Dnes je Světový den duševního zdraví. Patříte taky mezi ty, které drtí stres? Data ukazují, že nejvíc trpí mladí
Katastrofy mají mnoho podob. Může jít o přírodní pohromy, válečné konflikty, technologické havárie, ale i společenské krize, které zasahují komunity a celé státy. Jejich společným jmenovatelem bývá nejistota, ztráty a přetížení – situace, které mohou vyvolat úzkost, poruchy spánku nebo posttraumatické potíže. Právě proto letošní Světový den duševního zdraví, který připadá na 10. října, nese podtitul „Přístup ke službám: duševní zdraví v katastrofách a mimořádných událostech“. Světová federace pro duševní zdraví (WFMH) tím zdůrazňuje potřebu dostupné psychosociální podpory pro lidi zasažené krizemi – od okamžité pomoci až po dlouhodobou péči.
Světový den duševního zdraví se slaví od roku 1992 a během tří dekád se z osvětové iniciativy stal globální moment, kdy se mluví o stigmatizovaných tématech, sdílí osobní příběhy a apeluje na vlády, aby péči o duševní zdraví braly stejně vážně jako tu fyzickou. A i když letošní téma reaguje na světové krize, nový mezinárodní výzkum společnosti Ipsos ukazuje, že duševní zátěž je stále častěji každodenní realitou – a to zejména u mladých lidí.
Stres jako nový normál
Podle dat Ipsosu zažívají dvě třetiny Čechů míru stresu, která jim brání zvládat běžné věci. Necelá polovina populace prožila v uplynulém roce déletrvající pocit smutku nebo beznaděje a čtvrtina lidí musela kvůli stresu zůstat několik dnů doma.
Globálně přiznává podobnou zkušenost 59 procent lidí. Nejvyšší míru stresu vykazují například Turecko a Polsko, kde více než třetina lidí kvůli psychickému přetížení vynechala práci či školu.
Generace Z: otevřená, ale nejvíc zasažená
Z výzkumu také vyplývá, že duševní nepohoda nejvíce doléhá na nejmladší generaci. Mezi mladými z generace Z přiznalo 81 procent lidí, že měli pocit, že nezvládají své věci – polovina z nich opakovaně. Více než polovina zažívala dlouhodobý smutek nebo beznaděj, a téměř třetina musela kvůli psychickým problémům chybět ve škole či práci.
Zároveň jsou ale mladí lidé paradoxně těmi, kteří o duševním zdraví mluví nejotevřeněji. Polovina z nich sdílí své obavy s přáteli či rodinou, což může být důležitý krok k tomu, aby problémy nezůstávaly skryté a neřešené.
Péče o duševní zdraví stále pokulhává
Drtivá většina Čechů (82 %) považuje duševní zdraví za stejně důležité jako fyzické. Realita systému tomu ale podle lidí neodpovídá – zdravotnictví podle nich péči o psychiku podceňuje. A právě mladí na tento nesoulad upozorňují nejčastěji.
„Duševní zdraví se nepochybně stává celospolečenským tématem. Jeho dopad vidíme nejen v oblasti zdravotnictví, ale i školství či třeba byznysu, kde čtvrtina lidí kvůli stresu už někdy absentovala v práci. Duševní nepohodu častěji přiznávají mladí lidé. Ti také nejaktivněji upozorňují na důležitost tohoto tématu, sami jsou zároveň ochotni o duševním zdraví častěji otevřeně hovořit,“ říká Jakub Malý, ředitel Ipsos.
Prostor ke změně
Světový den duševního zdraví je připomínkou, že péče o psychickou pohodu není luxus, ale základní potřeba – obzvlášť ve světě, kde krize střídají krizi. Přístup ke kvalitním službám, rychlá pomoc v době katastrof i dlouhodobá péče po jejich odeznění mohou zásadně ovlivnit životy milionů lidí.
A i když změny v systému nepřijdou přes noc, otevřenost mladších generací, rostoucí povědomí veřejnosti i tlak na politické a zdravotnické instituce dávají naději, že duševní zdraví přestane být opomíjeným tématem.
