Nenávist ventiluje v diskuzích každý desátý komentující, oblíbeným terčem jsou lesby. Odborníci varují před „mrazícím“ efektem

Nejčastější terče odhalila umělá inteligence

Společnost RTL na začátku srpna oznámila, že na svých největších instagramových kanálech provádí výzkum online nenávisti. Pro účely této studie bylo zkoumáno více než 210 000 komentářů z posledních šesti měsíců –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a to na instagramových kanálech různých médií, která pod tamější RTL spadají (Videoland, RTL News, RTL Boulevard, RTL.nl). Analýza, s jejímž vyhodnocením pomohla umělá inteligence, ukázala znepokojivá čísla: v průměru je každý desátý komentář nenávistný. Kromě toho existují velké rozdíly mezi jednotlivými skupinami lidí – nenávistné reakce se strefují zejména do těch marginalizovaných. Z průzkumu vyplynulo, že se nejčastějším terčem nenávisti stávají lidé, kteří nemají bílou barvu pleti, a queer ženy.

Neheterosexuální ženy? Učiněný magnet na nenávist

Výsledky demonstrují, že se některé skupiny lidí potýkají s virtuálními projevy haterů více, než odpovídá průměru. Například ženy (11,4 %) se stávají terčem nenávisti více než muži (10,3 %), ačkoli muži zjevně nezůstávají pozadu a rozdíl je relativně malý. Naopak lidé s jinou barvou pleti čelí nenávistným komentářům alespoň 1,5krát více než běloši. Titul o nejvíce zasaženou skupinu „vyhrává” queer komunita, u níž na jeden příspěvek připadá o 49 % více nenávistných reakcí než u lidí, kteří nejsou queer. V rámci LGBT komunity jsou nejvyhledávanějším terčem queer ženy: každý pátý komentář, který se této skupiny žen týká, je nenávistný.

Pozor na „mrazící“ efekt

Zkušenosti z minulosti ukazují, že dopad na lidi, kteří se musí popasovat s nenávistnými reakcemi na internetu, může být obrovský. To potvrzuje i Sander van Haperen, docent veřejné politiky a správy na Amsterdamské univerzitě: „Výsledky této studie ukazují strukturální sociální problém, kterému čelí i další veřejně činné osoby, jako jsou politici, umělci a sportovci. Jeho dopad může být velmi negativní. Víme, že nenávist na internetu může být na individuální úrovni zdrcující a zraňující. A existuje i riziko takzvaného mrazícího (či odrazujícího, z anglického chilling) efektu, při kterém jsou lidé méně ochotni se vyjadřovat a mluvit nahlas, což může vést k menší rozmanitosti ve veřejném diskurzu.“ 

Nenávist na Drag Race Holland? Příkladný zásah

„Na začátku studie jsme tušili, že problém nenávisti na internetu je velký, přesto nás vysoká procenta překvapila. Obáváme se, že toto přitvrzení ve společnosti vytváří tlak na zastoupení konkrétních skupin v našich pořadech, nebo dokonce na možnost jejich doslovného zmizení z dohledu,“ uvedl k výsledkům Sven Sauvé, generální ředitel RTL. „Naším cílem je vytvářet pořady, se kterými se lidé mohou ztotožnit nebo skrz které můžou nahlédnout do života jiných. V tom je síla médií a my uděláme vše pro to, abychom toto poslání, a tedy i rozmanitost, v našich pořadech zajistili.“ Nutno dodat, že nezůstává jen u slov: už dříve byla nizozemská RTL nominována na cenu Best Social Award, a to konkrétně za zásah proti nenávistným komentářům v pořadu Drag Race Holland.

Zdroj: Giphy

Paretovo pravidlo, jen trochu jinak

Vedle představy, jakému kvantu „hejtů“ musí lidé pod svými příspěvky čelit, poskytuje průzkum také přehled o tom, kolik osob nenávistné reakce posílá. A zde z analýzy vyplynula vysloveně zarážející čísla: 1 % všech respondentů vyprodukuje téměř třetinu všech nenávistných reakcí. Navíc naprostá většina „komentátorů“ na instagramových kanálech RTL neposlala za prvních šest měsíců ani jeden nenávistný komentář. Zvláštní sonda do duší haterů, že?