
„Chtějí, aby cizí lidé věděli, že nemají chuť souložit!“ J. K. Rowling se vysmála všem asexuálům, utlačovaní jsou prý „falešně“
Když dojdou „polehčující okolnosti“
Ponechme stranou poněkud bizarní detail, že se transfobní Joanne Rowling sama vydává za muže – tedy aspoň v rámci profesní identity. Jako fiktivní autor Robert Galbraith publikuje bestsellerovou sérii o Cormoranu Strikovi, tentokrát určenou dospělým milovníkům tisícistránkových detektivek.
I kdybychom nakrásně chtěli najít pochopení pro spisovatelčiny osobité strachy a předsudky vůči trans menšině (o které se bohužel aktivně dělí s více než 14 miliony followerů na síti X), pro veřejné shazování asexuálů už se „polehčující okolnosti“ hledá opravdu těžko. A minulost neomlouvá ani jedno.
Jako přeživší sexuálního i domácího násilí sice Rowling můžete mít logický sklon vidět ohrožení i tam, kde objektivně není, neměla by ale z jiných lidských bytostí dělat terče posměchu (natož něčeho horšího).
Rowling osvětě (ani hrdosti) nefandí
„Šťastný Mezinárodní den falešného útlaku všem, kteří chtějí, aby o nich naprosto cizí lidé věděli, že nemají chuť souložit,“ rýpla si Rowling na síti X – a ke svému názoru připojila vypůjčenou osvětovou infografiku, která využila Mezinárodní den asexuality k vysvětlení, co přesně asexualita je (a není).
Těžko odhadovat, čím přesně spisovatelku vyprovokoval vcelku obecný příspěvek, který dvěma větami nastínil, že asexuálové nezažívají buď vůbec žádnou, nebo pouze malou sexuální přitažlivost – a že nehledě na tuto odlišnost mohou navazovat hluboká emocionální spojení s jinými lidmi. Nebo Rowling popudilo, že se na obrázku usmívají tři kreslené postavičky s vlajkou asexuální hrdosti?
Pro všechny, co odmítají, aby druhý člověk pociťoval hrdost kvůli tomu, že mu v životě chybí sexuální touha – a z nějakého důvodu je prezentace této menšinové sexuální orientace uráží – máme jednoduchou pomůcku. Nepředstavujte si pod pojmem „hrdost“, jak se někdo pyšně, nebo dokonce nadřazeně nese jako páv – jde o něco úplně jiného. Tento druh hrdosti říká: „Vím, kdo jsem. Nestydím se za to. A chci podpořit ostatní asexuály, ať se necítí jako osamělí outsideři, se kterými je něco špatně – protože není. Jsou v pořádku tak, jak se narodili.“
A co zbylých 364 dní v roce?
Směrem ven, do většinové společnosti, se Mezinárodní den asexuality dá brát jako příležitost říct jednou za rok světu, že asexuálové existují – a třeba i nabourat nějaké stereotypní představy o této menšině. Když uvážíme, kolik sexualizovaného obsahu se na nás denně valí ze všech platforem, pouhých 24 hodin ročně, kdy si špetku té vizibility uzmou asexuálové, asi nikomu chybět nebude.
Směrem dovnitř, do vlastních řad, může tato oslava diverzity nabídnout symbolickou podporu asexuálům, kteří se teprve nacházejí v procesu coming outu – ať už vnitřního, nebo toho vnějšího. V této životní fázi uvítají nejen nové zdroje informací, ale třeba i (virtuální) komunitu lidí, kteří v životě řešili podobné výzvy.
Zní vám to jako nuda? Kdo čekal od této události něco kontroverzního, nejspíš bude zklamaný. Kromě reakce J. K. Rowling totiž na Mezinárodním dni asexuality není pobuřujícího vůbec nic.