Nejstarší dieta vznikla v pohřebním ústavu. Jak vypadal stravovací hit 19. století, který je v moderní podobě trendem i dnes?

O dietách je možné mluvit v podstatě donekonečna – ať už totiž lidé chtějí, nebo ne, vzhled jejich těl jim (tematicky řečeno) „leží v žaludku“. A tak není divu, že způsobů, jak nějaká ta kila shodit (ač následně se zase v rámci pověstného jo-jo efektu nezřídka vrátí), existuje celá řada. Mnohé tyto postupy jsou sice zcela absurdní, ovšem dodají-li jim na kredibilitě nějaké ty známé osobnosti, není co řešit. Kde se ale vůbec posedlost různými dietními režimy vzala a jak vypadala historicky první „trendy dieta“, jíž propadli lidé z poloviny světa (a dnes jsou její variace známé jako low-carb/keto)?

I když to nelze říci s úplnou jistotou, minimálně s poměrně velkou pravděpodobností byla první módní dietou (a také první dietou vůbec) tzv. dieta Williama Bantinga. Ještě než se ale dostaneme k tomu, jak přesně jídelníček z poloviny 19. století určený k redukci váhy vypadal, je rozhodně namístě stručně představit jeho tvůrce. Možná, že už v tomto bodě totiž méně otrlé čtenáře přejde chuť na odpolední dort ke kávě. Brit William Banting totiž pracoval v pohřebním ústavu. A právě i v souvislosti s prací jej začalo zajímat, proč jeho „klienti“ zemřeli. Banting se následně zaměřil i sám na sebe (trpěl totiž obezitou) a dospěl k závěru, že jeho vlastní dýchání je negativně ovlivněno nahromaděnou tukovou tkání v oblasti břicha. A tak začal pracovat na sestavení postupů, jak se tohoto břišního tuku zbavit...

Podcastový Grindr: Karlovi (27, projektový manažer, TOP) Grindr úplně nefungoval, proto jsme zkusili podcast. Poslechněte si rozhovor, kde jsme si vůbec nebrali servítky30. 9. 2022

Brožura The Letter on Corpulence poprvé vyšla tiskem v roce 1863 a měla 25 stran (a lze ji sehnat i dnes, v rozšířeném vydání a s odbornými komentáři). A protože nejlepším způsobem, jak propagovat dietu, je ukázat její výsledky, Banting samozřejmě také tvrdil, že dietní plán vyzkoušel sám na sobě a během jediného roku shodil téměř 21 kilogramů a obvod jeho pasu se zmenšil o více než 30 centimetrů.

I když dnes by dieta, díky níž by bylo během jednoho roku možné shodit kolem dvaceti kilo, nechala pravděpodobně většinu lidí zcela chladnou (přeci jen, dnes každý touží po „nemožném na počkání a zázracích do tří hodin“), v roce 1863 byla situace zcela jiná. Brožura vyvolala ve společnosti takové nadšení, že se jí nakonec v několika na sebe navazujících vydáních prodalo přes 50 tisíc výtisků – a pronikla dokonce i do časopisů v zámoří. A ačkoliv aktuálně by nad poměrně specifickým dietním plánem nejeden nutriční specialista nejspíš kroutil hlavou, pravdou je, že na rozdíl od dnešních – moderních – diet byl vlastně Bantingův přístup k hubnutí nejen převratný, ale i docela příjemný (a kupodivu měl i výsledky). 

Pryč s kaloriemi

Cukr sice řada z nás miluje, což však nic nemění na tom, že právě on má na nabírání na váze svůj podíl. A věděl to i Banting. „Možná jsem úplně neunikl škrobové a sacharinové hmotě, ale úzkostlivě jsem se vyhýbal mléku, cukru, pivu, máslu a dalším potravinám, o nichž je známo, že ji obsahují,“ píše tak v příručce, v níž všem doporučuje, aby se vzdali potravin a nápojů, které jsou vnímány jako vysoce kalorické. Dnes tolik populární ranní vodu s citronem pak Banting nahrazoval něčím mnohem lepším – polévkovou lžící likéru, který označoval jako „Balzám života“. Tvrdil také, že právě tato „ranní medicína“ odnese z žaludku vše špatné, co v něm zbylo po trávení.  

