Pustina, porno, pistole. A napínák jako prase: 4. díl The Last of Us (Poslední z nás) potěšil zkázou i dějovým zvratem
Komentář
Zdroj: Liane Hentscher/HBO / se svolením
<Path>

Pustina, porno, pistole. A napínák jako prase: 4. díl The Last of Us (Poslední z nás) potěšil zkázou i dějovým zvratem

(#spoiler) Vyhlídková jízda post-apo světem a ukázkový „cliffhanger“ na konci. Přesně to byl 4. díl The Last of Us. Po klidné gay romanci z poslední epizody jsme se vrátili k hlavní dějové linii a užili si velkolepou podívanou, několik krásně klasických zvratů a momenty, které nutí přemýšlet. Zde je můj názor a taky varování fanouškům: Bacha, vykecám trochu děje.
Martin Lyko Martin Lyko Autor
7. 2. 2023

Přiznám se, že seriály moc nemusím. Ale The Last of Us mě baví. Mám totiž rád tematiku konce světa a obrazy rozpadajících se měst. A taky queer téma, které není středobodem vesmíru, ale v příběhu je jen tak. The Last of Us mě nadchl už od začátku a moje radost pokračuje i po 4. dílu, který byl vyloženě luxusní.

V prvé řadě ukázal nádherný post-apokalyptický svět. Joel s Ellie se konečně vyhrabali z lesů a v nově nabytém autě brázdí americké dálnice. Ideální příležitost pro producenty pohrát si s krajinou a ukázat divákovi širé exteriéry a přírodu, která si bere zpět, co jí patřilo. Propadlé mosty, vojenská technika obrostlá mechem, nádherný rozpad lidského díla všude, kam se podíváš. Spoustu prostoru, aby si člověk uvědomil, jaké pohodlí nabízí náš svět bez zombíků.

Porno nebo pistoli?

14letá Ellie má jasno. Ono když se narodíte do světa, který je zombie-infekcí nasáklý jako houba, trochu vám to změní priority. Autoři seriálu nezapomínají ukazovat, co všechno pro ni není samozřejmost. Zatímco zdolávají s Joelem drolící se autostrády, přehrabuje se v autě a vyšmejdí časák s obnaženým svalovcem na obalu. „Pane bože, jak s tím může chodit?!“ zvolá překvapeně, kdyř rozkládá vložený plakát a Joel se nestačí děsit její otázky „Proč jsou ty stránky slepené?“.

<Path> Nejlepší LGBTQ seriály na Netflixu na zasmání, zamyšlení, pláč i pokoukáníZdroj: Albert Prokop, Netflix

Hanbatý časopis ji ale moc neoslovuje, takže nakonec vyletí oknem. Dle mého názoru velká škoda – mrhat takovým artiklem pro výměnný obchod je ve světě bez internetu čistý nerozum. Rozum, a velký, byl ovšem vzít si v předchozím díle pistoli. Bylo koneckonců jasné, že zbraň sehraje ještě velkou roli, jinak by si filmaři nedávali tak záležet, že všichni pochopí, jak moc si Joel nepřeje, aby Ellie byla ozbrojená. Dálnice totiž vede do města, to je podivně prázdné a týpek řvoucí „Prosím, pomozte mi“ pomoc vůbec nepotřebuje. Schválně, tipněte si, jestli Ellie díky pistoli zachrání sebe, nebo Joela.

Starbucks na vařiči

Vrátím se ale ještě k momentům pro zamyšlení. Jasně, že je klišé říkat si u příběhu o zkáze lidstva, jak se máme vlastně dobře. Ale vyhnout se mu nedá a seriál na něm zajímavě staví. Nevšímá si totiž jen velkých otázek existence, ale jakoby mimochodem vypichuje věci, které považujeme za úplně samozřejmé. V předešlé části třeba tím, jak Ellie reagovala na pokyn zapnout si pásy v autě. Nikdy totiž v autě neseděla.

Ve 4. díle mě teď hezky zaujala scéna s kávou. Ellie se budí v lese ve spacáku a vidí na vařiči prskající konvičku. Přileze k ní, čichne a zhnusí se. „Ty nemáš ráda kafe?“ diví se Joel. Nemá. Nezná ho. Tedy, zná, ale jen teoreticky, jak je jasné z otázky, zda se všichni honili do Starbucks kvůli tomuhle hnusu. Dovolím si tipnou, že kvůli perkolované 20 let vyčpělé břečce se tam nežene nikdo. Ale je zajímavé si uvědomit, že i když pijete kávu třeba sami doma, stačí přijít o takovou drobnost jako mezinárodní dopravu a z běžné a samozřejmé komodity se stane absolutní vzácnost.

Zdroj: Giphy

Cliffhanger jako prase

Jestli jsem si u předchozích tří dílů liboval, že tvůrci The Last of Us dávají hezký prostor vedlejším příběhům, nechávají děj zvolna plynou a nestresují mě zbytečnými napínáky a „nesmírně přirozenými“ zvraty v ději, tak teď jsem dostal pořádnou facku. A víte co? Mám z toho vlastně radost.

Cliffhanger, kterým končí 4. díl, je epesní. Přichází v posledním okamžíčku, když už si myslíte, že budou titulky, netrvá ani minutu a kompletně převrací happy náladu, kterou předchozí scéna vytvořila. Dal se předpokládat? Jo. Rozhodně. A je to super. Protože mě jako diváka baví, že se naplnilo mé očekávání. Díl sice přinesl trochu akce a malou přestřelku, ale když přihlédnu k minimu hlavního děje v předchozí epizodě, bylo jasné, že se musí něco stát. Co to bylo, vám nevyžvaním, ale nemůžu se dočkat pokračování.

A teď mě omluvte, jdu si při čekání na 5. díl (vyjde mimochodem už v pátek 10. února) vychutnat pro změnu krásy apokalypsou zatím ještě nezachváceného světa. S výběrovou arabikou a Twitterem v ruce.

Zdroj: HBO, redakce

Populární
články

E-Shop