Raději by šli s partnerkou nakupovat nebo umyli koupelnu, než aby zamířili do ordinace. Proč se muži bojí lékařů jako „čert kříže“?

Dbát o své zdraví by měl každý, což je sice v teoretické rovině hezké, praxe je však trošku jiná. A jak se zdá, genderové nerovnosti panují i v této oblasti – zatímco ženy přeci jen myslí na prevenci a také v momentě, kdy zpozorují nějaký problém, obvykle zamíří k lékaři, muži se bílých plášťů bojí jako pověstný čert kříže. A to rozhodně není nějaká „dojmologie“, ale daty podložený fakt. Není tedy divu, že se odborníci již zabývají i tím, proč muži navštěvují lékaře nezřídka jen ve stavu nejvyšší nouze…

Pokud nás něco bolí, příp. pociťujeme, že s naším tělem je něco jinak než obvykle, praxe hlásá, že bychom měli vyrazit k lékaři. My ženy obvykle vyrazíme. Ne tak muži. Průzkumů, dle nichž se mužská část populace lékařům vyhýbá velkým obloukem, již vznikla řada. Např. průzkum Cleveland Clinic ukázal, že 40 % mužů se odhodlá navštívit lékařskou ordinaci jen v případě, když se obávají, že mají opravdu vážný zdravotní problém. Ve stejném průzkumu pak 19 % mužů přiznalo, že lékaře navštěvují jen proto, aby je k tomu přestala nutit jejich partnerka. A dle dat z roku 2019 by pak celých 77 % mužů, kteří jsou ženatí nebo žijí v partnerství, vyrazilo se svou polovičkou raději nakupovat a 72 % mužů by raději uklízelo koupelnu a sekalo trávník, než aby šli k lékaři. Proč se ale muži lékařské péče tolik obávají? Nebo je jejich nechuť vyrazit do ordinace/nemocnice způsobena něčím jiným než jen strachem?

Jak sociální sítě ovlivňují mužské vnímání těla? Překvapivě podobně negativně jako to ženské, vysněný „tělesný ideál“ má jen jiné parametry23. 2. 2022

Tisíce důvodů…

I příčiny mužského odporu k péči o vlastní zdraví byly již hojně mapovány. Např. online průzkum realizovaný v rámci systému Orlando Health v roce 2016 naznačil, že vyhýbání se lékaři je mezi muži ve věku 35-54 let naprosto běžnou praxí – jen 43 % dotazovaných tak uvedlo, že chodí na pravidelnou lékařskou prohlídku. Ten zbytek měl k tomu, proč k lékaři nejít, svůj vlastní důvod. Nejčastěji (ve 22 % případů) muži dle daného průzkumu k lékaři nejdou proto, že se prostě cítí příliš zaneprázdněni na to, aby si mohli dovolit strávit velké penzum času v čekárně, v ordinaci, příp. ještě dalšími vyšetřeními. Ovšem dalších 21 % mužů lékaře nevyhledá prostě proto, že se bojí, co by mohl zjistit. Vedle toho se pánové obávají (v 18 % případů) vyšetření, konkrétně těch, která by mohla být nepříjemná – tedy např. vyšetření prostaty nebo kolonoskopie (vyšetření střev). Dalších 8 % mužů se obávalo osobních otázek a 7 % vyjádřilo znepokojení nad tím, že by se museli zvážit…

Samozřejmě, že ochota jít k lékaři s věkem roste – ovšem ne proto, že by muži zmoudřeli, ale jednoduše proto, že se onemocnění začínají kumulovat a jsou čím dál závažnější. I tehdy je ale vyhledání odborníka pro řadu mužů až tou krajní možností – kdy ve výše zmiňované studii 65 % vzorku uvedlo, že se lékařské prohlídce vyhýbá, dokud je to možné. Aby tohoto nebylo málo, i ti muži, kteří k lékaři nakonec jdou, před ním mnoho informací tají – a to ze strachu, že by se jinak mohli dozvědět nějakou děsivou diagnózu. „Muži mají tendenci být v mnoha věcech velmi tvrdohlaví, přičemž péče o zdraví je obvykle na prvním místě,“ myslí si dr. Eric Klein, předseda Glickman Urological & Kidney Institute.

Zdroj: Giphy

A zase ta toxická maskulinita…

Vedle toho ale průzkumy poukázaly také na další faktor, který může být za mužskou nechutí vyhledat v případě potřeby lékařskou pomoc. V dotazníku clevelandské kliniky totiž 41 % dotazovaných mužů uvedlo, že jim v dětství bylo řečeno, že muži si na své zdravotní problémy nestěžují.  Ostatně, to pak potvrzuje také praktická lékařka dr. Amy Revene, dle jejíchž slov neochota mužů chodit pravidelně k lékaři plyne z jejich psychických problémů. „Nejenže se muži obávají diagnózy, ale mají problém zbavit se i svých macho postojů,“ uvedla přímo. Právě toxickou maskulinitu (a související snahu zakrýt, příp. popřít svou vlastní zranitelnost) je tedy možné ze stávající situace vinit nejvíce. Muži totiž uvádějí do praxe obvyklé imperativy, které jim jsou vštěpovány již od dětství – a to od klasického „kluci nebrečí“ až po běžné zlehčování rozličných typů zranění. Dle odborníků je tak v mužích vlastně podporován tzv. syndrom superhrdinů, jemuž ale v běžném životě nelze dostát.

Americká hypotéka, obratová hypotéka nebo třeba hypotéka na pronájem: Znáte všechny své možnosti řešení (nejen) bydlení?17. 5. 2022

A výsledek?

Bez ohledu na to, jaké přesně muži k tomu, že pravidelně nenavštěvují lékaře, mají důvody, pravdou je, že z hlediska statistického se muži dožívají nižšího věku než ženy (a také častěji než ženy nadměrně kouří a pijí alkohol). Zatímco v minulosti přikládali vědci dřívější skon mužů poměrně široké kombinaci faktorů – a to od tendence více riskovat přes nižší sociální propojení až po nebezpečnější zaměstnání – dnes je hojně diskutovaným důvodem tohoto stavu právě i to, že muži nejenže zanedbávají prevenci, ale zároveň nezřídka neřeší ani nastalé zdravotní potíže. Řadu problémů je přitom možné docela snadno řešit, tedy, minimálně dojde-li k diagnostice včas. A tak by muži měli zahodit své strachy i ostych (a macho mužství) a v zájmu sebe sama raději začít chodit na preventivní prohlídky. Pravidelně.

Zdroj: nwpc.com, newsroom.clevelandclinic.org, sciencedaily.com, insidehook.com, eultimate.com, cdc.gov, health.harvard.edu