
Základní lidské právo? „Mít alespoň jednu zmrzlinu denně na náklady státu,“ vysmívá se debatě o odškodnění trans lidí senátor
Lepší časy přijdou… Ale kdy přesně?
Jak by se dala popsat současná (a budoucí) situace trans lidí v naší zemi? Asi jako právní polovakuum s abstraktním příslibem lepších zítřků. Ústavní soud sice letos v květnu (konečně!) uznal, že je v rozporu s lidskou důstojností, aby Česká republika podmiňovala úřední změnu pohlaví operací a kastrací, sporné paragrafy se ale ruší až s platností od července 2025 – a české úřady zatím nejsou na tuto změnu připraveny, protože chybí potřebné předpisy. U příležitosti světového Dne lidských práv, kdy se v Praze konala konference Lidská práva a Česko, se tedy vyloženě nabízelo připomenout, že je nejvyšší čas, aby se věci daly do pohybu.
Bez změny zákona hrozí chaos
Náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák na konferenci odhadl, že se potřebnou změnu zákona nepodaří připravit do července. „Je to bezpochyby dluh, který tato vláda bude mít, že nereagovala dostatečně na rozhodnutí Ústavního soudu," prohlásil v kontextu doprovodných předpisů, které se musí nachystat, aby v úředních dokumentech ani v institucích nevznikl chaos. V reakci na rozhodnutí Ústavního soudu by se mělo „sáhnout“ do české legislativy hned na několika místech: úpravy by se měly týkat zákona o speciálních zdravotních službách, občanského zákoníku či zákona o matrikách.
Odškodnění za povinné sterilizace? Není na pořadu dne
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková dala na konferenci jasně najevo, že za etické řešení považuje „model, kdy bude stačit právo na sebeurčení a vlastní sebedefinice“ – tedy podobnou cestu, jakou se relativně nedávno vydalo Německo. Že by tvrdila cokoli o blížícím se projednávání případných odškodnění trans osob za povinné sterilizace, popírá – prý pouze odpověděla na dotaz Petru Polákovi, zástupci kanceláře ombudsmana, který se zajímal „jestli je relevantní vůbec nějak zvažovat diskusi o odškodnění transgender lidí“ (když uvážíme, že se intenzivně řeší sterilizace romských žen).
Údajný výrok Šimáčkové Laurenčíkové, že by se možné odškodnění lidí, jenž podstoupili sterilizaci v rámci úřední tranzice, mělo řešit už v příštích měsících, na sociálních sítích vzbudil bouřlivé, ba až nenávistné reakce, které na sebe často braly formu osobního útoku. (Je zajímavé, že kritika padala jen na vládní zmocněnkyni pro lidská práva, Karel Dvořák za svá vyjádření na konferenci podobný „kartáč“ nedostal, třebaže v citacích k tématu figuroval také.)
Zmrzlina jako státem uznané lidské právo
Senátor Zdeněk Hraba (ODS), který se prezentuje slovy „váš hlas pro bezpečí, pořádek a zdravý rozum“ si na síť X napsal: „Taková debata je zbytečná. Ovšem debata o tom, zda potřebujeme paní Laurenčíkovou ve funkci zmocněnkyně pro aktivistická práva, ta je zcela na místě.“ V komentářích si později ještě přisadil: „Problém je v tom, že aktivismus nejen této dámy povede k tomu, že příště může být lidským právem uznáno mít alespoň jednu vanilkovou zmrzlinu denně na náklady státu.“ Tomu říkáme „milé“ vyjádření k mezinárodnímu Dni lidských práv…
Zdroj: Giphy
Obratem si s Hrabou „zanotovala” i trans žena Jaroslava Brokešová, která proslula nejen svojí tvorbou na YouTube, ale především kontroverzními výroky, jimiž se distancuje třeba i od moderní terminologie. „Já budu chtít odškodnění za to že byla transsexualita v roce 2019 vtažena pod jednotný pojem TRANSGENDER a tím začaly tyhle veřejné aktivistické rejdy,“ rozohnila se v komentářích. Vzkázala také Šimáčkové Laurenčíkové, že chce finanční odškodnění za to, že je její osoba „po čtvrtstoletí spojována s tímto TransKsindlem!“ Printscreenem komentáře se posléze pochlubila i na svém facebookovém účtu.
Inu, tak jsme si „nanečisto“ zkusili, jak to může na internetu vypadat, až se skutečně jednou otevře politická debata o tom, jestli bude český stát zpětně odškodňovat trans lidi za povinně podstoupené sterilizace… A příště už to téma zkusíme otevřít serióznější formou, tedy bez posměšků a s adekvátní citlivostí, ano?