A jak že se měli ti, co toužili zhubnout, přesně stravovat? Banting sestavil základní pravidla týkající se gramáže potravin – k snídani tak měl každý zkonzumovat cca 140 g tuhých potravin a cca 235 ml tekutin. Oběd mělo tvořit 225 g jídla a opět 235 ml tekutin, odpolední svačina se měla skládat z 85 g jídla a dalších 235 ml tekutin, k večeři si pak strávníci mohli dopřát 115 g potravin a 180 ml tekutin. A závěr dne patřil šálku grogu. Pokud by někoho zajímaly přímo doporučené potraviny, tak k snídani Banting navrhoval zmiňované množství hovězího či skopového masa, ledvinek, pečené ryby či jakéhokoliv jiného masa vyjma vepřového. Zapíjet masovou hostinu bylo možné např. černým čajem bez mléka a cukru, příp. bylo možné dopřát si na závěr malý krekr.

Podobnou „masovou filozofii“ Banting prosazoval i v případě oběda – k němu doporučoval opět maso (ne vepřové), ideálně rybu (v tomto případě kromě lososa), drůbež nebo zvěřinu, z příloh byla povolena zelenina, naopak vyvarovat se strávníci museli bramborám. Správné trávení měl podpořit klaret či cherry. Odpolední svačinu (či „čaj o páté“) mělo tvořit ovoce, suchar a neslazený čaj bez mléka. Skladba večeře pak byla totožná s obědem – jen s tou výjimkou, že závěr patřil grogu, ginu, whisky či brandy.

Co bylo špatně?

I když záhy po zveřejnění se dieta dočkala obrovské popularity a objevovaly se příběhy lidí, kteří právě díky ní skutečně významně zhubli, kritika na sebe nenechala dlouho čekat. Již v roce 1865 tak v časopise Popular Science Review vyšel článek, který mnohá Bantingova doporučení zavrhoval – např. s argumentací, že některá vysokokalorická jídla slouží k zahřívání organismu. Text z pera dr. Lankestera také uváděl, že losos obsahuje méně tuku než mnoho jiných ryb a v bramborách je obsažena řada důležitých prvků, které lidské tělo potřebuje (což tedy nejsou dnešním prizmatem zrovna relevantní argumenty). Na druhou stranu Lankester doporučoval konzumaci zapovězeného mléka a piva, s čímž by se z určité perspektivy souhlasit dalo.

Zapomeňte na alfa samce. Na jejich místo nastupují sigma muži. Co je pro ně typické a proč (ne)být jedním z nich?30. 11. 2022

Samozřejmě, že ideální dieta pravděpodobně neexistuje. I když ta Bantingova měla řadu příznivců (a vykazovala určitou úspěšnost), minimálně konzumace poměrně velkého množství (navíc často sladkého) alkoholu na denní bázi se dnes nijak ideální nejeví. Na druhou stranu snaha o omezení potravin bohatých na škrob a cukr byla nepochybně správná (a vlastně položila základ jednomu z dietních směrů, který je populární i dnes, tedy low carb/keto), na rozdíl od omezování příjmu potravin s výživným tukem (je ale pravda, že tento omyl mají mnozí zafixovaný dodnes a domnívají se, že všechny tuky ve stravě vedou ke tvorbě tukové tkáně).

I když specificky k Bantingově dietě lze mít tedy řadu oprávněných výhrad, vzhledem k tomu, jaké diety se dočkaly popularity dnes, je možné říci, že posnídat ledvinky a zapít je hořkým čajem je vlastně docela příjemný start dne (navíc s vyhlídkou na jeho neméně příjemné alkoholové zakončení)…A jsou-li bonusem nějaká ta shozená kila, mohou se jít vyzáblé celebrity se svými podivnými stravovacími návyky klidně „bodnout“…

Zdroj: businessinsider.com, diabetes.co.uk, amazon.com, goodto.com, books.google.cz,