Vědci poprvé zachytili intimní gay styk keporkaků. Pestrý sexuální život i vztahy zvířat ukazují, jak moc jsou lidé zatíženi předsudky
Pestrý a queer svět zvířat
Výzkum zaměřený na homosexuální chování zvířat je vlastně docela novou disciplínou – mnozí toto téma totiž dlouho považovali za pro vědu nevhodné. Dnes již přitom bylo doloženo homosexuální chování napříč 1 500 druhy. „Nejsou to žádné vzácné anomálie. Exploze výzkumu zaměřeného tímto směrem za posledních dvacet let poukázala na značnou četnost sexuálního chování jedinců téhož pohlaví v celé živočišné říši,“ shrnul tak autor Eliot Schrefer ve své knize Queer Ducks and Other Animals.
Exkurz do sexuálního života zvířat je přitom v mnoha ohledech velmi unikátní, protože i heterosexuální chování napříč druhy velmi variuje – např. tulení samci mají rozsáhlé harémy tuleních samic a samice jestřába galapážského se zase rovnou páří s více samci, kteří se následně podílejí na péči o vejce i vylíhnutá mláďata. Univerzální model zvířecí sexuality tak v podstatě neexistuje, což dokazuje i to, že jedinci mnoha druhů se běžně chovají homosexuálně. A ne – není to nepřirozené a ani zvrhlé.
Pravděpodobně za nejznámější příklad homosexuality u zvířat platí tučňáci, jejichž stejnopohlavní vztahy byly pozorovány již v roce 1911. Kdybychom měli být konkrétní, každý pátý tučňák je dle vědců homosexuální – a je mnohem více tučňáků-gayů než tučňáčic-leseb. Docela běžné také je, že homosexuální páry tučňáků-samců adoptují opuštěná vejce a vyvedou i mláďata (a „tradiční“ svět tučňáků se, překvapivě, stále nezhroutil…). Poměrně zajímavé by pak pro odpůrce lidských stejnopohlavních svazků a adopcí dětí gay/les páry mohlo být i to, že gay-tučňáci jsou zároveň velmi loajální a také žijí v monogamii…
Vzhůru do moře
Homosexuálně se ale chová i mnoho mořských živočichů. Velmi častá jsou partnerství jedinců stejného pohlaví mezi delfíny – v Austrálii dokonce vědci zjistili, že celoživotní homosexuální partnerství mezi samci delfínů jsou častější než „delfíní partnerství“ heterosexuální. Důvodem pak ale prý není ani tak sexuální stránka těchto vztahů, ale spíše blízké sociální vazby. Stejnopohlavní vztahy pak byly doloženy také v případě velryb šedých, které žijí často nejen ve dvojicích, ale dokonce i ve trojicích. A když společně plují oceány, jejich ploutve se dotýkají tak, že to vypadá, jako by se velryby držely za ruce… Homosexualita pak byla pozorována i u řady dalších mořských živočichů, jako jsou vorvani, plameňáci, lachtani, kosatky, kapustňáci apod. A ve výčtu, který je již poměrně široký, nově přibyli také keporkaci.
Záhadní keporkaci
Sexuální chování keporkaků je předmětem zájmů odborníků již řadu let – prozatím se jej v podstatě nedařilo jakkoliv zdokumentovat. Až v roce 2022 se dvojici vědců povedlo dokonce vyfotit keporkaky při sexu. A byli to dva samci. „Ačkoliv jsme již dlouho pronikali do složitých sociálních struktur těchto neuvěřitelných tvorů, být svědky kopulace dvou velrybích samců bylo jedinečnou a pozoruhodnou událostí,“ uvedla autorka článku, který vědecké bádání přibližuje.
Tím, čím se nyní odborníci zabývají, je odhalení příčin tohoto chování keporkaků (protože např. u zmiňovaných delfínů je sexuální chování mezi jedinci téhož pohlaví považováno spíše za klíčový aspekt sociálních vazeb). Jelikož na pořízené fotografii je však zachycen i dvoumetrový velrybí penis, jenž vstupuje do druhého samce, podle odborníka na velrybí chování, Jeroena Hoekendijka celá scéna „ponechává minimální prostor pro diskusi o tom, že takové chování má sexuální složku.“ Prozatím se totiž objevují pouze spekulace o tom, že se jednalo „o omyl“, příp. právě o způsob posílení sociálních pout, či dokonce o projev dominance. Údajně pak byla také jedna z velryb nemocná, takže styk nemusel být konsensuální (příp. zdravá velryba takto té nemocné poskytovala útěchu).
Sexuální chování keporkaků je přesto stále velkou záhadou – donedávna se totiž vědci domnívali, že soutěživého chování keporkaků ve skupinách, které pronásledovaly jiné velryby, se dopouštějí samci. Následné testy DNA ale prokázaly, že se jednalo o samice, které se tímto chováním pravděpodobně pokoušely maskovat právě jako samci, aby od sebe jejich pozornost odvrátily. Faktem přitom je, že konkrétně velryby tvoří v drtivé většině matriarchální společenství – a samci jsou tak užiteční jen krátkodobě jako „dárci spermatu“. I když o sexualitě velrybích samců tedy mnoho známo není, ne náhodou existuje mnoho teorií týkajících se homosexuality velrybích samic.
Ať už je to ale se sexualitou velryb či dalších zvířecích druhů jakkoliv, žádný z nich není svázán jakýmikoliv předsudky a nevynáší nad druhými neuvážené soudy. Zvířata se chovají jednoduše tak, jak je jim to přirozené a příjemné. Možná by tak stálo za to trošku se od nich inspirovat. Trendy – netrendy.
