„Žena nemůže být ženomuž,“ vzkázal kardinál Duka lesbám, co touží po manželství. Kvůli drag queens málem ukončil natáčení rozhovoru

Zjevně není pravda jako pravda…

„Chápu to správně, že z pohledu římskokatolické církve je největší lidskou odvahou říkat pravdu?“ ujistil se Veselovský ve 14. minutě rozhovoru, než „naťukl“ nový tematický okruh, v němž se dotkl i LGBT problematiky. Jakmile mu Duka dal za pravdu, moderátor položil přímou otázku: „Když muž miluje muže, žije v pravdě?“

„Teď jsem neporozuměl,“ opáčil kardinál – a v rámci svojí „kouřové clony“ filozoficky odvětil, že bychom si nejdřív museli definovat „co znamená láska“. Připomněl, že se láska v obecné rovině dá vztáhnout i na rodinu nebo přátele, tedy že milovat je „chtít dobro pro druhého“.

Veselovský tedy „přitvrdil“ a upřesnil, že myslí úplně tu samou lásku, jakou on sám cítí ke své zákonné manželce. Duka však evidentně zůstal ve svém úzkém myšlenkovém rámci, kde romantická láska dvou mužů není neoddiskutovatelná skutečnost, a reagoval v tom smyslu, že „milovat můžete i dítě nebo svoji vlast“. Plynule také navázal vyzdvihováním jedinečného svazku muže a ženy.

Vyučovací hodina biologie, nebo náboženství?

Když se ho Veselovský pokusil vrátit zpátky ke gay párům, Duka prohlásil: „Sexualita mezi dvěma muži není sexualitou mezi mužem a ženou. A tady bychom, myslím, zacházeli až příliš daleko. Ale já vám musím říci, že z hlediska toho, abych toto nazval sexualitou, z hlediska biologa, z hlediska anatoma… Tak vám musím říct, že to není. Tak to je.“

Poté zdůraznil, že stejnopohlavní páry nemohou uzavřít manželství – a při sdělení, že „to nejde“, se usmíval s takovou shovívavostí, jako by zrovna vysvětloval malému dítěti, že opravdu nemůže chovat slona v paneláku. Zdůraznil také, že dva muži spolu nemohou založit rodinu, jelikož tento termín pochází od slova „rodit“, a dodal, že „tohle není římskokatolická církev, to je biologie.“

600 let staré názory

Když se Veselovský Duky trefně otázal na řadu zemí, kde římskokatolická církev působí, a přesto zde lidé stejného pohlaví legálně můžou uzavírat sňatky, Duka dal jasně najevo, že takové manželství pro něj zkrátka není manželství. „Mistr Jan Hus by vás vyloučil z univerzity, kdybyste toto tvrdil,“ snažil se kardinál shodit celou problematiku vtipem. „Nevím, jestli je dobré argumentovat něčím, co bylo před šesti sty roky,“ opáčil mu chytře Veselovský, za což si vysloužil ještě bonusovou lekci gender studies. „Toto je tak staré jako je člověk,“ prohlásil Duka. „Protože člověk je muž, nebo žena. To je člověk. Ale žena nemůže být ženomuž nebo mužožena.“

Když se Veselovský trpělivě snažil kardinálovi nastínit, že se část lidí může cítit jeho vyjádřeními ohrožena – protože stejnopohlavním párům zkrátka vzkazuje „vy nemáte manželství, a ani ho nikdy mít nebudete” – vysoce postavený klerik už dal najevo nelibost, kam se rozhovor ubírá. „To bychom převedli na debatu, kterou jsme si nenaplánovali,“ naznačoval Duka, že mu otázka manželství pro všechny nesedí do předem odsouhlasených okruhů „role církve v dnešní společnosti“ a „ideologie dnešní doby“.

Paříž? „Zneužití“ umění i sportu

Na svoji obhajobu začal kardinál líčit, že měl „celou řadu přátel” s homosexuální orientací: „Já jsem samozřejmě s tímto nesouhlasil, ale neznamenalo to, že bych s nimi nedokázal spolupracovat, nebo dokonce to, že bych je zradil.“ Vedle biologie se tentokrát zaštítil ještě „celou medicínou” – a nechal se slyšet, že navzdory svému nesouhlasu nebude „tyto lidi“ ponižovat, urážet ani považovat za méněcenné (čímž chtěl naznačit, že se nesnižuje k „lůzovládě“ a hrubosti, na kterou si v Česku obecně stěžuje). Obratem ale navázal názorem, že si parlament „nemůže měnit přírodu“ a odkýval Veselovskému, že boj gayů a leseb za rovná práva pokládá za ideologii.

