Cpát dětem do filmů gaye je hnus? Divnosvět nebo norská Popelka sklízí odpor rodičů, vraždy a rozervaná těla přitom nevadí
Divnosvět není divný, jeho kritici ano
Loni Disney uvedl nový animák Divnosvět (k vidění na Disney+), podle mého názoru jde o moc hezky vizuálně zpracované dobrodružné putování fantaskním světem, které úplně přetéká nápady tvůrců. A má i silné poselství. Byl jsem z toho naprosto nadšený. Pak se našinec podívá na ČSFD, hodnocení 49 procent, pro mě úplně nepochopitelné. Jak jsem se ale začetl do komentářů, byl jsem hned doma.
On si totiž hlavní mladý hrdina nejenže „dovoluje“ být tmavší kůže, („ó, jaká hrůza!“), navíc je ještě gay a coby dospívajícímu se mu líbí kamarád.
„Přiznám se, že jsem viděl pouze prvních cca 10 minut filmu. To, že se po boku bílýho animovanýho chlápka zjeví čokoládová paní, na to už jsem si tak nějak (bohužel) zvykl. Ale cpát do animovanýho filmu pro děcka homosexuální teenage přitažlivost, to mi přijde dost za hranou. V ten moment, kdy byl synáček paf z nějakýho pošahanýhno beachboye, jsem to musel vypnout. Hnus,“ napsal nick MikeCool.
Fascinující jsou na tomto komentáři hned dvě věci. Jednak, jak se zlatý Mike ani nestydí za svůj nechutný rasismus. To ten člověk opravdu neví nic o světě? Netuší, že zde, ve střední Evropě, jsme docela výjimka v naší nepestrosti? Že se kolem nás netočí celý svět? Že Disney naopak točí pro celou plaentu? Že jinde to není nic neobvyklého? Nechápe, že máma může být černoška a táta běloch? Co je na tom bohužel?
A co je za hranou na tom, že teenager už se kouká po pohlaví, které ho přitahuje? Gayové snad neexistují?
Jedna LGBT+ minuta nedělá z filmu tragédii
Podobných reakcí je ale spousta a největší shitstorm se celosvětově rozjel hned kolem premiéry snímku a možná byl hlavním důvodem úplně tragických tržeb v kinech. Divnosvět dostal nenávistnou nálepku „go woke, go broke“, což je asi každý film, kde nejsou aktéři běloskvoucí barvy kůže a k tomu všichni radikálně heterosexuální.
Podle mě to je vůči snímku naprosto nespravedlivé.
Ptám se: kolik z kritiků to skutečně vidělo? Ano, je tam na začátku asi třicet sekund povídání o tom, jak je klučina celý nesvůj z jiného, v průběhu filmu pak zazní ještě dvě věty mezi ním a dědečkem na stejné téma, když mu radí, jak zapůsobit na toho, kdo se mu líbí, na konci se kluci o sebe v náznaku náklonnosti opírají.
A to je všechno. Žádná pusa (to by už se snad vypalovalo studio, protože musíme přece zabraňovat sexualizaci dětí, zachovat jejich nevinnost, i když polibků muže a ženy mají plné pohádky), žádné další rozebírání. Nic. 99 procent filmu je bez gay tématiky.
Ale našel jsem ještě jeden ukázkový příklad. „Už technicky odpad. Podivné barvy, animace nelákavá, postavy škaredé, příběh bez zábavy. Ale přidání nenápadné politické korektnosti, teda snaha ukázat, že strkat úd do konečníku je normální láska (nikdo nic takového ve filmu samozřejmě neukazuje, to zní spíš jen jako projekce pisatelových tužeb – pozn. red. LUI) a toto prezentovat dětem od 6 let jen profiluje to, jaký deviantský spolek se stal z Disneyho. Zvrhlíci se ohánějí vzletnými slovy jako svoboda a tolerance, přitom chtějí jen prznit děti. Pak ať se nediví, že narážejí na odpor. A při čím dál tvrdší propagandě bude stále silnější,“ svěřil se se svými myšlenkovými pochody jakýsi Arsenal83.
Je zajímavé, na co dotyčný člověk myslí, protože mě žádný konečník při sledování filmu na mysl nepřišel. Jestli nebude zvrhlík s touhou prznit spíš někdo jiný než kdokoli z Disney. Ale ano, gay láska je zcela normální. Je tu už tisíce let, protože příroda část z nás takovou chce mít. A pokud někdo tvrdí, že normální není, je v zajetí nesnášenlivosti. Myslím, že jsme všichni otevření diskusi, ale ne o těchto základech. Pokud nás někdo označuje za něco nenormálního, chce jen ponižovat, nic víc.
