
Francie chce zakázat genderově inkluzivní jazyk. „Náš jazyk je krásný. A dvě zájmena stačí,“ řekl Macron, který zákaz podporuje
„V tomto jazyce je neutrální maskulinum. Není třeba přidávat doprostřed slov tečky, pomlčky ani nic jiného, aby to šlo číst,“ uvedl Emmanuel Macron v proslovu při otevření nového jazykového centra ve městě Villers-Cotterêts nedaleko Paříže.
Francouzština je jazyk, který „zakládá jednotu národa“, řekl dále francouzský prezident. „Musíme náš jazyk nechat, aby žil, aby čerpal inspiraci z jiných, kradl slova, včetně těch z druhého konce světa, pokračoval ve svém vývoji, ale také, aby si zachoval své základy, základy gramatiky.“
Tzv. écriture inclusive, neboli inkluzivní jazyk, se snaží pomocí kreativních řešení používat francouzštinu tak, aby při vyjadřování nepoužívala jako neutrální formu maskulinum (mužský rod), ale zmiňovala také ženy, respektive byla neutrální pomocí nově zavedených či upravených slov.
Typickým nástrojem takového jazyka je připojování ženských koncovek k mužským podstatným jménům, aby to nebyl jen mužský tvar, který ve větě reprezentuje muže i ženy. Pokud je pak slovo v množném čísle, které se ve francouzštině tvoří přidáním koncovky -s, rozděluje ćriture inclusive jednotlivé části slova tečkou. Například président.e.s nebo sénateur.rice.s.
Francouzský genderově inkluzivní jazyk také používá místo mužského zájmena il (on) a ženského elle (ona) neutrální novotvar iel a místo ceux (oni, tamti) a celles (ony, tamty) nové neutrální celleux.
Že je proti takovému používání jazyka, dal Macron také vědět: „Náš jazyk je krásný. A dvě zájmena stačí.“
Zákaz v úředním jazyce
Návrh zákona, který prošel hlasováním senátu v poměru 221 hlasů ku 82, začne platit jenom tehdy, pokud ho schválí také dolní komora francouzského parlamentu, což jednak rozhodně není jisté, že se stane, jednak není jisté, kdy o tom bude hlasovat. Pevně dáno to totiž není.
Pokud by ovšem zákon prošel, pak by bylo zakázáno ve veškeré úřední francouzské komunikaci – tedy v oficiálních textech, zprávách, ve formulářích, na úřadech, ve smlouvách, na rodných a oddacích listech, diplomech apod. – používat genderově inkluzivní jazyk. Který ovšem doposud nikdo používat nemusel, protože byl naprosto dobrovolný.
Návrh předložila pravicová strana Les Republicanes. Argumentuje tím, že chrání jazyk před ideologií a čtenáře před přidanými komplikacemi při porozumění psanému textu. „Inkluzivní jazyk dělá francouzštinu nečitelnou, nevyslovitelnou a nevyučovatelnou, což ji oslabuje,“ prohlásila Pascale Gruny, která je mezi předkladateli.
Opozice v senátu je ovšem jiného názoru. Podle ní je ideologickou snahou právě návrh takového zákona. „Je to už devátý podobný návrh od roku 2018,“ uvedl senátor Yan Chantrel. „Možná se to zdá nepodstatné, ale není. Je to útok konzervativního tábora na feminizaci jmen a stejným způsobem také na genderovou rovnost.“