Vědci objevili nový typ viru HIV, je nakažlivější a více nebezpečný. Navíc může prozradit mnohé o dalším vývoji stávající pandemie
Nákaza virem HIV platila zejména v osmdesátých letech minulého století prakticky za rozsudek smrti. Léčba neexistovala, a tak všichni ti, kdo se nakazili, nakonec umírali na AIDS – tedy nemoc, kterou virus způsobuje. Velkou revolucí se pak stala tzv. antiretrovirová terapie, což je „léčba“, která dnes již zajišťuje většině těch, kteří jsou HIV+, v podstatě plnohodnotný život se srovnatelnou délkou dožití, jakou má běžná (zdravá) populace.
Vzhledem k tomu, že „léčba“ ve smyslu terapie, která by dokázala nakažené viru zbavit tak, aby nemuseli užívat léky, neexistuje, je nepochybně skvělé, jak moc kupředu věda postoupila alespoň v tom, že dokáže zcela zamezit replikaci viru v těle. Stávající prostředky dokonce zajišťují, že pacienti dosahují stavu, kdy jsou neinfekční (a hladina viru v jejich krvi je zcela minimalizovaná, resp. jejich virová nálož je nulová). Na druhou stranu vzhledem k tomu se z HIV, smrtelné nemoci, jíž se lidé ještě před pár dekádami skutečně obávali, stalo onemocnění, s nímž lze docela dobře žít, což v případě řady lidí snížilo jejich strach z přenosu nákazy. To by ale mohl změnit fakt, že v Nizozemsku objevili novou variantu viru HIV, která je infekčnější a závažnější…
Nakažlivější a nebezpečnější...
Podle studie, která byla před pár dny publikována v odborném časopise Science, se v Nizozemsku vyskytla nová – doposud nepopsaná – varianta viru HIV, která vykazuje významné rozdíly oproti těm, které jsou již známé. Ti, kdo se touto novou variantou viru nakazili, totiž měli 3,5 až 5,5krát vyšší virovou zátěž ve srovnání s těmi nakaženými „běžnými“ variantami.
Analýza realizovaná mezi více než stovkou infikovaných pak naznačuje, že tato varianta označovaná jako „VB“ zvyšuje počet virových částic v krvi člověka a také zvyšuje pravděpodobnost přenosu viru na druhé (virový kmen pak zároveň poškozuje imunitní systém natolik, že oslabuje schopnost nakaženého bojovat s běžnými infekcemi a nemocemi mnohem rychleji než varianty dosud známé). Ačkoliv dobrou zprávou je, že jakmile byla zahájena léčba, organismus nakažených začal reagovat prakticky srovnatelně jako v případě nakažených známými variantami viru, vědci upozorňují, že u varianty VB je včasné zahájení léčby naprosto klíčové. Rychlost poklesu buněk CD4 (tedy buněk, které jsou součástí imunitního systému) je totiž u lidí infikovaných touto novou variantou HIV téměř dvakrát rychlejší, což v praktické rovině znamená, že je urychlen také rozvoj AIDS. Toto stadium nemoci tedy přichází cca za dva až tři roky po nákaze, uvedli přímo vědci ve studii.
Hrozba pro veřejné zdraví?
Ačkoliv nový typ viru HIV byl identifikován na konci roku 2018 a popsán teprve nedávno, a to v rámci aktuálně probíhající mezinárodní studie BEEHIVE shromažďující vzorky HIV pozitivních z celé Evropy a Ugandy, vědci nyní odhadují, že tato varianta viru se světem šíří již od 80. či 90. let. Podle jejich názoru ale varianta VB nepředstavuje hrozbu pro veřejné zdraví, jelikož antiretrovirová terapie na ni zabírá. „Nejhorším scénářem by byl vznik varianty, která kombinuje vysokou virulenci, vysokou přenositelnost a odolnost vůči léčbě,“ uvedl pak hlavní autor studie Chris Wymant s tím, že tato nově objevená varianta vykazuje pouze první dvě zmíněné vlastnosti. Zatím však také není známo, jak varianta VB vznikla – výzkumný tým tak jen pracuje s domněnkou, že k jejímu rozvoji došlo u jedince, který trpěl neobvykle dlouhou infekcí HIV – genetická analýza totiž neodhalila žádné mezistupně ve virové evoluci.
HIV vs. Sars-Cov-2
Ačkoliv již fakt, že existuje výrazně nakažlivější a zákeřnější virus HIV, by měl být dostatečně zásadní informací, docela překvapivé je, že zásadní je i v souvislosti s aktuálně probíhající pandemií. Vědci totiž také upozornili, že jejich objev může posloužit jako včasné varování pro veškeré probíhající debaty týkající se dalšího vývoje v současné době nejznámějšího viru, Sars-Cov-2, jenž způsobuje onemocnění covid-19. „Spousta lidí se domnívá, že Sars-Cov-2 se bude vyvíjet tak, že bude čím dál méně nebezpečný, protože to je právě to, co viry dělají – není totiž v jejich zájmu zabít nás. Ale nyní vidíme, že vývoj může probíhat oběma směry, virus se může stát jak méně, tak i více virulentním. Rozhodně tedy nelze považovat za samozřejmé, že virus Sars-Cov-2 bude čím dál mírnější,“ vysvětil Wymant.
HIV ve světě i Česku
Každý rok se virem HIV nakazí cca necelé dva miliony lidí, v souvislosti s onemocněním AIDS pak každý rok přibližně milion osob umírá. Podle dat agentury OSN pro boj s AIDS pak v padesáti zemích světa počty nakažených rostou – a v součtu na celém světě žije přibližně 37 milionů HIV pozitivních, kdy téměř 20 milionů z nich obývá oblasti v subsaharské Africe.
Co se České republiky týká, na našem území je výskyt HIV monitorován od roku 1985, a jak naznačuje aktuální zpráva Státního zdravotního ústavu (SZÚ), úroveň výskytu infekce je tu relativně nízká (a to jak v evropském, tak i celosvětovém měřítku). Zatímco nejvíce nově nakažených (286) bylo diagnostikováno v roce 2016, v letech následujících počty nových případů nákazy zase klesaly, loni tedy bylo zachyceno celkem 233 nových případů infekce HIV, kdy 201 připadlo na muže a 32 na ženy. Virus je pak dle údajů SZÚ dominantně přenášen sexuální cestou, nejčastěji ve skupině mužů majících sex s muži. Právě v těchto případech se tedy bezpečný sex ukazuje jako naprosto klíčová prevence nákazy.
