Maso (ne)dělá člověka: Paleo strava je blud, naši předci sice lovili, ale mnohem víc sbírali. V jejich jídelníčku převládaly rostliny
Straight friendly
Zdroj: AdobeStock

Maso (ne)dělá člověka: Paleo strava je blud, naši předci sice lovili, ale mnohem víc sbírali. V jejich jídelníčku převládaly rostliny

O tom, jak (ne)přirozená je pro člověka konzumace masa, toho již bylo řečeno a napsáno mnohé. Někteří si na (domnělých) dávných způsobech stravování postavili i byznys – paleo dieta je toho důkazem. Opravdu ale naši předci byli lovci, běhali krajinou a konzumovali převážně to, co se jim podařilo skolit? Někteří nejspíš ano. Ovšem vědci se shodují také v tom, že mnozí „dávní lidé“ konzumovali většinou stravu rostlinnou, a tak by o nich bylo možné mluvit téměř jako o vegetariánech...
Mirka Dobešová Mirka Dobešová Autor
21. 2. 2024

Maso jako evoluční faktor

Stravování našich prapředků prý bylo s nejvyšší pravděpodobností obdobné jako stravování moderních šimpanzů. Ti jsou sice všežravci, ale konzumují vedle hmyzu a masa zároveň poměrně velké množství ovoce, různých zelených listů, ale také kůry. Že maso patřilo do jídelníčku našich předků minimálně v dobách cca před 2,6 miliony let (tedy v době paleolitu), pak naznačují především nálezy zvířecích kostí s patrnými zářezy. Právě na základě těchto starých zvířecích kostí, na nichž byly nalezeny různé typy ran a poškození, pak vědci usoudili, že maso bylo pro naše prapředky důležité. A nakonec došli dokonce k závěru, že právě maso bylo klíčovým faktorem v evoluci člověka. Jenže… bylo to opravdu tak?

Paleontologové opravdu po dlouhá desetiletí teoretizují, že vývoj lidstva a konzumace masa spolu úzce souvisí (možná i z toho plyne přesvědčení, že člověk maso ke svému životu potřebuje). „Vysvětlení to je docela jasné – díky masu měli lidé lepší výživu a díky tomu došlo k celé řadě změn napříč lidským organismem,“ objasnila paleontoložka Briana Pobiner. Těmi změnami jsou pak míněny i ty v intelektuální rovině, jelikož mozek je doslova „žrout energie“ (i v klidovém režimu využívá celých 20 % veškeré energie, kterou tělo má).

Tipy redakce

Tím, že v mase bylo více energie, mohly se tedy lidské mozky více rozvíjet. A rozvíjet se více mohli i lidé, kteří si díky tomu osvojili nové a důmyslnější způsoby lovu, což nakonec znamenalo také postupné prodlužování končetin. Není tedy divu, že konvenčně je stále zakořeněna představa, že „maso z nás udělalo lidi“ (resp. konkrétně vedlo k tomu, že se evolučně vyvinul druh homo erectus, tedy člověk vzpřímený). 

Jeden velký omyl

Jelikož historii je ale samozřejmě možné zpochybňovat (protože jen stěží lze se stoprocentní jistotou tvrdit, že víme, co přesně se dělo před stovkami či tisíci let), jistých pochybností se dočkala i tvrzení o tom, že maso bylo nedílnou součástí evolučních procesů. Vědci totiž začali přehodnocovat svá zjištění a někteří tak již tvrdí, že souvislost mezi konzumací masa a evolucí nemusí být tak jasná, jak se zdálo. Proč? Protože míst, kde byly hledány kosti s různými typy poškození, je ve skutečnosti docela málo. A v podstatě všechny související nálezy pocházejí z několika málo lokalit zachycujících život na planetě v omezených časových úsecích.

