
„Chystá se“ nový celosvětový lockdown? Světoví lídři se připravují na novou pandemii Nemoci X. „Je jisté, že někde venku je,“ tvrdí
Zákeřná nemoc X
O Nemoci X jste možná neslyšeli. Možná vás ani nenapadlo, že by jakákoliv nemoc mohla být v dohledné době pro lidstvo hrozbou. Vždyť na dění v době pandemie covidu-19 bychom asi všichni rádi co nejrychleji zapomněli. Není tedy divu, že již sama příprava na konferenci ve Švýcarsku vyvolala vznik nespočtu konspiračních teorií týkajících se plánování rozsáhlých lockdownů, povinného očkování, ale dokonce i samotné nové pandemie. „Nezvolení globalisté pořádají panel o budoucí pandemii 20x smrtelnější než covid-19. A to v čase před volbami tak, aby nová nákaza umožnila opětovné omezení pohybu a svobody slova,“ napsala tak např. na sociální síti X někdejší členka americké vlády z dob Trumpovy éry, Monica Crowley. Jak je to tedy s Nemocí X a máme se obávat toho, že ji někdo „plánuje“?
Co je Nemoc X?
Označení „Nemoc X“ přiřkli vědci a Světová zdravotnická organizace (WHO) prozatím neznámému patogenu, který by se ale mohl v budoucnu objevit a způsobit závažnou mezinárodní epidemii či přímo pandemii. A již v roce 2018 odborníci právě Nemoc X zařadili do seznamu nemocí WHO, v jejichž případě by investice do výzkumu a vývoje měly být mezinárodní prioritou.
Měli bychom se Nemoci X obávat? Ano i ne. Samotná Nemoc X je hypotetická a reálně (zatím) neexistuje. Ale samotná koncepce Nemoci X popisuje velmi reálnou a rostoucí hrozbu pro lidské zdraví – hrozbu takového významu, že je namístě, aby se celý svět na ni začal připravovat a především aby věděl, jak v nastalé situaci reagovat. Ostatně, covidová pandemie ukázala, že zrovna s připraveností a reakcemi na tom moc dobře v podobných situacích nejsme – a protože se svět nedokázal nákaze nijak efektivně bránit, covid-19 se velmi rychle rozšířil… a jak to všechno dopadlo, už víme (a to přitom mohlo být i hůř).
Nemoc, která „někde venku je“
I když je ale Nemoc X prozatím nekonkrétní hrozbou, odborníci se shodují v tom, že je naprosto jisté, že budoucí Nemoc X „někde venku je“. A ve „správný“ moment se přenese ze zvířat na lidi a začne se šířit v ohnisku nemoci. Právě zvířata jsou tedy považována za potenciální zdroj problémů. „Mohou to být netopýři jako v případě covidu-19, mohou to být ptáci, mezi nimiž se šíří ptačí chřipka, nebo to může být nějaký jiný druh živočišného druhu, například prasata,“ objasnil dr. Amesh Adalja z Johns Hopkins Center for Health Security s tím, že klíčové je pomyslné rozhraní mezi lidmi a zvířaty, kde dochází k interakcím a kde tyto typy virů získávají oporu.
A dle toho, jak ne/budeme schopni zareagovat, se bude situace dále vyvíjet. I když si tedy nyní všichni můžeme připadat neohrožení a v bezpečí, stačí se ohlédnout do nedávné historie a přiznat si, že aktivní nástup patogenů schopných způsobit lidem závažná onemocnění i smrt je stále častější. Jen ve 21. století se již kromě SARS-CoV-1, MERS a viru Zika objevila celá řada nových (a znovu se vyskytujících) virových onemocnění. To v důsledku znamená, že Nemoc X může být způsobena jak virem novým, tak i mutací (či opětovným výskytem) patogenů, s nimiž se již lidstvo v minulosti potýkalo. „Existují kmeny virů, které mají velmi vysokou úmrtnost a které by si mohly vyvinout schopnost účinného přenosu z člověka na člověka,“ shrnul tak také Adalja.
Pravděpodobnost, že zažijeme pandemii? Poměrně vysoká
I když příprava na něco, co vlastně neznáme, může znít poměrně problematicky, odborníci se domnívají, že právě plánování a příprava jsou možné. Údajně je totiž nejvíce pravděpodobné to, že Nemoc X se vyvine z jedné z 25 již známých virových skupin – a proto je třeba důkladně je zkoumat a příp. vytvářet plány léčby či vývoj vakcíny tak, aby v případě potřeby bylo vše možné jen rychle a vhodně přizpůsobit.
Ostatně, podle výzkumu, který byl publikován loni, je pravděpodobnost propuknutí pandemie podobných rozměrů, jako měla ta covidová, v každém jednotlivém roce cca 1:50. To v praktické rovině znamená, že pravděpodobnost toho, že člověk během svého života zažije pandemii podobnou té, kterou způsobil covid, je cca 38 %.
I proto tedy vědci z celého světa zároveň pracují na robustním a efektivním plánu, jak se připravit na nejhorší možný scénář, a to i vzhledem k řadě poučení z nedávné pandemie, kdy systém včasného varování selhával a zdravotnická infrastruktura byla extrémně přetížená. Plánuje ale někdo skutečnou pandemii? Odpovězte si raději zodpovědně sami…