„Existují čtyři scénáře války, ani v jednom Rusko nevyhrává,“ tvrdí čínský analytik

Tvrdí to ředitel šanghajského politologického centra Chu Wej, který analyzoval možné scénáře konce války a z ní pramenícího nového uspořádání sil v Evropě.

Ani v jednom případě z toho Rusko nevychází dobře…

Předpověď dalšího vývoje ruské invaze na Ukrajině

Scénář první

Putin nemusí dosáhnout stanovených cílů, což pro Rusko představuje komplikaci. Cílem Putinova útoku bylo velmi rychle obsadit Ukrajinu a odvést tím pozornost od ruské domácí krize, ideálně dobytím Ukrajiny rychlou vojenskou operací (blitzkrieg), nahrazením vlády proruskými politiky a upevněním prorusky laděné administrativy. Blitzkrieg se nicméně nekoná a Rusko nadále není schopné financovat vlekoucí se válku. Zahájením nukleární války by se Rusko dostalo do pozice nepřítele vůči zbytku světa a tento konflikt by rozhodně nevyhrálo. Situace je pro Rusko na domácím i zahraničím poli nepříznivá, a i když by se Rusům podařilo dobýt Kyjev a dosadit v něm loutkovou vládu, což by znamenalo velké ztráty na obou stranách, rozhodně by to nepřineslo konečné vítězství války. V tuto chvíli je Putinovou nejlepší volbou ukončit spor mírovými jednáními, což by znamenalo, že Ukrajina bude muset přistoupit k významným ústupkům. Nicméně to, čeho nebylo možné dosáhnout na bitevním poli, se těžko dojedná rozpravami u stolu…

Scénář druhý

Konflikt může nadále eskalovat a zapojení západních mocností nelze vyloučit. Přestože může být další eskalace války velmi nákladná, existuje velmi vysoká pravděpodobnost, že se Putin s ohledem na povahu své osobnosti a drženou moc jen tak nevzdá. Ruská invaze na Ukrajině se může velmi rychle rozšířit za její hranice, což by znamenalo sílící možnost jaderné války. Pokud by k ní skutečně došlo, Amerika ani Evropa nezůstanou nečinné, což by jednoznačně vedlo k další světové válce, dost možná i jaderné. Výsledkem by byla humanitární katastrofa nevídaných rozměrů a dále také finální zúčtování mezi Ruskem a Amerikou. Které by s ohledem na obranné kapacity NATO rozhodně pro Rusko nedopadlo dobře. 

Scénář třetí

I když by se Rusku podařilo kompletně obsadit Ukrajinu, jednalo by se politicky o velmi kontroverzní událost. Ať už se Zelenským, nebo bez něj, velmi pravděpodobně by na ukrajinské straně došlo ke zřízení exilové vlády, jejímž cílem by bylo čelit ruskému tlaku v dlouhodobější perspektivě. Rusko bude nadále čelit západním sankcím a vzrůstajícímu odporu na území Ukrajiny. Ruská domácí ekonomika bude dál výrazně oslabovat a nakonec se stane neudržitelnou. Toto období nebude trvat déle než několik let. 

Scénář čtvrtý

Situace na ruské politické scéně se promění, případně může být rozložená západními vlivy. Poté, co Putinův blitzkrieg selhal, je šance na ruské vítězství mizivá. Západní sankce dosahují bezprecedentních rozměrů. Zasaženy jsou významně také životy obyčejných Rusů, čímž ve společnosti sílí protiválečné a proti-putinovské nálady a šance na převrat se zvyšuje. Ruská ekonomika se ocitá na hranici kolapsu. Pokud bude Putin odstaven od moci vlivem sílících občanských nepokojů, atentátu nebo nenásilného převratu, pravděpodobnost, že se Rusko postaví Západu, je mizivá. Rusko se pod touto podmínkou s téměř 100% jistotou podrobuje Západu a představa Ruské federace jako světové velmoci se rozpadá.  

Analýza dopadu ruské invaze na Ukrajině na mezinárodním poli

Scénář první

Amerika obnovuje svou vedoucí pozici v západním světě a Západ se stává sjednocenějším než kdy dříve. Ačkoliv ve veřejnosti převládá názor, že válka na Ukrajině zapříčinila kolaps americké hegemonie, ve skutečnosti způsobila větší jednotu států Severoatlantické aliance. Německo významně navyšuje rozpočet na obranu, Švýcarsko a Švédsko se vzdávají své neutrality. Evropská nezávislost na ruském plynu se dramaticky snižuje ukončením prací na plynovodu Nord Stream II, plyn v Evropě nahrazují dodávky z Ameriky. Evropa a Amerika nacházejí shodu v představách o budoucnosti západního světa.

Scénář druhý

Svět opět rozděluje Železná opona, která nyní odděluje Západ a jeho demokracii od diktátorských režimů. Nově Železná opona nepředstavuje dělicí čáru mezi socialismem a kapitalismem, přesněji ji definuje hranice mezi životem a smrtí. Mezi příznivci a odpůrci západní demokracie. Jednota západního světa bude inspirovat také další země, aby jednaly, což povede ke shodě nad strategickými plány mezi Amerikou a regionem Indo-Pacifiku. Japonsko se ještě více přimkne k Americe, čímž se vytvoří bezprecedentně rozsáhlá a jednotná demokratická fronta.

Scénář třetí

Síla Západu bude výrazně stoupat a NATO se bude nadále rozšiřovat. Americký vliv v nezápadním světě bude vzrůstat. Ať už dopadne ruská invaze na Ukrajině jakkoliv, Rusko a další nezápadní země z ní jistě vyjdou významně oslabené. Události, které otřásly Sovětským svazem a celým Východem v roce 1991, se mohou opakovat: mohou se objevovat teorie o konci jedné ideologie a více zemí třetího světa se začne přiklánět k Západu. Západ je silnější než kdy dříve vzhledem ke svým vojenským kapacitám, hodnotám i institucím, dále pak také díky měkké i tvrdé síle.

Scénář čtvrtý

Čína se v novém světovém uspořádání stane izolovanější. Pokud se Čína novému rozložení sil nepřizpůsobí, bude čelit pokračujícímu odloučení od Ameriky a celého Západu. Jakmile Putin padne, bude Amerika tlačit na silnější izolaci Číny. Evropa se na Číně stane ekonomicky nezávislou, Japonsko se stane anti-čínským předvojem a Severní Korea upadne pod americký vliv. Čína se ocitne obklopená silami Ameriky a NATO a bude nadále konfrontována západními hodnotami a systémy.