Gayové do dětských pořadů patří
Vůbec nerozumím tomu, proč by ve filmu nebo seriálu pro děti tohle nemohlo být. Dokáže mi to někdo rozumně, ale skutečně rozumně, bez předsudků, nějak vysvětlit?
Nemají děcka dokonce snad tušit ani to, že existují lidé na vozíčku, nevidomí, neslyšící a podobně? Kdyby se někde objevili v dětském pořadu, bude to taky nějaká propaganda něčeho? Ne, to si asi nikdo nedovolí tvrdit. Proč si to dovolí u gayů, leseb atd.?
Budeme se snad tvářit, že LGBT+ komunita není? Samozřejmě bych byl sám proti tomu, kdyby to snad mělo být povinně v každém novém dětském dílku, a taky chápu, že když se nedávno v nizozemském televizním vysílání pro děti prckům ve studiu ukazovaly nahé transgender osoby, že to je na vkus většiny už příliš (na můj taky), ale to je přece extrém, podle kterého nejde posuzovat to ostatní.
Já píšu o prezentaci jako v Divnosvětě. Přichází tam naprosto minimálně, decentně, stejně si ale zase přečetli hysterie o „cpaní homo propagandy“, o hnusech, ochraně tradičních křesťanských hodnot v třetí nejateističtější zemi světa a podobně.
Pokrytectví
Všechno to brblání, jako by snad Disney nezletilým ukazoval kopulující gay pár, mi připadá strašně pokrytecké. Zvlášť ve světě, v němž se na sociálních sítích rodiče doslova chlubí tím, jak společně s osmiletým nebo desetiletým děckem sledují horory, vyhřezlá střeva, těla buď rozervaná na kusy nebo rozsekaná, krev stříkající všude kolem, všechno je povolené.
Že řada rodičů časem rezignuje na to, aby hlídala, co jejich drobotina hraje za počítačové hry, to je další věc. V jedenácti střílení do lidí na obrazovce, v zájmu realističnosti násilí, válka a nechutnosti všeho druhu, to všechno je OK. Ale nedejbože, aby na nevinných záběrech z filmu zjistili, že existují teplí lidé…
On je to vlastně už evergreen. Nadává se i na to, když někdo napíše dětskou knížku s dvěma princi. „Skandál! Zánik civilizace!“, křičí aktivisté proti LGBT+. Jako by nebylo předtím x milionů čistě heterosexuálních knižních pohádek.
Nebo znovu z říše filmů: dva roky zpátky a tisíce hejtů na to, že v norské předělávce české Popelky (Tři přání pro Popelku) je mužský polibek. Je prý dost krátký (neviděl jsem), dál se to údajně vůbec nerozvíjí, ale opět diskuse plné „nic proti nim nemám, ale je to odporný, nevnucujte to našim dětem“). Opět to řeklo víc o nás jako o národu, údajně tolerantním, než o samotném díle. V Norsku se nad tím nikdo ani nepozastavil. Proč asi.
„Abych byla upřímná, jsem naštvaná a šokovaná, že polibek dvou mužů je v roce 2021 stále kontroverzní. Neměl by být. Myslím si, že rozhodně do filmu patří. Je velmi důležité ukázat dětem, že můžete milovat, koho chcete,“ řekla k tomu Aktuálně.cz norská představitelka hlavní role Astrid Smeplass.
A ještě bych málem zapomněl na loňského Rakeťáka taky od Disneyho. Tam si dokonce dovolil rovnou lesbický polibek a některé americké křesťanské organizace pomalu rozpoutaly křížovou výpravu. Našla se i kina, která veřejně před tímto momentem varovala.
Závěr
Jak jsem psal již na začátku: až LGBT+ prezentace bude úplně v každém dětském dílku, pochopím zdvižená obočí. Ale pozastavovat se nenávistně a vztekle nad přirozenou, nenásilnou zmínkou o dospívajícím gayovi v dětském animáku, nebo nad nevinnou pusou dvou žen, to mi přijde dost ulítlé.
Když zůstaneme u onoho Divnosvěta: zkuste si představit, jak asi tak bude skutečnému dospívajícímu gay klukovi, který má v hlavě zmatek, stydí se někomu svěřit, a pak si pustí tento film. A uvidí v něm, že na tom, co cítí, není vůbec nic nenormálního. Třeba ho to uchrání od sebevraždy. Pokud si nepřečte komentáře nejen na ČSFD…