Dalo by se tedy říci, že ve výzkumu jsou poměrně velké mezery. Takže je dost možné, že vývoj lidských vlastností ovlivnily (i) jiné faktory, příp. došlo ke skokovému nárůstu konzumace masa v době, která zatím nebyla blíže zmapována. „V určitém okamžiku totiž neexistují v podstatě žádné důkazy o tom, že by lidé zabíjeli a jedli zvířata, zatímco v dalším okamžiku je jejich mnoho. Co se stalo v době mezi nimi?“ ptá se tak např. antropoložka Jessica Thompson.

Pochybnosti rostou

A zatímco jedna část vědců pochybuje o tom, nakolik důležitou roli maso sehrálo v evoluci, další část rovnou vyvrací mýtus, že masitá strava byla našim předkům univerzálně vlastní. I když teorie o tom, že v minulosti muži zastávali úlohu lovců (a ženy byly sběračky...), jsou považovány za obecně přijímaný fakt (byť to, že by ženy skutečně jen sbíraly plodiny a hlídaly oheň, již bylo opakovaně vyvráceno), zdá se, že by měly být urychleně přehodnoceny. Minimálně v některých částech světa totiž starověcí lidé dávali před „kusem mamuta“ přednost „talíři“ zeleniny.

„Minimálně některé rané lidské komunity stravu založenou na mase neměly,“ tvrdí tak Randy Haas, jenž se věnuje archeologii. „Jsem si docela jistý, že když bude provedena izotopová analýza u kosterních nálezů napříč světem, bude zjištěno, že maso je při rekonstrukci rané lidské stravy přeceňováno,“ dodal. A vlastně pracuje s obdobnými tezemi jako jeho kolegové zabývající se antropologií. „Když se podíváme na archeologické záznamy, vidíme spoustu kamenných kopí a dalších nástrojů, které jsou jednoznačně spojeny s lovem. V archeologických nálezech vidíme také mnoho zvířecích kostí, což platí pro oblasti, kde sám pracuji, tedy ve vysokých Andách,“ pokračuje dále Haas. Právě v tom je ale dle něj zásadní problém. To, že existuje řada důkazů o tom, že lidé v dávné minulosti lovili a jedli maso, neznamená, že to je kompletní obrázek tehdejší reality. „Archeologické záznamy se zaměřují na dochované artefakty. Kamenné nástroje, kosti, to vše se dochovává poměrně dobře. Ale rostlinné potraviny a nástroje podléhající zkáze, které se používají k jejich sklizni, obvykle tisíciletí nepřečkají. Takže jsme se doposud zaměřovali jen na neobjektivní  důkazy,“ shrnul Haas.

<Path> Heterosexuální láska u lidí se možná vyvinula ze stejnopohlavních vztahů: „Zřejmě jsme podcenili význam homosexuálních vztahů a přátelství“Zdroj: news.utexas.edu, livescience.com, onlinelibrary.wiley.com, osel.cz

Haas následně se svým týmem podrobil izotopové analýze sady kosterních pozůstatků (nálezy byly datovány do doby mezolitu, tedy 9-6 500 let před naším letopočtem, což je období, které navazuje na paleolit trvající od 2,6 mil. let do 10 000 let př. n. l.) z oblasti Peru a byť předpokladem bylo prokázání vysokých hladin izotopů dusíku prokazujících vysokou míru konzumace masa, realita byla zcela odlišná. Jak výsledky ukázaly, ve stravě dominovaly rostliny, a to v míře 70-95 %. Jak následně detailnější testy prokázaly, nejčastěji lidé v dané oblasti a historické etapě konzumovali divoké brambory. I když i Haas je při interpretaci výsledků opatrný a tvrdí, že zjištění samozřejmě neznamenají, že podobně se stravovali lidé i v jiných koutech světa, minimálně jsou nová zjištění důvodem k přehodnocení našich představ o tom, co lidé v minulosti jedli. Jejich strava totiž byla evidentně mnohem rozmanitější, než se doposud zdálo.

Paleo a keto?

