
Dějiny práv sexuálních menšin se stanou novým volitelným předmětem. „Pokud škola bude mlčet o tématech, s nimiž se žáci setkávají jinde, ztratí na relevanci,“ říká náměstek Ministerstva školství
Diskuze o změnách ve výuce dějepisu vyvolaly oravdu bouřlivé reakce. Nové učební osnovy se zaměřují nejen na tradiční dějinné události, ale i na proměny společenských rolí a práv. Výuka o LGBTQ+ není povinná, avšak odborníci zdůrazňují její význam. Asociace pro didaktiku dějepisu i Ministerstvo školství se brání nepravdivým informacím a zdůrazňují, že cílem revize je posílit schopnost žáků kriticky myslet.
Změny ve výuce dějepisu zahrnují učivo o proměnách rolí mužů a žen a je na učitelích, zda se rozhodnou zahrnout i vývoj práv sexuálních menšin. Asociace pro didaktiku dějepisu se ohradila proti zmatečným informacím ve veřejné diskuzi o změnách rámcových vzdělávacích programů, které považuje za poplašné a ideologicky manipulativní.
Náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) také zasáhl do debaty, když na síti X uvedl: „Téma sexuálních identit ve výuce je zásadní. Pokud škola bude mlčet o tématech, s nimiž se žáci setkávají jinde, ztratí na relevanci.“ Dodal, že návrh výstupu vzdělávání pracuje s konceptem dvou pohlaví a jejich rolí, což není v rozporu s moderními přístupy.
Luboš Zajíc, šéf Asociace ředitelů základních škol, zdůrazňuje, že vývoj lidských práv by neměl být upozaděn. „Je to jedno z témat, která by se ve výuce měla objevit, ale nemělo by být jediné,“ uvedl pro Novinky a Právo.
Historické kontexty a moderní inkluze
Olga Kovaříková, dějepisářka z MŠ a ZŠ Přerov nad Labem a finalistka ceny Global Teacher Prize, uvedla, že ne všichni učitelé budou učit o vývoji práv LGBTQ+. „Nikdo nezpochybňuje proměny rolí mužů a žen. Ženy v minulosti neměly volební právo, majetek ani právo nad vlastními dětmi. Metodická podpora pro toto téma existuje. Co se týče práv LGBT+, návrh uvádí, že rozdílné role lze ukazovat i na menšinách, což není závazné,“ popsala.
Studie z University of Arizona pak ukazuje, že zahrnutí LGBTQ+ témat do výuky zlepšuje školní klima a snižuje výskyt šikany vůči sexuálním menšinám. Tyto závěry zdůrazňují důležitost inkluze a bezpečného prostředí pro všechny studenty.
Vývoj lidských práv v dějinách
Kovaříková plánuje zahrnout tuto problematiku do své výuky. „Dějiny naší společnosti tvoří i dějiny různých menšin, například romské,“ uvedla. Debata podle ní ukazuje nutnost posílit schopnost dětí kriticky myslet. „Revize má děti vést k tomu, aby kriticky myslely a rozuměly historickým pramenům v kontextu doby.“
Historie lidských práv zahrnuje zásadní milníky, jako je přijetí Všeobecné deklarace lidských práv OSN v roce 1948. Výuka těchto témat pomáhá žákům porozumět důležitosti ochrany práv jednotlivců a jejich historickému vývoji.
Větší svoboda při výuce
Změny v učivu také umožní učitelům více svobody při výběru témat. „Žáci by měli rozlišovat příčiny a důsledky lidských konfliktů a spolupráce v dějinách. To je obecné a mohu to naplnit na různých příkladech,“ uvedla Kovaříková. Předpokládá také, že vznikne větší prostor pro výuku moderních dějin. „S šesťáky zjednodušeně probíráme starověk. V půlce osmičky jsou mentálně zralí na témata jako národ a lidská práva. S deváťáky se chystáme na sametovou revoluci a rozpad Československa,“ dodala.