Papež František podporuje požehnání LGBTQ+ jednotlivcům, jejich svazkům už ale ne

Papež vysvětlil, že požehnání svazku osob stejného pohlaví „není možné, protože to není svátost. Pán to tak ustanovil. Ale požehnat každou osobu, to ano. Požehnání je pro všechny.“ Následně dodal, že požehnání homosexuálního typu svazku by bylo proti „danému právu“ a proti zákonu církve. Zároveň se divil, proč by to mělo některé lidi pohoršovat.

Byť se to tak na první poslech nemusí zdát, tento přístup papeže Františka k LGBTQ+ komunitě je vnímán jako jeho další krok směrem k větší inkluzivitě v katolické církvi obecně. Během svého pontifikátu učinil totiž několik dalších významných kroků směrem k podpoře LGBTQ+ komunity. Již v roce 2013 na otázku ohledně homosexuálů hledajících Boha řekl: „Kdo jsem já, abych soudil?“ Právě toto vyjádření otevřelo dveře širší diskusi o přijetí a podpoře LGBTQ+ osob v rámci církve.

Minulý listopad papež zase uvedl, že trans lidé mohou být pokřtěni a mohou působit jako kmotři nebo svědci při sňatcích za stejných podmínek, jako kterýkoli jiný dospělý. Sarah Kate Ellis, prezidentka a generální ředitelka organizace GLAAD, na to reagovala slovy: „Nejnovější papežovo vyjádření posílá jednoznačný vzkaz politickým a kulturním vůdcům po celém světě, aby ukončili své pronásledování a vylučování transgender osob.“ Dodala, že papež „pokračuje v bourání bariér, které bránily LGBTQ+ katolíkům v plném zapojení se do chodu římskokatolické církve.“

V prosinci zase František schválil rozhodnutí, které povoluje, aby páry stejného pohlaví byly požehnány římskokatolickými kněžími, pokud tato požehnání nejsou součástí běžných církevních rituálů a nepodobají se svatebnímu obřadu. Zdůraznil ale, že manželství osob stejného pohlaví je stále v rámci katolické církve nepřípustné. „Nepožehnám homosexuální manželství. Požehnám dvě osoby, které se o sebe starají, a také je požádám, aby se za mě modlily. Požehnání nesmí být nikomu odepřeno.“

Papežovy kroky směrem k větší toleranci a přijetí LGBTQ+ osob jsou přijímány různě. Zatímco někteří v církvi vítají tyto kroky jako důležité pro modernizaci a větší otevřenost, konzervativní kruhy vyjadřují obavy z možného narušení tradičních církevních hodnot. Jiní si zase myslí, že jsou jeho kroky příliš malé a nevýznamné a na chod církve jako celku nemají skoro žádný vliv. Navzdory těmto rozdílům je jasné, že papež František se aspoň ze svého titulu snaží nalézt rovnováhu mezi tradičními církevními naukami a potřebou většího soucitu a pochopení pro všechny lidi, bez ohledu na jejich sexuální orientaci nebo genderovou identitu.