Manželství pro všechny jde do třetího čtení. Kromě rovných práv bude sněmovna hlasovat i o čtyřech „ukrajovácích“
Třetí čtení v Poslanecké sněmovně rozhoduje o tom, jestli půjde zákon ke schválení do Senátu, nebo ne. A právě před třetím čtením nyní stojí návrh zákona na rovné manželství v Česku. Zařazen je jako jeden z bodů 94. schůze sněmovny, která začíná dnešní 14. hodinou. Pokud na manželství pro všechny skutečně dojde, mohlo by se o něm dokonce i hlasovat.
Schůze sněmovny má podle plánu trvat do 22. března a na pozvánce, která má sedmnáct stran, se skví 166 bodů programu. Projednávat se budou zákony v prvním, druhém a právě i třetím čtení. Manželství pro všechny je bodem 123.
4 přání diskriminace
Kromě plnohodnotného a rovnoprávného manželství, které předložila skupina poslanců v čele s Josefem Bernardem (STAN), bude sněmovna jednat také o jednom pozměňovacím návrhu a čtyřech „ukrajovácích“, jak o nich mluví iniciativa Jsme fér. Jde o protinávrhy, které z původního rovného manželství „ukrajují“ některá práva, která by přinesl a kterými by postavil stejnopohlavní páry na stejnou úroveň jako páry různopohlavní. Všechny 4 tyto návrhy si vlastně přejí, aby gayové a lesby neměli stejná práva jako hetero lidi a byli úředně stavěni mimo většinovou společnost.
Původní návrh počítá s možností adopce dětí manželi stejného pohlaví i možností přiosvojení (tj. jeden z partnerů může adoptovat dítě toho druhého a stát se také jeho právním rodičem). První návrh na omezení je od Jiřího Navrátila (KDU-ČSL) a Heleny Válkové (ANO). Ten odmítá název manželství a také bere možnost společně adoptovat děti. Jelikož ale nechává možnost děti přiosvojit, vytváří vlastně nesmyslnou barikádu pro gay a lesbické páry a také zátěž pro státní administrativu. V praxi se totiž budou moci stejně stát rodiči, jen nejdřív bude muset dítě adoptovat první rodič a následně si ho druhý rodič bude muset přiosvojit.
Druhý návrh znehodnocující rovné manželství předložili Karel Haas (ODS), Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a Zuzana Ožanová (ANO). Zapovídá kromě společné adopce také přiosvojení. A také nepřipouští název manželství. Místo manželství pro všechny páry znamená jen přidání několika práv (např. na společné jmění nebo vdovské/vdovecké důchody) do existujícího registrovaného partnerství.
Třetí návrh na změnu je slovo od slova shodný s tím druhým, jen ho podali jiní poslanci, jmenovitě Jan Síla a Jaroslav Dvořák, oba z SPD. Čtvrtá varianta podaná Václavem Králem (ODS) a Alešem Juchelkou (stínový ministr práce a sociálních věcí za ANO) už vlastně ani není úpravou návrhu o manželství pro všechny, ale jeho kompletním odmítnutím. Jde totiž jen o přejmenování současného svazku z registrovaného partnerství na prostě partnerství.
Manželství bez názvu
Ve hře je kromě „ukrajováků“ ještě jeden pozměňovací návrh. Zavedl by stejnopohlavním párům stejná práva jako v manželství, svazek by se ale jmenoval partnerství. Zdánlivě kosmetický rozdíl ovšem znamená dělení lidí na dvě kategorie a zbytečné tříštění společnosti na my a oni. Návrh byl ale podán z obavy, že na skutečně rovné manželství nebude dostatek hlasů.
Který z návrhů nakonec projde (nebo zda to nebude vůbec žádný) uvidíme, až sněmovna přistoupí k hlasování, které má třetímu čtení následovat. Zda to bude dnes, nebo některý z následujících dní sněmovní schůze, ovšem nevíme. Je tak stále možné poslance kontaktovat například e-mailem a vysvětlit jim, proč by měli hlasovat pro tu kterou verzi.
