Už desátý měsíc v řadě zažíváme teplotní rekordy. Pokud se tato anomálie do srpna nestabilizuje, dostane se svět na neprobádané území, říká Gavin Schmidt z NASA.
Aktuálně zveřejněná data klimatické služby Copernicus ukazují, že březen byl o trochu teplejší (o 0,1 °C) než dosavadní rekord z roku 2016 a o hodně teplejší (o 1,68 °C), než bylo běžné před začátkem průmyslové éry. V posledním roce byly průměrné teploty vyšší než kdy dříve v porovnání s dobou před industrializací, což překračuje limit stanovený Pařížskou klimatickou dohodou. Tento limit je 1,5 °C. Experti varují, že pokud se tento trend nezastaví, můžeme se dostat do velkých problémů.
Někteří vědci jsou překvapení, jak rychle teploty stoupají, a bojí se, že oteplování planety se zrychluje. Například Diana Ürge-Vorsatz z OSN a Gavin Schmidt z NASA poznamenávají, že teploty stoupají rychleji, než se očekávalo, a hledají vysvětlení.
„Je to v rámci klimatické variability, nebo signál zrychleného oteplování? Obávám se, že pokud budeme jen čekat, může být pozdě,“ napsala Vorsatz na síti X.
Gavin Schmidt, ředitel Goddardova institutu pro vesmírná studia při NASA, dodal, že teplotní rekordy jsou každý měsíc překonávány až o 0,2 °C. „Je ponižující a trochu znepokojující přiznat, že žádný rok nezmátl předpovědní schopnosti klimatologů více než rok 2023,“ napsal též pro časopis Nature.
Rovněž uvedl, že za tím mohou být různé příčiny – od El Niña, přes snížení znečištění ovzduší, které paradoxně pomáhalo planetu mírně ochlazovat, spady po výbuchu sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai na Tongu v lednu 2022, až po zvýšenou sluneční aktivitu. Ale ani tyto faktory plně nevysvětlují, proč teploty stoupají tak rychle.
A co že je to El Niňo, které by mohlo mít až takový dopad?
Je to přírodní jev spojený s teplejšími povrchovými teplotami oceánu v centrální a východní části Tichého oceánu u rovníku. Tento jev se typicky objevuje v nepravidelných intervalech každých 2 až 7 let a může trvat několik měsíců až dva roky. El Niño je součástí širšího cyklu zvaného ENSO (El Niño-Southern Oscillation), který zahrnuje střídání teplé fáze El Niño, chladné fáze La Niña a neutrálních podmínek.
El Niño má významný dopad na počasí po celém světě, včetně zvýšených srážek v některých částech Jižní a Severní Ameriky a sucha v západním Tichomoří, Austrálii a jihovýchodní Asii. Může způsobovat extrémní počasí, jako jsou silné deště, povodně, sucha, teplotní vlny a dokonce i vliv na hurikánovou aktivitu v Atlantiku.
Mechanismus El Niña ovlivňuje nejen lokální klima, ale má také dopad na globální teploty a klimatické systémy, protože mění rozložení tepla a srážek po celém světě. Jeho vlivy jsou často nejsilnější v zimě a na začátku jara na severní polokouli.
Na základě předběžných analýz je prý jasné, že tyto faktory nejsou dostatečné k tomu, aby vysvětlily nárůst o 0,2 stupňů Celsia. „Pokud se tato anomálie do srpna nestabilizuje - což je rozumné očekávání založené na předchozích událostech El Niño - pak se svět ocitne na neprobádaném území. Mohlo by to znamenat, že oteplování planety již zásadně mění fungování klimatického systému, a to mnohem dříve, než vědci předpokládali,“ dodává ještě k celé záležitosi Gavin Schmidt.
Základní problém, spalování fosilních paliv jako je ropa, plyn, uhlí a dřevo, je dlouho známý a vědecky potvrzený jako hlavní příčina oteplování. Samantha Burgess a Michael E. Mann, uznávaní vědci, zdůrazňují, že jediným způsobem, jak zastavit další oteplování, je rychle snížit emise skleníkových plynů.
Na druhé straně stojí průmysl fosilních paliv, který bude čelit ztrátám v hodnotě bilionů dolarů, pokud bychom přestali používat jejich produkty. Dokonce i když se některé země na mezinárodních konferencích zavázaly ke snižování spalování fosilních paliv, stále existuje silný tlak na to, aby se s těžbou ropy a plynu nepřestávalo.
