Bude kokain v Amsterdamu legální? „Válka proti drogám nám škodí víc než drogy samotné,“ tvrdí starostka nizozemské metropole
Prodej a užívání kokainu a dalších drog by měl být legální. Přesně to si myslí starostka nizozemské metropole Femke Halsema. Uvedla to v rozhovoru pro deník Financieele Dagblad. Boj proti drogám je podle ní neefektivní. Místo toho by bylo lepší podkopat výdělečný model „bezohledných zločinců“.
S legalizací kokainu by to mělo být podobné, jako to v Nizozemí už léta funguje s konopnými produkty. Ty jde koupit ve světově známých cofeeshopech, kam jsou legálně dodávány. A logicky je tak možné si je koupit a užívat, aniž by tím člověk překročil zákon. Nejde tedy o úplnou volnost v nakládání s drogami, ale o jejich regulaci. A právě regulace by měla odstranit hlavní motivaci k nelegálnímu obchodování s drogami, jak uvedl starostčin mluvčí.
„Válka s drogami nefunguje,“ uvedla už v roce 2022 na konferenci k organizovanému zločinu Halsema. Současně s tím vyjádřila přání, aby státy začaly na užívání drog pohlížet novým způsobem a zaujaly v přístupu k nim „alternativní strategii“.
Svými obavami ze stoupající kriminality se starostka, která má právě sociální vědu se zaměřením na kriminalistiku a právní sociologii vystudovanou, netají. Nedávno se například v úvaze pro The Guardian dala slyšet, že Nizozemí hrozí, že se stane drogovým státem. „Jsme pyšní na naši zdravotně orientovanou protidrogovou politiku, ale s rostoucím globálním drogovým trhem potřebujeme mezinárodní řešení.“
Poskytnout místo potírat
„Asi osmdesát procent našich policejních kapacit je vytíženo řešením zločinů spojených s drogami. V Nizozemí a Belgii jsou pouliční ceny kokainu už roky naprosto stejné. Můžete si tak vyvodit, že to nesmírné množství [policejního] úsilí nemá na trh vůbec žádný efekt,“ uvedla Halsema v úterním rozhovoru. Trh pro stimulační drogy podle ní jednoznačně existuje a ani stovky let potíraní a snah o zamezení jejich užívání, s tím nic neudělaly.
Místo toho by podle ní bylo lepší vzít drogovým zločincům důvod, proč nelegální aktivity páchají – finanční zisky. Regulovanou legalizací by organizovaný drogový zločin ztratil zákazníky, protože ti by si mohli snadno a bezpečně koupit kýženou látku i v souladu se zákonem. „Jsem součástí rostoucí skupiny vědců a úředníků, kteří si myslí, že mezinárodní válka proti drogám má tak zvrácené účinky, že nám nyní škodí víc než drogy samotné.“
Problém je mezinárodní
Legálního kokainu v Nizozemí se ale nejspíš jen tak nedočkáme, byť už teď podle slov starostky tamní policie často přimhouří oko, i když u vás najde tvrdé drogy (jsou-li v minimálním množství). Smysl regulovaného trhu se totiž vytrácí vzhledem k tomu, že Nizozemí je jen zastávkou drog na mezinárodním trhu, jak si myslí nizozemská ministryně spravedlnosti Dilan Yeşilgöz. „Potýkáme se s mimořádně závažnými násilnými trestnými činy. Vyhrožuje se novinářům, soudcům i právníkům. To je moje priorita.“ Legalizovat drogy podle Yeşilgöz nedává smysl, pokud bude Nizozemí jedinou zemí, která se k tomu odhodlá. „Víme, že většina drog naši zemi opouští. Stejně jako peníze. Tady zůstává násilí.“
O tom, jaké množství drog proteče Nizozemím, vypovídají čísla policistů, která ukazují, že se situace jen zhoršuje. Loni nizozemské úřady zabavily téměř 60 tun kokainu, což je o 9 tun více než v roce 2022. Na černém trhu má takové množství hodnotu asi jedné a půl miliardy českých korun.
