Moderní svět dle lidovců: „Ženy do politiky vnášejí naštvanost vůči nám chlapům,“ uvedl nový předseda strany. Mělo jít o „pochvalu“

Politická recyklace s příměsí nových tváří

Hned v úvodu interview v pořadu Ptám se já došlo na přetřes toho, jestli KDU-ČSL ve svízelné situaci klesajících preferencí neměla přijít s nějakou výraznější personální změnou než s „recyklací“ staronových leaderů, kteří už dříve dostali šanci ukázat, co umí. Marek Výborný se, mimo jiné, hájil i tím, že vedle osob, které garantují určitou kontinuitu, nabízí nově zvolené předsednictvo i zcela nové tváře – a jako první vyzdvihl Moniku Brzeskovou, kterou ocenil jako „zkušenou komunální a krajskou političku”. O deset minut později už se ale na adresu dotyčné vyjadřoval tak, že se rázem nominoval do facebookové skupiny Everyday Patriarchy Bullshit.

Starostka s nálepkou Miss Europe

Nejprve ale trocha kontextu: Monika Brzesková, nyní nově zvolená místopředsedkyně lidovců, posledních deset let působí jako starostka města Kravaře na Opavsku. Pravděpodobně už jí ale nikdo neodpáře nálepku z jiného soudku – v roce 1995 se (tehdy ještě jako Monika Žídková) stala Miss ČR a Miss Europe. V rozhovoru, který poskytla CNN Prima News těsně po svém zvolení, dost bez obalu kritizovala jednoho ze stranických kolegů – jihomoravského hejtmana Jana Grolicha, jenž se rozhodl do předsednictva nekandidovat, i když ho mnozí považovali za nadějného adepta, který by straně pomohl odrazit se ode dna.

KDU-ČSL jako „potápějící se Titanic“

Monika Brzesková jeho rozhodnutí nekandidovat zhodnotila jako „srabácké“, protože na rozdíl od ní nenaskočil na „potápějící se Titanic“, jak KDU-ČSL sama označila. A že lidovcům na politické palubě skutečně teče nejen do bot, ale už i do kajut, data naznačují vcelku jasně. Podle aktuálních průzkumů agentury Kantar by KDU-ČSL ve volbách do Poslanecké sněmovny podpořilo jen 3,5 % voličů. V říjnovém průzkumu konkurenční agentury STEM si lidovci stojí s volebními preferencemi ještě hůř – svůj hlas by jim na podzim příštího roku dala jen 2,7 % voličů. Ať tak, či onak, do zákonem stanovené hranice 5 %, která straně zaručí vstup do Sněmovny, by takto nízké preference nestačily.

Kde jsou ty rodinné hodnoty v praxi?

Abychom byli fér – mediální výrok Moniky Brzeskové o „srabáckém“ přístupu Jana Grolicha, který dle jejího mínění měl „morální povinnost“ přihlásit se do vedení strany, je přinejmenším nestrategický. Zaprvé příliš nedává smysl ventilovat interní kritiku poté, co jsou už předsednické karty rozdány, a zadruhé takovýto postoj poněkud odporuje politickým proklamacím o důrazu KDU-ČSL na rodinnou politiku. Pokud Jan Grolich odmítl kandidaturu s vysvětlením, že si  jeho rodina „zaslouží klidnější období“ a že má jeho syn „jen jedno dětství“ – neměli by zrovna takové motivy křesťanští demokraté pochopit a podpořit? Nebo se snad musí křečovitě držet genderem daných úloh, kdy má muž vyhrazenou roli hrdiny-zachránce, a ten rozhodně dá přednost kariérním výzvám, a nikoli trávení času s malým potomkem?

Zdroj: Giphy

Plnou parou vzad

Pokud se vám slova Moniky Brzeskové na adresu Jana Grolicha zdají jako podpásovka, počkejte si na ještě těžší kalibr. Marek Výborný ve zmiňovaném podcastu Ptám se já nejprve zhodnotil její výrok stylem: „Tak ona je přece jenom žena. A i to je, bych řekl, důležité, že to není jenom chlapácká záležitost u lidovců.“ Nejspíš chtěl zdůraznit, nakolik je KDU-ČSL pokroková, když není složená ze samých „pánů tvorstva“, hned v následující odpovědi ale dal průchod zpátečnickému myšlení.

Když se moderátorka doptávala, jestli snad naznačuje, že to Monika Brzesková na začátek popletla – právě proto, že je žena, upřesnil: „Ne, myslím, že tam vnáší, co je tam potřeba. A řekněme nějakou tu emoci, naštvanost vůči nám chlapům.“ Co by Marek Výborný asi dodal, kdyby s řečmi o srabáctví vybraného kolegy přišel nějaký lidovec-muž? Troufneme si skoro s jistotou tvrdit, že by o jeho pohlaví v rozhovoru nepadlo ani slovo.

Jestli on se ten lidovecký „Titanic“ nepotápí právě proto, že se stereotypní myšlení předsednictva tak trochu vrací do roku 1912, kdy se v Atlantiku srazil parník s ledoborcem – a do Českého zemského sněmu byla zvolena historicky první poslankyně Božena Viková-Kunětická, které ovšem hrabě Thun odmítl uznat a podepsat mandát. Byť jim tedy v jedné věci musíme uznat jistý pokus o rovnost – uvnitř KDU-ČSL si ženy a muži zjevně v otázkách zpátečnického mindsetu nemají moc co vyčítat.