Policie zastavila stíhání slovenského gay politika. Nemocnice lživě tvrdila, že šířil infekci HIV – a populisté si ještě přisadili
„HIV pozitivní“ nerovná se „infekční“
Ekonom Hellebrandt působil jako opoziční poslanec Národní rady Slovenské republiky – největší pozornost se na něj ale paradoxně upřela letos v únoru, kdy se svého mandátu „z osobních důvodů“ vzdal. Jak záhy vysvětlil, chtěl tímto krokem vyvodit důsledky ze spáchání přestupku – při svém pobytu v žilinské nemocnici totiž lékaře neinformoval o své diagnóze HIV, protože se obával, že by tuto citlivou informaci mohla zneužít politická opozice. K tomuto kroku se uchýlil s vědomím, že díky léčbě dlouhodobě není infekční.
Současná medicína, která se snaží diagnózu HIV destigmatizovat, pracuje s pravidlem U=U (z anglického undetectable = untransmittable), což bychom mohli do češtiny převést jako N=N (nedetekovatelný = nepřenositelný). Nedávné studie totiž prokázaly, že jakmile díky léčbě antiretrovirovými léky nedokáže virus v krvi detekovat ani laboratorní test (popřípadě se hodnoty pohybují na hranici detekovatelnosti), pacient se nemusí obávat, že by představoval riziko pro HIV negativního sexuálního partnera.
Neznalost zákona (bohužel) neomlouvá
Slovenské zákony Hellebrandt překročil z čiré neznalosti – dlouhodobě žil v zahraničí, kde mu HIV diagnostikovali a léčili, a tamější zdravotnictví mu žádnou oznamovací povinnost neukládalo. Svoji chybu veřejně uznal, zdravotnickému personálu se omluvil a poslanecké křeslo uvolnil svému nástupci. Obava z toho, že by se silně démonizovaná diagnóza mohla politickým oponentům skvěle „hodit“ k očernění Hellebrandtovy osoby, jeho domovské strany, a popřípadě i celé „duhové komunity“, ke které se hrdě hlásí, se bohužel ukázala jako oprávněná.
Hned druhý den po odstoupení Hellebrandta si premiér Robert Fico napsal na svůj Facebook: „Progresivní Slovensko by mělo vysvětlit, jestli vzdání se mandátu poslance NR SR Hellebrandta souvisí s incidentem v nemocnici, pro který na něho nemocnice podala trestní oznámení.“ Nastala tak vcelku bizarní situace, kdy se Fico veřejně „vytasil“ s informací, ke které by se podle Hellebrandta legální cestou vůbec neměl dostat.
20 570 eur na právní služby
Ačkoli právníci Hellebrandta uklidnili, že zamlčením HIV spáchal nanejvýš přestupek, nemocnice v Žilině na něj podala trestní oznámení pro podezření ze šíření nakažlivé nemoci. „Navíc nemocnice v trestním oznámení lhala, že jsem měl vysokou virovou nálož a byl jsem infekční, aniž by poskytla relevantní výsledky krve, které by to potvrdily. Policejní vyšetřovatel však není lékař, a tak se rozhodl zahájit trestní řízení, v němž jsem vystupoval jako podezřelý,“ uvedl k incidentu sám Hellebrandt, který požádal veřejnost o podporu přes server Donio.
Díky veliké vlně solidarity se formou crowdfundingu povedlo vybrat přes 20 000 eur na právní služby. Hellebrandtovi to umožnilo nejen lépe čelit trestnímu stíhání, které je nyní už zastaveno, ale také se aktivně bránit očerňujícím výrokům. Politik podal trestní oznámení pro křivé obvinění na žilinskou nemocnici, a ještě za lživé politické útoky zažaloval premiéra Roberta Fica, ministry Matúše Šutaje Eštoka a Erika Tomáše a europoslance Ľuboše Blahu.
Za porušení oznamovací povinnosti bývalému poslanci stále hrozí pokuta, jejíž výše by se měla řešit v přestupkové komisi Regionálního úřadu veřejného zdravotnictví v Žilině. Hellebrandt se netají svojí ambicí apelovat na to, aby příslušný orgán zohlednil, že neinfekční pacient nemůže poškodit státem chráněný zájem – a pokud by v tomto bodě uspěl, může to destigmatizaci HIV jedině prospět.
Gratulovat si ale v zásadě může už teď. Obrovský zásah do svého soukromí dokázal přetavit v obdivuhodnou otevřenost, která ulehčí život řadě dalších pacientů. Osvěta se zcela konkrétní lidskou tváří totiž umí nenásilně bourat tabu – a budovat pomyslné mosty.
