
Trans muž odmítající operaci dostal šanci u Ústavního soudu. Po šňůře zamítavých rozsudků přezkoumá ústavnost zákonů soudní plénum
Chce-li si někdo nechat v Česku změnit úřední pohlaví, tj. „přepsat písmenko v občance“ a být tak státem uznán za jiné pohlaví, než které mu bylo přisouzeno při narození, musí podstoupit operaci, která mu znemožní reprodukční funkci. Jinými slovy kastraci – odebrání varlat nebo dělohy a vaječníků. Jde o náročnou operaci, kterou velká část trans lidí nechce a odmítá podstoupit, protože důležitější je pro ně hormonální léčba, psychologická podpora a možnost prostě žít normální život. Pokud ovšem kastraci nepodstoupí, moc dobře to nejde – ve všech dokladech mají uvedené pohlaví přisouzené při narození, které se neshoduje s tím, které odpovídá jejich žité realitě.
Ministerstvo spravedlnost sice loni na jaře slíbilo změnit zákon tak, aby kastrace nevyžadoval, k legislativní úpravě zatím ale nedošlo. Trans lidé, kteří nechtějí podstoupit zásah do svého těla, si tak úřední pohlaví změnit nemohou.
Zamítavé rozsudky
Což je také případ jistého Norberta (jméno je změněné), o kterém informoval portál Aktuálně.cz. Ten proces tranzice zahájil na matrice nejmenovaného velkého města s žádostí o změnu úředního pohlaví. Ta mu byla ovšem zamítnuta, protože nesplnil právě onu podmínku operace danou zákonem. Norbert rozhodnutí napadl u krajského soudu, ale opět neuspěl. Obrátil se tedy dále na Nejvyšší správní soud. Opět ovšem neuspěl. „Ve statusových otázkách (mezi něž otázka změny pohlaví bezesporu patří) by soudy měly [...] jejich řešení ponechat demokraticky zvolenému zákonodárci,“ uvedl soud.
A tak se Norbert obrátil na Ústavní soud. Jeho hlavním argumentem je, že pohlaví lze dát najevo i jinak než kastrací. „Zákonodárce se při přípravě české právní úpravy vůbec nezabýval otázkou, zda je možné změny dosáhnout jinými, tudíž přiměřenějšími prostředky, ať už by šlo například o uzavření vejcovodů či přerušení chámovodů,“ stojí dle Aktuálně.cz ve stížnosti, kterou má portál k dispozici.
Kromě existence méně závažných chirurgických zákroků pak Norbert argumentuje i tím, že pohlaví lze vyjádřit také třeba oblékáním, způsobem života a dalšími vnějšími znaky. Operace dle něj není vůbec nutná.
Ústavnost zákonů posoudí plénum
Stížností na to, že zákony požadující kastraci jsou neústavní a měly by být zrušeny, se Ústavní soud už jednou zabýval. Tehdy ale v případu nebinární osoby, což byl také důvod, proč nakonec soud stížnost zamítl. Daná osoba totiž neusilovala o získání v Česku úředně uznaného pohlaví. Nyní je situace ale jiná, protože si na zákony stěžuje muž, který chce změnu na pohlaví, které české úřady oficiálně znají.
Jelikož ale už o věci s touto podstatou soud jednou rozhodoval, postoupil tribunál Norbertovu stížnost plénu Ústavního soudu, v němž zasedá všech 15 jeho členů. „Ústavnost napadených zákonných ustanovení na základě případu stěžovatele (Norberta) je nutné podrobně přezkoumat, neboť jeho situace ukazuje, že bez provedení požadovaného chirurgického zákroku anebo bez zrušení (uvedených paragrafů zákona) nemůže být úspěšný s žádostmi na změnu jména, úředního označení pohlaví a formátu rodného čísla,“ uvedl k případu senát soudce Pavla Šámala.