Pořídit si děti jako Dva tátové? V Itálii riskuje vězení i ten, kdo za náhradní matkou vycestuje do zahraničí. Nový zákon se teď chystá i v ČR
Homofobie? Tu v Itálii nemáme
Nutno dodat, že současná předsedkyně italské vlády ztěžuje život LGBT+ komunity dost vytrvale a systematicky. V minulosti už se Giorgia Meloni postarala o to, aby do občanského registru bylo možné zapsat pouze biologického rodiče dítěte, nikoli celý stejnopohlavní pár. Tvrzení, že „v Itálii homosexuálové nijak diskriminování nejsou“, k němuž se italská premiérka uchýlila v roce 2020, aby smetla ze stolu demokratický návrh zákona proti homofobii, se lze jen trpce usmát.
Jedna věta v zákoníku – a víc nic
Kdo by si myslel, že se Italové staví k náhradnímu mateřství tak odmítavě proto, že se drtivá většina obyvatel (v roce 2021 konkrétně 79,2 %) hlásí ke katolické církvi, možná by byl překvapen, že se i v ateistickém Česku objevovaly dost striktní návrhy, čím „vyplnit“ právní vakuum, jaké zde poslední tři dekády panuje.
Dosud se totiž občané a občanky naší země mohli řídit maximálně pravidlem „co není výslovně zakázáno, je dovoleno“ – legislativní úpravu náhradního mateřství by v zákonech hledali marně, existuje pouze jedna jediná zmínka v občanském zákoníku. Do rodného listu dítěte je v ČR automaticky zapsána žena, která ho porodí – bez ohledu na to, zda je jeho biologickou matkou, nebo odnosila vajíčko anonymní dárkyně.
Šedá zóna láká obchodníky s dětmi
Po zákonu, který by problematiku komplexně ošetřil, už poměrně hlasitě volá i Nejvyšší státní zastupitelství, které v letošní výroční zprávě uvedlo, že „tento nedostatek může představovat prostor pro zneužití žen k náhradnímu mateřství a potenciální porušování práv dětí a zneužití jejich zranitelného postavení“. Institut surogátní matky zde byl zmiňován hlavně v kontextu obchodování s dětmi – chybějící právní úpravy totiž v loňském roce prokazatelně využil mezinárodní gang, který na naše území vozil nemajetné ukrajinské ženy, které se v ČR vzdávaly svých nově narozených dětí za úplatu.
Za náhradní mateřství rovnou do vězení
Kontextu nelegálního byznysu s dětmi se držely i dvě poslankyně hnutí ANO, které letos v dubnu předložily ve Sněmovně radikální novelu, jež by Češkám pod pohrůžkou až desetiletého vězení zakazovala odnosit dítě jiné ženě. Zuzana Ožanová a Helena Válková chtěly znemožnit využití institutu náhradní matky dokonce i v případech, kdy by se na něm domluvily dvě příbuzné v rámci jedné rodiny. Tímto návrhem však dost zaskočily i část vlastního poslaneckého klubu.
Zdroj: Giphy
Novela chce zapojit soudy
Dlouho očekávanou „Analýzu institutu náhradního mateřství“, která přihlíží i k judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, české vládě koncem srpna předložil ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Navrhovaná komplexní právní úprava vychází celkem ze šesti principů – pro potenciální duhové rodiny by mohly hrát klíčovou roli zejména dva z nich. Prvním je zdravotní indikace: náhradní mateřství podle Analýzy přichází v úvahu pouze v případě, kdy na straně takzvané zamýšlené matky existují závažné zdravotní překážky. A druhá věc? Podmínkou využití institutu náhradní matky (který má primárně sloužit k řešení neplodnosti heterosexuálních párů) by mělo být předchozí schválení soudem.
Průchozí pro zákonodárce, pro gay otce už ne
Z pohledu gay párů, které by si v Česku přály založit duhovou rodinu s biologickými dětmi – podobně, jako to pomocí surogátní matky a specializované zahraniční agentury udělali třeba Dva tátové Michal a David Vaníčkovi nebo český filantrop Martin Hausenblaus s partnerem Alexem – je tedy tato cesta prakticky neprůchozí.
Do jisté míry se dá chápat, že je návrh zákona postaven tak, abychom se v šedé zóně nemotali ještě roky – velmi přísné podmínky náhradního mateřství minimalizují riziko, že se celá legislativní změna zasekne na vyhrocené politické debatě, která ve výsledku nepomůže ani dětem, ani dospělým. Neměla by ale komplexní právní úprava reflektovat neméně komplexní českou realitu, do které duhové rodiny nezpochybnitelně patří?
