Transgender vojáci nejsou vítáni. Nejvyšší soud podpořil Trumpův zákaz
Po měsících právních sporů a veřejného odporu rozhodl Nejvyšší soud Spojených států, že administrativa Donalda Trumpa může zavést zákaz transgender osob v ozbrojených silách. Rozhodnutí bylo vydáno v úterý 6. května a fakticky ruší předběžná opatření nižších soudů, která dosud bránila uvedení zákazu v platnost.
Rozsudek byl vydán formou tzv. emergency order, tedy mimořádného opatření, které Nejvyšší soud používá pro naléhavé případy. Nebyl podepsán konkrétním soudcem a neobsahoval žádné odůvodnění, což je pro tento typ rozhodnutí běžné. Proti verdiktu se vyslovily tři soudkyně jmenované demokratickými prezidenty – Sonia Sotomayor, Elena Kagan a Ketanji Brown Jackson.
Morálně nezpůsobilí, říká Trump
Zákaz transgender osob ve službě navazuje na exekutivní nařízení, které Donald Trump podepsal letos v lednu. V něm označil transgender příslušníky armády za „morálně nezpůsobilé“ a uvedl, že jejich přítomnost ve vojsku narušuje „smrtící efektivitu, soudržnost, čestnost, pokoru, jednotnost a integritu“. Tato tvrzení však nejsou podložena žádnými důkazy.
V návaznosti na Trumpův výnos vydal ministr obrany Pete Hegseth v březnu nové směrnice, podle nichž měli vojáci, jejichž genderová identita neodpovídá pohlaví při narození, možnost dobrovolně odejít ze služby. V opačném případě jim hrozily disciplinární postihy. Tato pravidla ale krátce před jejich účinností zablokovali federální soudci, na základě žalob podaných lidskoprávními organizacemi Human Rights Campaign (HRC) a Lambda Legal. Tyto případy se nakonec dostaly až k Nejvyššímu soudu.
Drtivá rána komunitě
Zástupci obou organizací označili rozhodnutí Nejvyššího soudu za „drtivou ránu“ transgender komunitě i těm, kteří již v armádě slouží. „Toto rozhodnutí nemá nic společného s vojenskou připraveností a všechno společného s předsudky,“ uvedli ve společném prohlášení. „Transgender lidé splňují stejné standardy a projevují stejnou oddanost jako ostatní. Jsme přesvědčeni, že tento zákaz odporuje ústavní ochraně rovnosti a bude nakonec zrušen.“
Kritikou nešetřila ani soudkyně Ana Reyes z okresního soudu ve Washingtonu, která jako první Trumpův zákaz pozastavila. Podle ní šlo o „překročení exekutivních pravomocí“ a výnos označila za neslučitelný s ústavními právy, která má americká armáda chránit.
Na praktické dopady zákazu upozornila i Emily Shilling – trans žena, veteránka z Iráku a Afghánistánu a první velitelka amerického námořnictva, která získala zpět povolení k létání po gender-affirming operaci. „Sloužila jsem ve dvou válečných misích, odlétala 60 bojových letů, byla jsem zkušební pilotkou a dosáhla jsem vrcholu kariéry v námořním letectvu,“ uvedla v lednu pro server PinkNews. „Jsem důkazem, že jsme schopné sloužit. Neexistuje žádný důvod, proč bych neměla být zpátky v kokpitu.“
Zákaz transgender osob ve vojenské službě byl původně zaveden během Trumpova prvního prezidentského období v roce 2016 a zrušen výnosem prezidenta Joea Bidena v roce 2021. Aktuální rozhodnutí Nejvyššího soudu tedy znamená možné znovuzavedení politiky, kterou již jednou americká vláda opustila. Jak dlouho zákaz vydrží, však závisí na dalším vývoji právních sporů – i na výsledku příštích prezidentských voleb.
