Chraňme státy, ale i klima. Rostoucí výdaje na zbrojení brzdí zelenou transformaci, ukazuje nová studie
Zatímco se svět potýká s důsledky klimatické krize a hledá cesty, jak splnit závazky Pařížské dohody či Cíle udržitelného rozvoje OSN, státní rozpočty ve stále větší míře pohlcuje obrana. Globální vojenské výdaje v roce 2023 poprvé překročily hranici 2,4 bilionu dolarů. Největšími investory zůstávají Spojené státy, ale ani Evropa nezůstává pozadu – například státy Evropské unie zvýšily své obranné rozpočty mezi lety 2021 a 2024 o více než třicet procent.
Podle analýzy britské organizace Conflict and Environment Observatory (CEOBS) má tato rostoucí militarizace přímý dopad na schopnost světa dosáhnout Cíle udržitelného rozvoje číslo 13, který se týká opatření proti změně klimatu. Státy tak sice posilují svou obranu, ale současně oslabují svou klimatickou odolnost.
Armády jako významní producenti emisí
Vojenský sektor je překvapivě velkým zdrojem emisí skleníkových plynů. Podle odhadů je globálně odpovědný za zhruba 5,5 procenta celosvětových emisí – tedy více než například civilní letectví. Tyto emise pocházejí nejen z provozu vojenské techniky a infrastruktury, ale také z výrobního řetězce, výstavby základen či z logistických operací.
CEOBS uvádí, že členské státy NATO v roce 2023 vygenerovaly přibližně 233 milionů tun CO₂, což je více než roční emise některých menších států. Přesto vojenské emise zůstávají ve stínu pozornosti – často se totiž vyhýbají povinnému reportování a nejsou zahrnovány do národních klimatických plánů.
Klimatická nespravedlnost a rozvojový svět
Zvýšené investice do zbrojení mají i další rozměr – vytlačují finance, které by mohly směřovat na klimatickou pomoc rozvojovým zemím. Ty přitom často čelí nejtvrdším dopadům změny klimatu, ačkoli k jejím příčinám přispěly jen minimálně.
Studie z roku 2023 například odhadla, že samotné armády Spojených států a Velké Británie nesou klimatický „dluh“ vůči globálnímu jihu ve výši 111 miliard dolarů. Tyto finance by mohly pomoci zranitelným komunitám s adaptací na klimatické změny nebo obnovou po extrémních klimatických jevech. Namísto toho však často končí v nákupech zbraní a vojenské techniky.
Co s tím? Doporučení expertů
CEOBS navrhuje konkrétní kroky, jak sladit obrannou politiku s klimatickými závazky. V první řadě je potřeba zvýšit transparentnost: státy by měly povinně zveřejňovat data o emisích spojených s armádou a zahrnovat je do svých klimatických strategií.
Dále by měly začlenit klimatická hlediska přímo do národní bezpečnostní politiky – například posuzovat dopady vojenských projektů z hlediska uhlíkové stopy nebo podporovat dekarbonizaci obranného sektoru. A v neposlední řadě je na stole otázka přesměrování části vojenských výdajů na klimatické financování – zejména tam, kde mohou mít největší dopad.
Bezpečnost ano, ale ne na úkor budoucnosti
Zvyšující se mezinárodní napětí a konflikty vedou ke snaze států posilovat obranu. Tento vývoj je pochopitelný, avšak nesmí zastínit fakt, že bezpečnost není pouze otázkou vojenství. Bez zvládnutí klimatické krize nebude bezpečný žádný region.
Jestliže chceme naplnit klimatické cíle, potřebujeme nejen inovace a technologické pokroky, ale i politickou odvahu přehodnotit dosavadní priority.
