Politici v USA navrhují další drsné omezení LGBT+ komunity ve školách. Je to státní šikana, tvrdí opozice
Tento návrh přišel nedlouho poté, co se v podstatě o to samé pokusili zákonodárci na Floridě, kdy tamní guvernér Ron DeSantis navrhl rozšíření již platného zákona, jehož cílem bylo zakázat výuku sexuální orientace a genderové identity ve třídách ve všech ročnících. Nicméně, tento návrh byl právně napaden a nakonec došlo ke kompromisu, kdy mimo vyučování budou moci žáci a studenti o sexuální orientaci a genderové identitě smět hovořit.
Kompromis obsahuje další detaily, o nich si můžete přečíst v našem předchozím článku.
Pokud se vrátíme k Alabamě, v současné době zde platí zákon, který plošně zakazuje otevřené diskuse a podporu LGBTQ+ komunity v mateřských a základních školách. Podle nového návrhu by se tento zákaz rozšířil i na střední školy. Zákonodárci ale přidali ještě jeden návrh, který zakazuje zaměstnancům škol vyvěšovat na pozemcích veřejných škol vlajky, které znázorňují jakoukoliv sexuální nebo genderovou identitu, duchových vlajek nevyjímaje.
Předkladatel návrhu zákona tvrdí, že rozšíření je nutné, aby se zabránilo „indoktrinaci“ žáků, zatímco opoziční zákonodárce uvedl, že stát v podstatě „šikanuje“ LGBTQ+ občany a jejich podporovatele. Návrh zákona nyní poputuje do celé alabamské Sněmovny reprezentantů.
„Šikanujeme určitou třídu nebo skupinu lidí, protože nemají zastoupení, aby se mohli bránit,“ řekl Anthony Daniels, zástupce menšinové opozice.
Ačkoliv v krátké době za sebou navrhly dva americké státy zpřísnění pravidel vůči queer komunitě, není v USA vše ztraceno. Jsou tam totiž i státy, které naopak zákonem vyžadují, aby školy vyučovaly dějepis a společenské vědy zahrnující LGBT+ témata, konkrétní osoby nevyjímaje. Mezi ně patří například Kalifornie, New Yersey, Colorado, Oregon či Nevada.
Mnohé výzkumy zjistily, že LGBT+ mládež ve školách častěji zažívá stres a strach než její vrstevníci, kteří nejsou členy komunity. Jejich negativní zkušenosti jsou spojeny především se slovním a fyzickým obtěžováním, ale bohužel také i přímo agresivním napadáním. I proto vznikají v USA nejrůznější iniciativy, které soustavně právně napadají podobné omezující zákony u nejvyššího soudu a zasazují se o plnou rovnoprávnost, a to samozřejmě nejen na školách.
Bohužel, vzhledem ke složitému tamnímu právnímu systému a většinově konzervativnímu přístupu mnohých politiků to není tak rychlé, jak by bylo příhodno. Naštěstí tu ale je pár států, které si uvědomují důležitost vzdělávání mládeže i v tomto ohledu, a jsou tak skvělým příkladem, že to není nemožné. Situace se zde mění doslova každý měsíc, nezbývá tedy, než jim i jinde ve světě ukazovat, že inkluzivní vzdělání není určitě žádná vstupenka do pekla, ale výchova mládeže k toleranci a otevřenosti vůči svobodě projevu ostatních.
