Otevřená zpověď v Survivoru: Tomáš promluvil o své drogové minulosti a těžkém dětství
I když je Survivor drsná soutěž, která může mít na konci jen jednoho vítěze, neznamená to, že by se mezi soutěžícími nevytvářela přátelství. Aspoň do momentu, než přijde na souboj o individuální imunitu nebo vyřazovací duel.
K nečekanému sblížení a porozumění došlo mezi Karolínou a Tomášem. „Jsem ráda, že se mi Tomáš svěřil se svým příběhem. Že jsem byla ta, ve kterou vložil svou důvěru. Ale pořád ho považuju za silného hráče, který to má naprosto oddělený – přátelství a hru. A to je dobře v Survivoru,“ popsala Karolína.
Nechtěl být doma
„Já jsem z více dětí, mám 4 sourozence,“ rozpovídal se Tomáš. „Máme jednu mamku, ale jiný táty. Ségra byla starší, už byla pryč z domu. Máma tak měla 4 děti a starala se o ně sama. Neměla moc peněz, bydleli jsme v malém panelákovém bytě – takže to byly furt hádky, rozbroje mezi sebou. Občas měli bráchové i potyčky s mamkou.“
„Jako malej kluk nechceš trávit čas v tom prostředí, protože ti tam není příjemně. Dneska si uvědomuju, že se máma pro nás snažila udělat to nejlepší, co mohla. Ale ti chlapi ji v tom nechali a hodně jí ublížili. Já jsem to tenkrát neviděl. Hodně času jsem trávil venku.“
Těžké dětství skončilo drogami
Nepříjemné domácí prostředí nakonec vedlo k tomu, že Tomáš z domu odešel. „Já jsem viděl na mámě všechno špatný, takže jsme se tenkrát pohádali a já jsem šel pryč. Neměl jsem kam jít. Měl jsem jediný štěstí, že mi to docela šlo na skejtu a měl jsem nějaké sponzory, takže jsem měl pár korun… Byl jsem pitomec, já jsem ty věci nechápal, takže jsem odešel z domu.“
Útěkem si ale nepomohl. Nepohodu své duše nakonec začal Tomáš otupovat návykovými látkami. „Já jsem měl dlouhý období, kdy jsem měl trable s alkoholem a s drogama. Nebojím se o tom mluvit. Trvalo to delší dobu.“ Jak sám přiznává, za užívání drog mohla i absence dobrého rodinného zázemí. „Ono je to taky spojené s tím dětstvím a tvou výchovou. Mě chyběl celý život táta, i když jsem měl biologického a pak i nevlastního.“
Zachránila ho meditace
„Po těch všech věcech se to na mě sesypalo. Brutální rozchod, všechny ty problémy. Osobní i s těma drogama. Já jsem nezvládal svůj životní styl, který na mě byl kladenej,“ přiznal Tomáš postupně Karolíně.
Naštěstí se mu ale podařilo změnit prostředí a z nepříjemného životního období se dostal. „Tenkrát jsem měl štěstí, že jsem odjel do jižní Koreji. Tam jsem měl poprvé možnost se dostat k meditování a k těmhle věcem spojeným s hlavou. A to byl původní impuls k tomu, aby mi to nastartovalo nový začátek. Od tý doby šlo všechno do toho bodu, kde jsem teď.“
Mluvte o tom
Des se třiatřicetiletý trenér skateboardingu Tomáš o své minulosti mluvit nebojí. Upozorňuje ale, že je třeba být opatrný s tím, komu se člověk svěří. „Samozřejmě je důležitý o věcech mluvit. Ale ne se všema. Je kolem nás spoustu lidí, kteří toho můžou zneužít. A budou se vás snažit zesměšnit nebo shodit.“
„Ale když je vedle vás někdo, z koho cítíte, že to myslí upřímně, tak je strašně důležitý se o těch věcech bavit. Protože minimálně to ze sebe dostanu.“ Tím někým se pro Tomáše stala Karolína. „Jsem rád, že je tu Kája. Pozoroval jsem ji od začátku a vím, že to [v kmeni Hrdinů] měla těžký. Když jsme tady nebyli, tak byla jako slunečnice, co kouká do země,“ popsal Tomáš své dojmy z Karolínina působení před tím, než se z Rebelů přesunul k Hrdinům. „Ale od to tý doby, co jsme přišli a dali jí prostor a komunikujeme s ní, tak se ta slunečnice krásně otevřela ke sluníčku.“