Zlomový bod, kdy chtěl Duka celé interview zastavit a zrušit, navazoval na jeho srpnový příspěvek na síti X, kam napsal: „Jak proběhla Olympiáda? Vytvořil se trojlístek olympiád 1936 - Berlín, 1980 - Moskva a nyní Paříž 2024. Sportovci byli zneužiti k jiným cílům: k nacismu, komunismu a k novým ideologiím, které nám vlastně říkají, že neexistuje lidská identita.“ Veselovský se chtěl ujistit, že kardinálovi skutečně připadá společenská debata o identitě stejně zhoubná jako komunismus nebo nacismus – protože mu přirovnání zjevně přišlo přestřelené. Duka moderátorovi potvrdil, že si za tímto „slušně vyšpičkovaným tweetem“ stojí, a dokonce se pochlubil, že za svůj postoj dostal veřejné uznání.

Poslední večeře jako poslední kapka

Když svému hostu Veselovský připomněl, že se podle Thomase Jollyho, autora vystoupení drag queens na pařížském zahájení olympiády, mělo jednat o „aluzi na setkání antických bohů“, a nikoli o „aluzi na Poslední večeři“, jak kardinál tuto část ceremoniálu interpretoval ve své kritice, začal se Duka zvedat ze židle. „Pane redaktore, já bych skončil ten program. Nezlobte se na mě. Tady děláte normální manipulaci,“ ohradil se.

I když se stoicky klidnému moderátorovi nakonec povedlo „udržet“ hosta před kamerou, bylo zjevné, že vysoce postavený představitel římskokatolické církve není zvyklý, aby se někdo šťoural v jeho vyjádřeních – natož aby mu kladl doplňující otázky a zpochybňoval některé jeho postoje. Zvlášť pokud se týkají zamilovaných gayů, rovného manželství nebo umění drag queens.

Komentáře ve vzácné shodě

Na celé mediální kauze je pozoruhodné, jak se Dukovi povedlo sjednotit Česko – tedy aspoň v rámci internetových komentářů. Pod krátkou ukázkou z rozhovoru, kde klerik „nechápe“, co moderátor míní tím, když „muž miluje muže“, ho svorně zkritizovali ateisté i praktikující katolíci.

„A co když farář miluje ministranta, žije v pravdě? Těžké otázky na pana kardinála, který zneužívání v církvi dlouho zlehčoval... Odpornost největší,“ rýpnul ve facebookovém komentáři spisovatel Petr Ludwig.

„Tak buď Duka opravdu vůbec nechápe, na co se pan Veselovský ptá, nebo dělá, že neví na co se ptá. V obou případech to ale znamená, že nic neví a nikdy neměl co pohledávat na pozici, na které je dlouhodobě vydržován,“ vyjádřil se další uživatel Facebooku.

„Mě tohle jako katolíka, a především člověka, uráží. Pan kardinál soudí cosi o lásce jiných. Soudí a hodnotí. Když muž miluje muže a žena ženu není to žádná jiná láska. Je to jejich vzájemná láska. A jediní, kdo si můžou tu svou definici lásky vytvářet a ji pak hodnotit a soudit, jsou ti dva,“ zapojil se do diskuze jeden z věřících.

„Je rozdíl mezi ochranou ‚tradičních hodnot‘ (whatever it means) a odmítáním reality,“ zaznělo v dalším z komentářů.

„Uráží mě to. Láska mezi lidmi, ať jsou hetero, nebo jinak orientovaní, je jen jedna. Pořád je to láska. Partneři, co nemohou mít děti, jejichž láska nesplňuje kritéria pro plození, jsou podle pana kardinála méněcenní? Nemohu toto akceptovat. Je to úzký, omezený pohled katolického klerika, který nerozumí vztahům a jejich složitostem. Měl by raději mlčet,“ shrnul na Facebooku další komentující.

Je hezké vidět, že i v diskuzích na sociálních sítích občas zvítězí pravda s láskou – zatímco lži a nenávistné projevy ostrouhají.