Obhajoba trans atletek: Zákaz soutěžit za ženy je diskriminace, nejsou pro něj vědecké důkazy
Protože redakce LUI trvá na tom, že součástí řešení problémů komunity je nastolovat témata, byť někomu mohou připadat kontroverzní, a věcně o nich diskutovat, přetiskujeme v plném znění kritický názor Alex, která sama nyní prochází tranzicí. Proč si myslí, že náš text i samotné rozhodnutí Mezinárodní atletické asociace jsou špatné?
Alex: Transfobní článek LUI
„Nejprve bych ráda vyjasnila svoji pozici. Samozřejmě nepopírám, že muži jsou silnější než ženy a že ženy mají mít vlastní kategorii.
Samozřejmě nechci, aby trans žena bez jakékoliv hormonální terapie mohla nastoupit v nějakém sportu proti cis ženám. Rozhodně souhlasím se stanovením maximální povolené hladiny testosteronu, pro všechny ženy v závodech, utkáních atd. bez rozdílu. U trans žen bych byla i pro zavedení minimálního období, po které berou hormony.
Teď s čím mám v daném článku LUI problém. Nadzvedl mě už název článku „Zdravý rozum zvítězil“. „Zdravý rozum“ je sousloví, které v souvislosti s tématy týkajícími se trans lidí běžně používají ty nejtransfobnější osobnosti typu Matta Walshe, Bena Shapira nebo Joan Rowlingové, obvykle aby tím zdůvodnili nějaké nenávistné předsudky vůči trans lidem, které se nezakládají na pravdě.
Počítají totiž s tím, že běžný čtenář, posluchač, divák není o tématu podrobně informován a tak tyto předsudky přijme, protože se často i z jeho pohledu zakládají na zdravém rozum.
Zadruhé si myslím, že zrovna téma trans sportovkyň je něco, kde tzv. zdravý rozum je prakticky nepoužitelný.
Pohlavní hormony v těle trans ženy
Domnívám se totiž, že naprostá většina lidí si plně neuvědomuje, jak obrovskou roli hrají pohlavní hormony v lidské anatomii a celkové stavbě těla a jaký vliv má užívání hormonů opačného pohlaví.
Jako trans žena pod hormonální terapií (už skoro dva roky) mám právě s vlivem hormonů zkušenost.
Estrogen a blokátor testosteronu měl na moje tělo ještě větší účinky, než jsem čekala, i když jsem o daném tématu četla odbornou literaturu. Výrazně se vám zmenší svaly, pozmění se jejich tvar, zcela se změní rozložení a procentuální množství tuku v těle. Cítíte se slabší a unavenější, i když částečně to je určitě tím blokátorem testosteronu, který se přestane brát po operaci.
Jsou ale samozřejmě také oblasti, kde se vliv hormonální terapie (dále jen HT) příliš neprojevuje, především kostra, pokud s HT začnete až po skončení puberty. Právě na základě této zkušenosti mě začalo zajímat, jestli existují nějaké vědecké studie, výzkumy atd., které by ukazovaly, nakolik a zda vůbec se liší síla trans žen a cis žen po určité době hormonální terapie, případně i po operativní změně pohlaví.
Studie výhody trans sportovkyň nepotvrzují?
Přečetla jsem řadu studií a odborných článků a žádný jednoznačně nedokazoval, že by v síle trans žen a cis žen byl po několika letech hormonální terapie výrazný rozdíl. Často je u nich problém s příliš krátkou dobou HT. Většinou mají závěry podobné této.
Dva roky HT, jeden rok braní blokátorů testosteronu, výrazné snížení síly, zůstává nad úrovní síly cis žen, je potřeba další výzkum.
Mimochodem: já osobně měla po cca roce hormonální terapie hladinu testosteronu pětkrát nižší, než je zde uváděná dolní hranice rozmezí (ale nesportuji, což má určitě také vliv). Mám hodnotu testosteronu v dolní polovině rozmezí hodnot běžných u cis žen mého věku.
Studie navíc často docházejí k opačným závěrům.
Tip: Jiný pohled má sportovní lékař Jiří Dostal z Centra sportovní medicíny, o problematice před dvěma lety hovořil v DVTV.
