Nevídaný intersex pták z Kolumbie zaujal odborníky z celého světa. Extrémně vzácný květomil černohlavý je napůl samec a napůl samice

Modro-zelený ptáček se žlutým zobáčkem a černou hlavou. Krásný, ale nezajímavý. Tedy jen zdánlivě. Když ho na své dovolené v Kolumbii s pomocí amatérského ornitologa Johna Murrilla spatřil Hamish Spencer, profesor zoologie z University of Otago z Nového Zélandu, okamžitě ho zaujal. Květomil černohlavý, jak se pták jmenuje, totiž normálně dvě barvy těla nemívá.

Pro tohoto ptáka je typický tzv. pohlavní dimorfismus, tedy to, že samci a samice vypadají každý jinak. Samci jsou po celém těle modří (až na typickou černou hlavu), zatímco samice mají peří zelené. Pozorovaný jedinec je ovšem jakoby slepený ze dvou polovin – jedna je modrá a druhá zelená. A to podle vědců znamená, že jde v tomto případě o exemplář, který je napůl samec a napůl samice. Jelikož ale pták nebyl odchycen, není jisté, jak vypadají jeho pohlavní orgány.

Extrémní vzácnost

Jev, o který se jedná, je známý jako bilaterální gynandromorfismus – když se na jednom jedinci nějakého druhu objeví obě charakteristiky jinak různě vypadajících pohlaví. V přírodě jde o extrémně vzácný jev. Spencer v tiskové zprávě uvádí, že „mnoho pozorovatelů ptáků nemusí takový exemplář potkat ani za celý život“. Jde podle něj navíc o „nejspíš vůbec nejlepší případ bilaterálního gynandromorfismu u ve volné přírodě pozorovaného ptáka“.

Chyba nebo důkaz?

„Tento jev vzniká v důsledku chyby při tvorbě samičí pohlavní buňky. Místo vajíčka s jedním jádrem vznikne vajíčko se dvěma jádry, které následně oplodní dvě spermie,“ uvádí Spencer. To, co je z vědecké představy o normální reprodukci „chyba“, bychom ale mohli vidět také jako důkaz toho, že pohlaví nelze tak snadno definovat, zamýšlí se pro web Them.us James Factora. Koneckonců i v tiskové zprávě se píše, že „[Spencer] doufá, že nový objev bude lidi inspirovat, aby ‚si cenili výjimek‘, protože ty vždy odhalují něco zajímavého“.