Evropa dává za pravdu nebinárním. Český stát prohrál ve Štrasburku kvůli mužskému rodnému číslu
Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku částečně vyhověl stížnosti nebinárního českého občana, známého jako Taylor H., který dlouhodobě usiloval o změnu rodného čísla a pohlavního označení bez chirurgické změny pohlaví. Rozhodnutí potvrzuje porušení práva na soukromý a rodinný život podle článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.
Taylor H., narozená v roce 1977 v Praze, od raného věku necítila soulad s mužským identifikačním označením v rodném listu. Přestože podstoupila hormonální terapii a změnila jméno již v roce 2012, české úřady jí nadále přidělovaly mužské pohlavní označení a dle něj formát rodného čísla.
Po odmítnutí žádosti o změnu rodného čísla, která oficiálně vyjadřuje pohlaví (měsíční část čísla +50 pro ženy), následovaly neúspěšné odvolání až k Ústavnímu soudu, jenž argumentoval, že český právní řád je binární – rozděluje lidi jen na muže a ženy.
Štrasburský verdikt
ECHR rozhodl, že požadavek chirurgické změny pohlaví nebo sterilizace jako podmínky pro změnu rodného čísla představuje nepřiměřený zásah do Taylorovy identity. Českému státu uložené změnit postup a rovněž zaplatit náklady řízení ve výši 2 000 € (cca 49 500 Kč) ve lhůtě tří měsíců . Soud však nevyhověl požadavku na odškodnění za psychickou újmu ve výši 10 tisíc eur.
ECHR sdělil, že nejde o uznání nebinárního statusu jako samostatného legálního pohlaví; soud se zaměřil výhradně na ochranu osobní integrity a soukromí podle článku 8. Otázka zavedení třetího (neutrálního) pohlaví proto zůstala mimo rozsudek.
Kontext českého práva a společenského vývoje
V roce 2024 Ústavní soud zrušil podmínku sterilizace pro přiznání změny pohlaví – rozhodnutí přimělo parlament do poloviny roku 2025 provést relevantní legislativní úpravy. Vzniká tak předpoklad, že se postupně odstraní i další administrativní překážky, jako je formát rodného čísla.
Odborníci nicméně upozorňují, že úplná právní reforma, která by umožnila nebinární či neutrální označení pohlaví, se nadále odvíjí od politické vůle a změn legislativy. V Česku parlamentní návrhy zavedení třetího pohlaví teprve čekají na projednání a nejsou součástí stávajících iniciativ.
Vyjádření a dopady pro queer komunitu
Taylor H. považuje rozsudek za „velké vítězství pro nebinární a trans osoby“ a doufá, že bude impulsem pro celoevropské posílení lidskoprávní ochrany těchto skupin. Rozhodnutí ECHR výrazně zvýrazňuje právní limity binární konstrukce pohlaví v identifikačních dokumentech a soutěžní tlak na legislátory, aby nezůstávali pozadu.
Verdikt Štrasburku představuje zásadní krok v boji proti nutnosti chirurgických zásahů pro právní uznání identity a ukazuje, že v digitální i administrativní správě musí být brán ohled na osobní integritu a soukromé vědomí o vlastní identitě. Ačkoli neotvírá dveře k uznání „třetího pohlaví“, jasně signalizuje, že zmírňování binárních omezení v dokumentech je dosažitelné i bez zákonodárných změn.