Sport nikdy nebyl fér
Současně je třeba zdůraznit, že sport nikdy „fair“ nebyl, není a nebude. Sportovci a sportovkyně, kteří vítězí, tomu obvykle kromě tvrdého tréninku vděčí také za nějakou vrozenou výhodu. Např. Michael Phelps má zcela atypickou stavbu těla, která ho učinila prakticky neporazitelným. Nebo sprinteři a sprinterky z USA a karibských ostrovů, kteří mezi sebe na vrcholných akcích do finále nepustí prakticky nikoho jiného. Zde je vrozená výhoda zcela zřejmá. Máme jim také zakázat účast nebo pro ně vytvořit zvláštní kategorii?
Abych to shrnula, nemyslím si, že potenciální výhoda, kterou trans ženy mohou nebo nemusí mít, je natolik velká, aby se vymykala rámci existujících nerovností a aby ospravedlňovala jejich vyloučení z ženské atletiky, nebo dokonce závodění v rámci nějaké zvláštní bizár kategorie.
Verbální a fyzické útoky na trans osoby
Navíc je to škodlivé zvláště v této době, kdy se v západních zemích exponenciálně šíří verbální a fyzické útoky na trans osoby a kdy rétorika některých transfobních, TERF (trans-exclusionary radical feminist), gender critical, ať už je označujeme jakkoliv, nabývají, zvláště v USA a Velké Británii (známé jako TERF Island), téměř genocidní povahy a kdy je, opět nejvíce v USA a VB, snaha legislativně co nejvíce poškodit trans osoby, v ideálním případě jim zřejmě zcela zakázat tranzicí a dohnat je k sebevraždě nebo je donutit opustit zemi.
Navíc problém trans sportovkyň je skutečně velmi menšinový a pokud vím, žádná trans žena na žádné velké sportovní události (olympiáda, mistrovství světa, Evropy...) nikdy nic nevyhrála.
Chtěla bych ještě dodat, že mým cílem rozhodně není jakkoliv poškozovat cis ženy, sama se považuji za feministku a jasně si uvědomuji, v kolika oblastech jsou ženy stále diskriminované (platová nerovnost, postoj zákonů a soudů k sexuálnímu násilí na ženách, vnímání žen jako přirozeně podřízených mužům atd.) a extrémně mi to vadí.“
Tip: sociolog genderu, médií a sexuality Univerzity Palackého v Olomouci Zdeněk Sloboda pro iRozhlas.cz rozhodnutí atletů také kritizuje.
Atletická asociace se snaží odůvodnit diskriminaci
Poznámka redakce: se čtenářkou jsme si vyměnili ještě pár e-mailů, pro dokreslení jejích názorů ještě přidáváme další její slova:
„Co se týče rozhodnutí IAA (Mezinárodní atletická asociace), považuji ho samozřejmě za špatné a žádné případné další přezkoumání na tom nic nemění. Člověka také nejprve preventivně nezavřete do vězení s tím, že by teoreticky mohl spáchat nějaký zločin a v budoucnu ho MOŽNÁ pustíte,“ myslí si.
Na redaktorovu námitku, že je rozdíl znemožnit někomu sportovat v ženské kategorii a přijít o svobodu, reagovala také: „Když vám znemožní sportovat, přijdete o svobodu sportovat.“
„Nechápu tu situaci jako ‚útočí na nás a proto musíme závodit v ženské kategorii‘, ale jako ‚útočí a nás a součástí toho útoku je snaha vykopnout nás z ženské kategorie‘.“
Namítl jsem, že mi přijde, že IAA hledá spravedlnost, tak to ale Alex necítí.
„V mém postoji vidím snahu o hledání spravedlnosti, v postoji Mezinárodní atletické asociace snahu o racionální zdůvodnění diskriminace a snahu o zalíbení se masám, které to, o čemž nepochybuji, podporují. Možná jsem trochu paranoidní, ale mám pocit, že trans lidé a to, jak údajně ohrožují společnost, ženy, přirozený řád vesmíru, cokoliv, jsou dnes hrozně populární témata, na kterých se dají nahrát politické body.“
V diskusi o tématu budeme dále pokračovat. Je to lepší, než se vzájemně osočovat a vnášet do problematiky emoce.
