosexualita jako symbol
Když Fico mluví o homosexuálech, nejde mu jen o queer komunitu. V dnešní Evropě je právě otázka LGBTQ+ práv jakýmsi lakmusovým papírkem – ukazuje, kde stát stojí hodnotově. Země, které queer práva podporují, většinou podporují i demokratické instituce, nezávislá média a otevřenou společnost. Země, které je odmítají, se často posouvají směrem k autoritářství. Slovensko bohužel patří do té druhé skupiny – a Fico to ani neskrývá.
Varování pro celou Evropu
Evropští socialisté teď dávají Ficovi jasný signál: pokud chcete být součástí rodiny, musíte sdílet její hodnoty. A právě to Směr-SD odmítá. Jeho politika není levicová ani evropská – je národní, konzervativní a čím dál víc proruská. A to by mělo být varováním pro celou EU. Protože zatímco na mapě zůstává Slovensko členem Unie, v hodnotovém smyslu se stává západní baštou Ruska.
A možná je právě to nejnebezpečnější: když se pod rouškou „autentické levice“ začne přepisovat samotná definice toho, co znamená být součástí evropského společenství.
