Zpátky do minulosti? Nejvyšší soud USA se chystá podpořit konverzní terapii pod rouškou svobody projevu
Ve Spojených státech se rozhořel další klíčový kulturní spor, jehož výsledek může přepsat hranice mezi svobodou projevu a ochranou zranitelných skupin. Nejvyšší soud USA, v němž konzervativní soudci drží většinu 6:3, naznačil, že by mohl rozhodnout proti zákazu konverzní terapie v Coloradu – státu, který podobně jako řada dalších přijal v roce 2019 zákon chránící LGBTQ+ mladé lidi před praktikami, jež slibují „změnu“ jejich sexuální orientace či genderové identity.
Předmětem sporu je případ Chiles vs. Salazar, který bude precedentem pro celé USA. Kaley Chiles, křesťanská poradkyně pro duševní zdraví, zažalovala stát Colorado kvůli zákonu, který terapeutům zakazuje pokoušet se měnit přitažlivost nebo genderový projev osob mladších 18 let. Tvrdí, že tím stát porušuje její ústavní právo na svobodu projevu. Chilesová otevřeně prohlašuje, že věří, že lidé „prosperují, když žijí v souladu s Božím plánem“, a že její práce spočívá v tom, pomáhat mladým lidem žít podle jejich „biologického pohlaví“.
Případu se chopila Alliance Defending Freedom, konzervativní právnická organizace podporovaná administrativou Donalda Trumpa. A u Nejvyššího soudu našla podporu. Konzervativní soudci během slyšení vyjadřovali Chilesové sympatie a kladli důraz na to, že i „negativní či nepopulární slova“ si zaslouží ústavní ochranu. Předseda soudu John Roberts například prohlásil: „Jen proto, že se chovají negativně, neznamená to, že jejich slova nejsou chráněna.“ Soudce Samuel Alito dokonce označil zákon Colorada za „do očí bijící diskriminaci na základě názoru“.
Na opačné straně stojí liberální soudci a generální prokurátorka Colorada Shannon Stevensonová. Ta upozornila, že zákon nereguluje „projev“, ale konkrétní terapeutické chování – a že stát má povinnost zakročit proti praxi, kterou považuje za nebezpečnou a neúčinnou. „Tato terapie nemá žádnou úspěšnou historii,“ připomněla Stevensonová a varovala, že pod záminkou svobody projevu by mohlo dojít k rozbití ochranných mechanismů zdravotnictví.
Konverzní terapie přitom není abstraktní ideologická otázka. Jde o soubor praktik – od averzivních metod až po psychologickou manipulaci – které vycházejí ze zastaralého a odborně vyvráceného přesvědčení, že LGBTQ+ identitu lze „vyléčit“. Lékařské a psychologické organizace po celém světě se shodují, že tyto praktiky nefungují a mohou způsobit vážné psychické následky: zvýšené riziko deprese, úzkosti a sebevražedných myšlenek. Mnozí z těch, kteří si konverzní terapií prošli, hovoří o dlouhodobých traumatech, pocitech studu a ztrátě důvěry ve vlastní identitu.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu, které se očekává do června 2026, tak bude mít mnohem širší dosah než jen v Coloradu. Pokud soud rozhodne ve prospěch Chilesové, může tím zásadně oslabit zákony v desítkách států, které podobné zákazy zavedly. Státům by mohlo být znemožněno chránit queer mladé lidi před nebezpečnými „terapeutickými“ praktikami — a nábožensky motivovaní poradci by získali široký prostor pro působení bez jasných mantinelů.
Je alarmující, že soud, který má chránit práva všech občanů, přikládá větší váhu „právu“ terapeutky šířit své náboženské názory než právu queer mladých vyrůstat bez stigmatizace, manipulace a psychického nátlaku. Spor o konverzní terapii je ve skutečnosti sporem o to, zda lze pod pláštíkem svobody projevu legitimizovat praktiky, které odborná veřejnost považuje za škodlivé a neetické.
Pokud Nejvyšší soud skutečně rozhodne proti zákazu konverzní terapie, vyšle tím jasný signál: ideologická svoboda několika jednotlivců má přednost před bezpečím a duševním zdravím tisíců mladých lidí. A to je zpráva, která by měla rezonovat daleko za hranicemi USA.
