Londýn vystavuje tváře 726 trans lidí přímo na Trafalgar Square. Dílo má „kolektivně obejmout“ tragicky zesnulou trans zpěvačku
726 tváří jedné komunity
Dílo Mil Veces un Instante vytvořila Teresa Margolles, 63letá mexická umělkyně, aby upozornila na komunitu, jež se obvykle snaží splynout s většinovou cisgender populací. Rozhodla se to udělat prostřednictvím takových drobností, jako je rtěnka nebo napůl vytrhané obočí – navzdory faktu, že počet masek přesahuje 700 kusů, mají různá jména i jedinečné rysy. „Všem jim dáme obličej,“ poznamenala autorka k instalaci, kterou navrhla i jako kolektivní umělecké objetí určené zavražděné trans zpěvačce a bývalé sexuální pracovnici Karle La Borrada. Ta zemřela v roce 2016 ve svých 67 letech.
Umělkyně i bývalá soudní patoložka
Téma smrti hraje v umění Teresy Margolles klíčovou roli: v minulosti už dokonce použila tělesné tekutiny zemřelých osob. Pokud se vám to zdá bizarní, vězte, že původně pracovala jako soudní patoložka. Se zesnulou zpěvačkou se Teresa Margolles spřátelila během spolupráce na fotografickém projektu. „Místo toho, abych udělala jedno dílo na její památku, jsem chtěla vytvořit něco, co by reprezentovalo celou trans komunitu – kolektivní dílo, které by vyjadřovalo, že ji tato komunita objímá,“ vysvětlila umělkyně reportérům z The Guardian. „Karla byla pilířem komunity. A 22. prosince 2015 byla zavražděna,“ dodala Teresa Margolles. Z vraždy trans ženy nebyl nikdy nikdo obviněn.
Místo Viléma IV. tichý protest proti násilí
Dílo, které se skládá z masek odlitých podle obličejů žijících trans lidí a lidí s genderově nekonformní identitou, tak vyjadřuje protest proti násilí, jemuž mohou osoby z této komunity čelit. Nejedná se pouze o tváře lidí z Velké Británie, nýbrž z celého světa. Na čtvrtém podstavci na Trafalgarském náměstí měla původně stát jezdecká socha Viléma IV., kvůli nedostatku finančních prostředků ale na její realizaci nikdy nedošlo. Následovalo půldruhého století diskusí, až v roce 1998 konečně padlo rozhodnutí, že podstavec bude hostit sérii dočasných uměleckých výstav.
Odlitky ať se rozbijí, ale na duše pozor
Než v roce 2026 vystřídá současnou instalaci socha Lady In Blue od newyorské umělkyně Tschabalaly Self, inspirovaná moderní „everywoman“, bude 726 sádrových odlitků postupně podléhat povětrnostním vlivům. Masky totiž vůbec nevidíme zvenku, pouze zevnitř. „Důvod, proč nevystavuji vnější stranu odlitků, je ten, že bych tím rozbila, co mě doopravdy zajímá: jejich duši,“ objasnila Mexičanka, co v ní evokují lidské obličeje. „Takto bude každý odlitek reagovat na živly svým vlastním způsobem, podle toho, jaké organické materiály na masce zůstaly. Budou blednout a proměňovat se. Je to přirozený proces.“