„Na nebinaritu nevěřím a vlastně jí ani nerozumím,“ říká přední česká sexuoložka, která se specializuje na trans pacienty

Ještě než se dostaneme ke slovům MUDr. Fifkové, řekněme si pro jistotu, co nebinarita je a co všechno pod toto označení spadá. S dovolením si půjčme srozumitelný text ze stránek organizace Trans*parent:

Nebinární lidé nezapadají vůbec nebo zcela do kategorie muž či žena. Patří sem lidé s fluidním genderem (tzn. genderovou identitou měnící se v průběhu života), lidé s více gendery najednou, lidé s genderem, který není ani mužský ani ženský, nebo lidé, kteří žádný gender vůbec nemají. Některé nebinární osoby se považují za trans, jiné nikoliv. 

Dále pak ještě existují různá rozdělení nebinárních lidí, ale ta nejsou nyní podstatná. Pojďme si spíše poslechnout slova doktorky Fifkové, renomované české sexuoložky a psychoterapeutky s více než 30 lety zkušeností v oboru. Specializuje se na práci s trans lidmi a je známá svým konzervativním přístupem k problematice genderové identity. Její názory často vyvolávají diskuze a polarizují veřejnost, což se určitě stane i díky jejímu nedávnému rozhovoru pro pořad Rozstřel na serveru idnes.cz.

„Víte, já jsem ze staré školy. Já si prostě myslím, že je jenom muž a žena nebo trans muž a trans žena, je to můj názor a prostě ať se každý zlobí, jak chce,“ říká na úvod Rozstřelu Fifková.

Podle ní je důležité, aby součástí školní výchovy byly ucelené informace o transsexualitě, homosexualitě a heterosexualitě, ale má pochybnosti o způsobu, jakým jsou děti v posledních letech informovány o těchto tématech: „Že děti jsou ve velice raném věku indoktrinovány nabídkou pohlaví, že ve druhé třídě holčička řeší, jestli je asexuální nebo pansexuální, a ve třetí třídě, jestli je trans nebo demi nebo já nevím co, to úplně dobře není.“

Na druhou stranu Fifková zdůrazňuje, že existují případy, kdy děti projevují jasné znaky rodového nesouladu již v raném věku, a to bez jakékoliv indoktrinace: „Tam to vypadá tak, že se vám narodí holčička a ta holčička, když začne mluvit, tak začne mluvit v klučičím rodě, říká: já jsem kluk. Zkouší čůrat vestoje, vyžaduje klučičí boxerky a chová se tak zcela přirozeně.“

V poslední době je veřejný (mediální) prostor zaplaven množstvím zpráv z „trans“ prostředí, které vyvolávají různé reakce, jež poté úspěšně rozdělují společnost. Jak se k této nově nabyté mediální slávě trans témat staví doktorka Fifková? „Situace v oblasti, jež se týká lidí, trpících závažnou vrozenou poruchou, rodovým nesouladem, je poslední roky skutečně dramatičtější. Ale uklidnila bych veřejnost, že jde jen o desetiny promile populace. Kupříkladu komise, která v České republice schvaluje žádosti o chirurgické zákroky, potvrzuje, že se počty navýšily, ale od roku 2014 je to ze 150 jen na 300. To jsou stále relativně malá čísla,“ konstatuje.

„Proti té intenzivní propagandě se ve společnosti zvedá protivlna. Na jedné straně jsou tedy aktivisté, kteří říkají, že čím víc je trans, tím lépe, všem dejte testosteron už na druhé schůzce, na druhé straně jsou zase konzervativní terapeuti. A to konzervativní myslím ne v dobrém slova smyslu. Ti transsexualitu vůbec neuznávají. Byli tu vždy a vždy říkali, že jde pokaždé o získaný problém, že to je vždycky věc nějakých traumat v dětství a je potřeba to léčit: psychoterapeuticky, psychoanalyticky, až se identita vyléčí. To jsou dva póly a my sexuologové jsme teď někde mezi,“ říká dále. 

