
Diskriminace se nevyhýbá ani LGBT+ českým vědcům. Jsou na tom ale lépe než jiné pozice veřejného sektoru
Akademické prostředí platí obecně za uvědomělé a otevřené. Nemusí to tak být ovšem vždy. Že i zde je přítomná nerovnost na základě odlišností si všímá web Vědaavýzkum.cz, pro který se k tématu vyjádřil odborník na slovo vzatý Michal Pitoňák z Národního ústavu duševního zdraví a předseda Queer Geography.
Poznámky versus diskriminace
Je důležité si uvědomit, že přijetí queer lidí má různé roviny. Jednou je přímá diskriminace, ale je zde také rovina uštěpačných narážek nebo nepříjemného chování. S negativními komentáři a jednáním se v akademické sféře naštěstí ale podle článku setkalo nejméně lidí. 68 % relevantních respondentů a respondentek se s ním přímo nesetkalo nikdy.
Co se týče diskriminace jako takové, jsou čísla méně kladná. Setkala se s ní pětina relevantních respondentů a respondentek. Kvůli své sexuální orientaci zažilo diskriminaci v prostředí vědy a výzkumu 21 % dotázaných. Stejné množství lidí čelilo znevýhodnění také kvůli z důvodu své genderové identity.
Oproti jiným oblastem veřejného sektoru jsou na tom ale lidé z akademického prostředí ještě dobře. Na konci pomyslného žebříčku negativit se umístily ozbrojené složky. Vždy se tu s negativními komentáři a jednáním setkává celých 33 % lidí. Data čerpal Pitoňák ze studie, kterou mezi lety 2020 a 2021 vypracoval pro Prague Pride. Ta sledovala situaci LGBT+ lidí pracujících ve veřejném sektoru.
Chce to víc čísel
Na rozdíl od zahraničí, kde vznikají výzkumu zaměřené i přímo na queer lidi v akademickém prostředí, má u nás humánní geografie komplikovanější postavení. Pitoňák upozorňuje, že v českém prostředí spadá pod přírodovědné obory. „Pro její specifické institucionální ukotvení je podstatně složitější rozvíjet obor geografií sexualit a queer teorií, než je tomu například ve Velké Británii, kde se tomuto oboru velmi daří.“ Vědci a vědkyně, kteří se věnují queer výzkumu, mají u nás dle jeho slov malou podporu. Takže se stěhují do zahraničí.
Blízká se na lepší časy?
Ano, svým způsobem. Téma queer lidí v různých profesích získává na důležitosti, o čemž svědčí už samotný článek a studie, stejně jako aktivity platformy Pride Business Forum. „Domnívám se ale, že musíme ještě urazit kus cesty. Teprve se začínáme bavit o nepřípustnosti obtěžování žen a všudypřítomném sexismu. Dalším krokem bude diskuze o marginalizaci a nejrůznějších formách mikroagresí,“ uvažuje Pitoňák a jedním dechem dodává, že mikroagresím čelí nejen přímo LGBT+ lidé, ale také ti, kteří se věnují výzkumu v této oblasti, byť sami třeba queer nejsou.