Útočník zmlátil slovenského herce Kozáka, protože si myslel, že je gay. „Za útoky z nenávisti může nečinnost státu,“ varuje neziskovka

Během výročí sametové revoluce, 17. listopadu, byl na Slovensku brutálně napaden herec Ivan Kozák. Jak uvedl portál iDNES.cz, útočník ho sledoval z jedné restaurace do druhé, a když se umělec vydal domů, srazil ho k zemi a začal do něj kopat. „Ležel jsem na zemi před barem, snažil jsem si chránit hlavně tvář, byla to taková bolest...,“ uvedl herec.

Záminkou k útoku podle něj bylo to, že si agresor myslel, že je Kozák gay. „Kamarád si dal z legrace náušnice a já jsem byl jen v tílku. A jen tak jsme se smáli a dělali si show a ten člověk asi usoudil, že jsem gay, a sledoval mě.“

Za útoky může nečinnost státu

„Útok na Ivana Kozáka […] je a měl by být budíčkem pro celou společnost. Dokud se bude beztrestně šířit nenávist vůči LGBTI+ lidem na základě skutečné nebo domnělé sexuální orientace, genderové identity nebo projevu, nebude ve společnosti nikdo v bezpečí – všichni lidé budou žít ve strachu, zda se jejich genderový projev nevymyká stereotypním heteronormativním představám a zda se i oni nestanou terčem něčí nenávisti vůči ‚jinakosti‘.“ Těmito slovy varuje před předsudečným násilím slovenská lidskoprávní organizace Saplinq, o.z.

Podle Saplinq ale slovenský stát selhává v tom, aby lidi před takovými útoky ochránil. „Narážíme na selhání a absentující zodpovědnost státu, stejně jako na limity vylučující legislativy SR.“ Útok na herce je totiž další tragickou ukázkou toho, jak se postavení LGBT+ lidí na Slovensku drasticky zhoršuje.

Nejde ovšem jen o LGBT+ lidi, ale jak si organizace všímá, vlastně o celou společnost. Protože to, že je někdo gay, trans nebo jinak queer, si může myslet na základně nějaké záminky prakticky kdokoliv o komkoliv.

Nejtragičtějším případem nenávisti vůči LGBT+ lidem byl loňský teroristický útok na bar Tepláreň, při kterém útočník zavraždil dva queer lidi. Ani potom se ale slovenská vláda nerozhoupala k tomu, aby tuto zranitelnou skupinu lidí ochránila. „Útok na Ivana Kozáka by měl být v právním státě správně klasifikován jako útok z nenávisti kvůli domnělé sexuální orientaci nebo genderovému projevu […]. Na Slovensku však po teroristickém útoku vlády a parlament neučinily nic pro to, aby tyto formy nenávisti a související trestné činy konečně byly zahrnuty do trestního práva,“ upozorňuje Saplinq.

Útoků, ke kterým dochází, je navíc podle organizace mnohem víc, než jsou jen ty, o kterých se dozví veřejnost či policie. Oběti takový činů totiž kvůli nedostatkům slovenské legislativy nemají v policii ani orgány činné v trestním řízení důvěru, že když útok nahlásí, něčemu (nebo sobě) pomohou.

„Je na místě, aby si odpovědní činitelé začali klást otázku, zda udělali a dělají dost pro to, aby zabránili dalšímu podobně tragickému útoku, jako byl útok na Tepláreň,“ uzavírá své obavy neziskovka.