Ať už to ale se stravováním prvních lidí bylo jakkoliv (a jakkoliv se jejich stravovací režim vyvíjel napříč časem), zřejmé je, že dnešní lidé se vyšší konzumací masa „ke kořenům“ opravdu nevrátí. Propagátoři paleo stravování, dle nichž je pro člověka zdravé a přirozené stravovat se tak jako první lidé, stejně jako ti, kteří propadli keto dietě (ta staví na potravinách s vysokým obsahem tuku a minimem sacharidů, a tedy opět na piedestal vyzdvihuje maso), tak své předpoklady vystavěli na řadě omylů. Starověká lidská jídla totiž obsahovala mnohem méně masa, než jsme si donedávna všichni mysleli. Zda dietáři prozřou (a ti, co si na těchto typech diet postavili byznys, nebudou mít nejen na maso, ale ani na chleba), to je otázka. Vědci ale mají jasno minimálně v tom, že „masitý paleolit“ je spíše jen domnělým mýtem než skutečnou realitou.

Zdroj: nature.com, dejepis.com, wired.co.uk, pnas.org, inverse.com, theguardian.com, businessinsider.com

Populární
články

Celý život se hnát kupředu a pak ani nemít čas na drobné radosti? To dnešní mladí lidé nechtějí
LIDÉ

Mileniálové odmítají žít jako „křečci v kole“. Jejich řešením nesmyslnosti tvrdé práce je „měkký život“, jenž se vrací k dávným hodnotám

Autor: Mirka Dobešová
Semeno sice jako mlíčko trochu vypadá, konzumace mléka se na jeho chuti ovšem podepisuje negativně
HOT!

Slané, hořké, nasládlé: Na chuť semene má vliv strava, ale taky nemoci. Experimenty zkušených dokazují, co se na šmaku podepisuje nejvíc

Autor: Martin Lyko
Budou roušky opět „v kurzu“?
LIDÉ

Jak bude vypadat příští pandemie? Přijít může dřív, než si myslíme, varují vědci

Autor: Martin Lyko
Učitelka mu nejen nepomohla situaci zvládnout, ještě přilila olej do ohně
LIDÉ

„Doufám, že jednou naše školství dojde do bodu, kdy učitelé budou umět pracovat s dětmi, jako jsem byl já. Mám trauma,“ říká mladík

Autor: Irena Piloušková
Zásnuby jsou sice romantická záležitost, na sociální sítě ale informace o vašem vztahu nepatří
STYL

Proč nepatří milostný status na sociální sítě aneb 8 věcí, které byste podle expertů neměli sdílet online

Autor: Martin Lyko
Elektro-sex? Co dříve patřilo drsnějším povahám, je dnes už rozšířenou praktikou, která navzdory mýtům může být i velmi romantická
HOT!

Elektrosex? Co dříve patřilo drsnějším povahám, je dnes už rozšířenou praktikou, která navzdory mýtům může být i velmi romantická

Autor: Irena Piloušková
Udělat si sem tam nějaký rituál nebo meditaci ničemu neškodí, pozor byste si měli dát ale na to, když vás někdo přesvědčuje o vaší důležitosti pro celý svět
TĚLO & MYSL

Esoterika je jako droga. Při výjimečném použití vás nakopne, dlouhodobé „užívání“ vám ale může zničit život

Autor: Michal Černý
Součástí vzrušení může být i dominantní postavení muže, kderý kompliment „uděluje“
HOT!

„Miliony žen“ mají v posteli úchylku, o které většina mužů ani netuší. Provazy ani důtky k tomu přitom nejsou potřeba

Autor: Martin Lyko
Řada mužů trpí duševními problémy, ale z mnoha důvodů nevyhledá pomoc
LIDÉ

„Muži se bojí projevit slabost. Než jsem šel na terapii, 10 let jsem trpěl,“ popisuje Adam. Obával se i nálepky „cvoka“

Autor: Mirka Dobešová
Věk by neměl být člověku překážkou vůbec v ničem
CESTOVÁNÍ

Na cestování není nikdy pozdě. 94letá seniorka boří svými dobrodružstvími z cest Instagram a zvládá to, o čem my ostatní jen sníme

Autor: Mirka Dobešová

E-Shop