Genové nůžky CRISPR při terapii HIV fungují bez vedlejších účinků. Otázka ale zní, jestli opravdu léčí

HIV je nemoc sice nevyléčitelná, ale léčit se dá. Dělá se to běžné a také velmi účinně pomocí moderních antiretrovirotik, léků, které proti HIV účinkují tak, že mu brání v replikaci, tedy množení v lidském těle. Typicky se používá kombinace tří látek, z nichž každá blokuje nějakou část replikačního cyklu.

Díky léčbě mohou HIV+ lidé žít plnohodnotný a dlouhý život srovnatelný s tím, který vedou lidé bez HIV. Vir, který by jim jinak ničili imunitní systém, je zastavený. V těle je nicméně stále přítomný. Umí totiž svůj genetický vzorec vepsat do DNA lidských buněk a vytvořit z nich tak dlouhodobé rezervoáry. Během léčby spí tyto tzv. HIV proviry v T-buňkách imunitního systému, pokud se ale antiretrovirotika vysadí, látky bránící replikaci z těla zmizí a tyto „virové továrny“ začnou do těla opět chrlit kopie viru. Protože je produkce virů zakódovaná do buněk lidského imunitního systému, je zbavit tělo HIV trvale nesmírně náročný úkol.

Genové nůžky

Vyléčit HIV nicméně není nemožné. Jde to pomocí transplantace kostní dřeně, jenže tato metoda je tak náročná a riziková, že se používá jen u lidí, kteří mají k HIV ještě vážné onkologické onemocnění krve a není jiná možnost léčby. Vědci proto hledají způsoby, které by byly efektivnější a hlavně bezpečnější. Což by mohla být terapie pomocí genových nůžek CRISPR-Cas9.

Jde o metodu, kdy pomocí naváděcí RNA doručí na přesně dané místo v DNA recipienta protein Cas9, který v tomto místě DNA rozstřihne. Díky tomu je možné do jisté míry volně editovat DNA rostlin, zvířat a také lidí. Což je vlastně přesně to, o co se snaží nově testovaná léčba HIV.

Mizivé vedlejší účinky

Zkoumaným léčivem je přípravek EBT-101 vyvinutý společností Excision BioTherapeutics. Studie z roku 2014 ukázala, že genovou terapií je možné integrovanou virovou DNA, díky níž se HIV množí, skutečně vymazat. Výzkum v roce 2019 pak tuto metodu úspěšně použil na myších a loni v srpnu se vir podobný HIV podařilo takto vyléčit u opic. Loni pak také začala první klinická studie u člověka.

Zúčastnili se jí tři HIV+ lidí, kteří brali antiretrovirotika a měli nedetekovatelnou virovou nálož. Studie spočívá v tom, že jim byl aplikován přípravek EBT-101 a po 12 týdnech vysazena léčba antiretrovirotiky. Vědci následně sledují, jestli se HIV v těle opět obnoví, nebo se ho podařilo lékem skutečně vymazat.

Jak ukázala testy a pozorování, žádný z pacientů neměl výrazné vedlejší účinky, akorát u dvou se přechodně a vratně zvýšila hladina jaterních enzymů. Jak se také ukázalo, EBT-101 se nejspíš nešíří ani v semenu, což je důležité z hlediska potenciálně vznikajících rezistentních kmenů HIV u sexuálních partnerů léčených HIV+ lidí.

O čem studie prezentovaná na výročním setkání Evropské společnosti pro genovou a buněčnou terapii ovšem mlčí, je faktická účinnost nové terapie. Ačkoliv tak výsledky zní nadějně, rozhodně je příliš brzo na to, abychom mohli říct, že je na obzoru nová metoda vyléčení HIV. Další data by podle tiskové zprávy měla společnost Excision BioTherapeutics poskytnout v roce 2024.