Třetí pohlaví v dokladech si přeje téměř polovina Evropanů, ukázal průzkum. Čechům LGBT+ téma nevadí, dokud se týká „těch druhých“
Diskriminace v Evropě existuje a je dokonce velmi rozšířená. Ukázaly to výsledky loňského průzkumu Eurobarometr, který zjišťoval názory obyvatel Evropy na nejrůznější společenská témata. Eurobarometr je oficiální statistické šetření veřejného mínění, které si nechává vypracovat Evropská komise. My jsme se podívali na zoubek tomu, jak to vypadá s aktuálními názory na LGBT+ témata.
Nejrozšířenější je v domovské zemi dotázaných diskriminace kvůli romské identitě (myslí si to 65 % dotázaných), barvě kůže (61 %) nebo etnickému původu (60 %). Hned potom je ovšem diskriminace kvůli transgender identitě (57 %) a sexuální orientaci (54 %). Typickými dalšími důvody jsou postižení, socio-ekonomický status, věk nebo pohlaví.
Více něž pětina občanů EU (21 %) se navíc sama za poslední rok cítila osobně diskriminovaná nebo zažila obtěžování. Oproti výsledkům Eurobarometru z roku 2019 je to nárůst o 4 procentní body. Jako nečastější lidé uváděli diskriminaci a obtěžování (své osoby) na základě věku, genderu, politických názorů, socio-ekonomického statusu a obecného fyzického vzezření.
Evropa (nebinárním) pohlavím rozpolcená
Co se týče postavení LGBT+ lidí, je na tom EU zase o fousek lépe než v předchozích letech. 69 % lidí podporuje myšlenku, že lesby, gayové, bisexuální a trans lidé mají mít stejná práva jako cisgender heterosexuální osoby (právo na svatbu, adopci dětí atp.) Skoro tři čtvrtiny (72 %) také věří, že stejnopohlavní manželství by mělo být dovolené v celé Evropě a že na sexuálních vztazích mezi osobami stejného pohlaví není nic špatného. Co se týče vztahů, je to oproti poslednímu šetření nárůst asi o 2 %, u manželství pak o 3 %.
Jakmile ovšem dojde na otázky pohlaví a genderu, jsou názory o poznání rozpolcenější. 62 % Evropanů si sice myslí, že transgender lidé by měli mít možnost úřední změny pohlaví, v názorech na možnost nebinárního pohlaví je to ale skoro půl na půl.
Podle 47 % dotázaných by úřední dokumenty měly nabízet možnost třetího pohlaví/genderu, tedy mít místo kolonky muž a žena ještě nějakou další variantu (typicky marker X nebo 0). Zároveň je ale 46 % lidí proti této možnosti. Je jich sice méně, ovšem oproti roku 2019 je to nárůst o 3 procentní body, u podporovatelů jen o 1 procentní bod.
Tolerantní Česko?
Podíváme-li se na data přímo o České republice, vyplývá z nich relativně dobré postavení LGBT+ lidí. Nebo aspoň ve srovnání s evropským průměrem. Že je u nás rozšířená diskriminace na základě sexuální orientace nebo transgender identity, si myslí 24 % a 27 % Čechů. V Evropě si to přitom myslí o své zemi průměrně 54 % a 57 % lidí.
Mít v práci teplého kolegu nebo kolegyni by vadilo jen 18 % Čechů (ve srovnání s 22 % EU průměru) a mít trans kolegu nebo kolegyni by vadilo 27 % Čechů (což je stejné jako EU průměr). Jakmile ale dojde na lidi blízké, jsou názory jiné.
Když si mají Češi představit, že by jejich dítě mělo milostný poměr s transgender osobou, vadí taková hypotetická situace 65 % z nich. V EU jako celku to přitom vadí jenom 49 % lidí. A podobně nadprůměrně nesnášenliví jsme i v pohledu na příliš blízké homosexuální vztahy. Milostný poměr svého potomka s osobou stejného pohlaví by nechtělo 50 % Čechů, ale jen 37 % Evropanů.
Výzkum tak ukazuje, že Češi jsou jako národ relativně tolerantní, ale především právě jenom a relativně tolerantní. Pokud se jich daná problematika přímo netýká, je jim to jedno a s její existencí nemají problém, jakmile jde ale o ně samotné nebo o osoby jim velmi blízké, ukazuje se, že LGBT+ téma vlastně nepřijímají, ale pouze ho snášejí u ostatních.
