PolitiQ: V Německu už trans lidé nepotřebují lékaře, aby si změnili pohlaví. Určí si ho sami! Zato v USA mají „děravé“ zákony
(Německo) Od 1. listopadu vstoupil v platnost nový německý zákon o sebeurčení. Ten lidem starším 18 let umožňuje, aby si v úředních záznamech sami změnili jméno i pohlaví – legislativa tedy přestává od trans osob vyžadovat, aby v rámci úřední tranzice procházely soudním jednáním, a ještě doprovázely svoji žádost dvěma psychiatrickými posudky. Cíl je jasný – každodenní žití mnoha trans, nebinárních a intersex lidí se touto cestou usnadní po praktické stránce, a ještě se může i citelně zkvalitnit. Pokud někdo úmyslně zveřejní dřívější jméno nebo dřívější pohlaví dané osoby, aby ji záměrně poškodil, hrozí mu pokuta, která se v přepočtu může vyšplhat až na čtvrt milionu korun.
Třebaže se jedná o legislativní změnu, která narovnává lidská práva a modernizuje právní úpravy ve prospěch většího respektu k trans menšině, už od svého projednávání zvedá vlnu nevole – zejména u konzervativních a ultrapravicových politiků. Ti od začátku varují (čtete: straší) své krajany, že zákon o sebeurčení budou zneužívat kriminální živly. Tato rétorika, která u veřejnosti podporuje simplifikovanou, mylnou představu, že stačí přijít na úřad, a za deset minut máte papírově změněné pohlaví (v reálu se musí dodržovat tříměsíční lhůta), není nijak překvapivá.
I v Česku se opakovaně stáváme svědky toho, jak se trans ženy, které nechtějí projít operativní změnou pohlaví, stávají terčem podezírání, že se ve skutečnosti chtějí dostat dámských šaten a toalet, aby zde páchaly trestnou činnost. Hned v závěsu se „vytahuje“ a politicky přetřásá „navazující“ problematika přítomnosti trans žen v ženské věznici – a trans lidé jsou tak donekonečna vláčeni veřejným prostorem v nelichotivém kontextu.
Když se na německý zákon o sebeurčení podíváme optikou změn, o které se v Česku snaží Trans*parent, mohli bychom si ze sousední země jedině vzít příklad. Oddělení úřední a medicínské tranzice by ulehčilo každodenní praktické záležitosti spoustě trans lidí, u nichž jméno a písmeno uvedené v občanském průkazu neodpovídá jejich vzhledu – leckdy i po řadu let. Nejenže by si ušetřili plejádu nedobrovolných coming-outů, nepříjemností a zmatků, ale mohli by například i svobodněji cestovat nebo se snáz uplatnit na trhu práce. A stačilo by „tak málo“, že?
(Japonsko) Už druhý vrchní soud v Japonsku rozhodl, že současný stav, kdy stejnopohlavní páry nemohou uzavírat manželství stejně jako ty heterosexuální, odporuje hned dvěma článkům ústavy. Jedná se o významný průlom v tamějším boji za rovné sňatky. Třebaže už v roce 2015 vyplynulo z průzkumů, že většina Japonců podporuje manželství pro všechny, do roku 2017 se místní queer páry dočkaly jen lokálních zákonů, které upravují partnerství dvou osob stejného pohlaví ve vybraných městech a prefekturách.
Existují sice partnerské certifikáty, díky nimž lesbické a gay páry nemusí žít v naprostém právním vakuu, rozhodně ale partnerům nepřiznávají srovnatelná práva, jaká mají držitelé manželských certifikátu. Plošně platná a férová legislativa stále chybí – i navzdory dlouholetému boji japonských LGBT aktivistů. Doufejme, že se nyní hnou věci kupředu rychleji než za poslední roky, a světová smapa se tak opět přepíše ve prospěch čím dál rozšířenějšího rovného manželství. Zlepšuje to pak i naši českou „páku“ v obdobných iniciativách.
Zdroj: Giphy
(USA) Ve Spojených státech minulý týden vrcholila předvolební kampaň, nezadržitelně se totiž blíží prezidentské „utkání“ Kamaly Harris a Donalda Trumpa. Součástí kampaně byly i groteskní reklamní spoty s transfobním obsahem, natolik necitlivě pojaté, že před nimi televize musely odvysílat varování, jaké nařizují federální zákony. Inkriminované videospoty si zaplatil prezidentský kandidát Randall Terry, aby apeloval na Američany, ať nevolí „Kamalu ani žádného jiného demokrata“. Ve videu se mluvčí, jistý černošský pastor, rozohnil právě na adresu demokratických politiků.
„Mají drag queens, které našim dětem předčítají oplzlosti, připravují je na sexuální zneužívání, mrzačí jim genitálie, prosazují sňatky osob stejného pohlaví, zabíjejí naše děti po milionech a svádějí nás, abychom kvůli sociálním dávkám zničili své rodiny,“ chrlil nepravdy před kamerou. Aby se strašení a očerňování neminulo efektem, doprovázely ho syrové obrázky znetvořených plodů – právě kvůli nim musela kampaň obsahovat tzv. disclaimer pro citlivější povahy.
Že by obchodníci se strachem šli marketingovou cestou „pro otrlé”, bohužel americká legislativa nepředpokládá. Federální komise pro komunikaci se nechala slyšet, že nemůže udělat nic proto, aby legálně kvalifikovanému kandidátovi na prezidenta zabránila v šíření takovéto kampaně, nehledě na to, jak extrémní je. Doufejme tedy, že se naplní proroctví průzkumů, které naznačují, že američtí voliči už mají plné zuby anti-trans kampaní. S Kamalou Harris v Bílém domě by se tyto nebezpečné mezery v zákonech jistě napravovaly snáz.