Fifková také upozorňuje na změnu terminologie v sexuologii, kde pojmy jako nemoc nebo porucha mohou být považovány za hanlivé. Používá se tak termín rodový nesoulad. „V novém diagnostickém manuálu bude rodový nesoulad vyňat ze škatulky duševních nemocí a nově bude zařazen v kategorii sexuální zdraví, což je na druhou stranu další zmatení pojmů.“ V České republice jsou téměř všechny kroky v procesu změny pohlaví hrazeny ze zdravotního pojištění, a pokud by rodový nesoulad nebyl považován za poruchu, mohl by být tento nárok ohrožen, myslí si Fifková. 

Co se týče nebinárních lidí, přiznává, že nerozumí jejich identitě a nemůže jim poskytnout adekvátní péči: „Oni ke mně nechodí, protože jsem někde řekla, že na nebinaritu nevěřím. A vlastně jí nerozumím, protože ať už jsem mluvila s jakýmkoliv klientem, který se označil za nebinárního, tak mi nebyl schopný vysvětlit původ téhle jeho myšlenky.“

Sexuologický a lékařský pohled na nebinaritu

Z odborného hlediska je nebinarita složitým a rozmanitým fenoménem, který stále potřebuje další výzkum a porozumění. Moderní sexuologie se snaží poskytnout rámec, který by zahrnoval všechny genderové identity, a to včetně nebinárních. Mnozí odborníci se shodují na tom, že je důležité přistupovat k lidem s respektem k jejich identitě a poskytovat jim potřebnou podporu a péči.

Studie o nebinárních identitách

Jedna z významných studií, která přispěla k porozumění nebinárním identitám, je výzkum publikovaný v online žurnálu „Plos One“. Tato studie zahrnovala více než 2000 účastníků, z nichž mnozí se identifikovali jako nebinární. Výsledky ukázaly, že nebinární jedinci často čelí zvýšenému riziku psychických problémů, jako jsou úzkost a deprese, což je často důsledkem stigmatizace a nedostatečného porozumění ze strany společnosti i zdravotnických odborníků.

Studie také zdůraznila, že přístup k adekvátní zdravotní péči a podpoře může výrazně zlepšit kvalitu života nebinárních osob. Konkrétně bylo zjištěno, že nebinární lidé, kteří měli přístup k genderově afirmativní péči, vykazovali nižší míru psychických obtíží a vyšší úroveň spokojenosti se svým životem. 

Změny v diagnostických manuálech, jako je vyjmutí rodového nesouladu ze škatulky duševních nemocí, odrážejí snahu o destigmatizaci těchto identit. Přestože jsou tyto změny mnohými vítány, existuje i určitá obava, že by to mohlo komplikovat přístup ke zdravotní péči, která je často nezbytná pro ty, kteří procházejí procesem změny pohlaví.

Výzvy v poskytování péče

Sexuologové, lékaři a terapeuti se tak snaží najít rovnováhu mezi poskytováním péče a respektováním identity svých pacientů, což je obzvláště důležité v kontextu nebinárních identit, které se vymykají tradičním diagnostickým a léčebným přístupům.

Dalším krokem je rozšíření vzdělávání zdravotnických profesionálů o problematice nebinárních identit a zvýšení povědomí o specifických potřebách této komunity. To zahrnuje nejen teoretické znalosti, ale i praktické dovednosti a empatii v přístupu k pacientům.

Nebinarita představuje výzvu jak pro jednotlivce, kteří se s ní identifikují, tak pro zdravotnický systém, který musí najít způsoby, jak jim poskytovat vhodnou péči. Výzkumy ukazují, že genderově afirmativní přístupy mohou významně přispět ke zlepšení kvality života nebinárních osob. Odborníci se proto musí neustále vzdělávat a přizpůsobovat své přístupy tak, aby byli schopni nabídnout co nejlepší podporu a péči všem lidem bez ohledu na jejich genderovou identitu.