Trump hledá obětní beránky: místo řešení masových střeleb chce omezit práva trans lidí
Když Spojené státy zasáhne další masová střelba – například nedávno v kostele základní školy v Minneapolis, kde osmadvacetiletý útočník připravil o život dvě děti a zranil více než dvacet lidí – čekali bychom od vlády seriózní reakci. Tedy kroky, které se zaměří na samotné jádro problému: snadnou dostupnost útočných zbraní, nedostatečné prověřování kupujících nebo slabou prevenci psychických potíží. Místo toho ale administrativa Donalda Trumpa přichází s návrhem, který je spíše politickou hrou než bezpečnostním opatřením – zákazem držení zbraní pro trans osoby.
Na první pohled to působí absurdně. Republikáni dlouhodobě staví svou identitu na obhajobě druhého dodatku americké ústavy a tvrdí, že právo vlastnit zbraň je nedotknutelné. Jakmile se ale objeví příležitost využít marginalizovanou skupinu k posílení vlastního politického příběhu, tato zásada jde stranou. Náhle se připouští výjimka – ne vůči skutečně rizikovým pachatelům, ale vůči malé a zranitelné menšině, která sama často čelí diskriminaci a násilí.
Trans lidé tvoří méně než dvě procenta americké populace, ale podle statistik se stávají oběťmi trestných činů čtyřikrát častěji než většinová společnost. To znamená, že spíše než aby byli hrozbou, patří mezi ty, kteří ochranu a podporu nejvíce potřebují. Přesto mají být označeni za nebezpečí, které je nutné zbavit ústavně garantovaných práv.
Argumentace ministerstva spravedlnosti, že trans identita se rovná duševní nemoci, a tudíž automaticky vylučuje právo vlastnit zbraň, je nebezpečná nejen pro trans komunitu. Jde o precedent, který může být snadno zneužit proti dalším skupinám obyvatel. Pokud jednou připustíme, že stát může svévolně určité menšině odebrat práva, protože ji označí za „duševně nemocnou“, kdo bude na řadě příště? Veteráni s posttraumatickou stresovou poruchou? Lidé trpící depresí? Nebo politicky nepohodlní aktivisté?
Navíc je tento návrh naprosto odtržený od reality. Data jsou jednoznačná: z více než 3 700 masových střeleb v USA od roku 2015 bylo trans lidmi spácháno odhadem jen šestnáct. To není ani půl procenta. Většinu útoků páchají muži, často s extremistickým zázemím – a právě tato skutečnost je pro politickou reprezentaci natolik nepohodlná, že raději odvádí pozornost jinam.
Proto také lidskoprávní organizace správně varují, že nejde o řešení problému střelných zbraní, ale o snahu vytvořit obětního beránka. Je to klasická taktika: místo aby vláda čelila zbrojní lobby a hledala systémová řešení, zaměří se na malou a nepopulární menšinu, která se nemůže efektivně bránit.
Je příznačné, že i mocná Národní střelecká asociace (NRA), jež jinak odmítá jakékoli omezení práva na držení zbraní, se od tohoto návrhu distancovala. Sama připomněla, že „všichni zákona dbalí Američané“ mají na zbraně právo. Pokud i zarytí obhájci volného přístupu ke zbraním považují návrh Trumpovy administrativy za problematický, je jasné, že nejde o nic jiného než politickou šikanu.
Americká společnost stojí před zásadní volbou. Buď se konečně postaví čelem k epidemii střelných zbraní, která každoročně zabíjí tisíce lidí, nebo bude dál obětovat menšiny na oltář politických bodů. Zakázat trans lidem držet zbraně není řešení. Je to jen další krok k normalizaci diskriminace – a k tomu, aby se z lidských práv stala obchodovatelná komodita, kterou lze podle potřeby udělit či odebrat.
