Rakovina prostaty nevyžaduje okamžitou léčbu, zjistila 15 let trvající studie. Procento přeživších pacientů je stejně vysoké bez ohledu na to, zda byli léčeni, nebo jen monitorováni
Rakovina prostaty je diagnóza, kterou nechce slyšet nikdo. Britská dlouhodobá studie ale zjistila, že u lokalizovaných nádorů tohoto orgánu není třeba s léčbou začínat okamžitě. Muži dokonce nemusí s léčbou možná začít nikdy. I po 15 letech se totiž u pacientů, kteří byli jen pozorováni, výrazně nezvýšila pravděpodobnost úmrtí v porovnání s těmi, kteří podstoupili léčbu.
V současné době existují tři hlavní lékařské přístupy k rakovině prostaty: Operativní odstranění nádoru, ozařování a monitorování. A právě tyto tři postupy přímo porovnávala 15 let trvající studie britské Oxfordské univerzity. A zjistila, že zvolený postup nemá na úmrtnost pacientů téměř vliv.
Většina nádorů prostaty roste velmi pomalu, proto trvá roky, než je možné zjistit postup nemoci. Studie, kterou vědci uveřejnili v prestižním lékařském časopise New England Journal of Medicine, tak probíhala od roku 1999. Účastnilo se jí 1 643 mužů, kteří souhlasili s tím, že jim bude náhodně přiřazen postup léčby. Z nich 553 podstoupilo prostatektomii (odstranění prostaty), 545 podstoupilo radioterapii a 545 zůstalo jen aktivně monitorováno.
Skvělá míra přežití bez ohledu na léčbu
Procento přeživších bylo ve všech skupinách stejně vysoké – 97 % bez ohledu na léčbu (či její absenci). „Po 15 letech nebyl v úmrtnosti na rakovinu prostaty mezi skupinami žádný rozdíl ,“ uvedla doktorka Stacy Loeb.
Ze skupiny aktivně monitorovaných mužů jich během 15 let studie zemřelo na rakovinu prostaty 3,1 %, ze skupiny operovaných zemřelo 2,2 % pacientů a u mužů, kteří podstoupili ozařování, si rakovina vyžádala 2,9 % životů. Ačkoliv jsou mezi čísly rozdíly, pro vědce jsou statisticky nerozhodující.
„To je velmi dobrá zpráva,“ řekl vedoucí výzkumného týmu, profesor Feddie Hamdy z Oxfordské univerzity. „Většina mužů s lokalizovaným karcinomem prostaty má velkou pravděpodobnost, že bude žít dlouhou dobu, ať už podstoupí invazivní léčbu, nebo ne, a ať už se jejich onemocnění rozšířilo, nebo ne, takže rychlé rozhodnutí o léčbě není nutné a mohlo by způsobit škodu.“
Rizika léčby
Muži, kterým je diagnostikována lokalizovaná rakovina prostaty, by tak neměli panikařit nebo rozhodnutí o své léčbě uspěchat. Místo toho by měli „pečlivě zvážit možné benefity a možná rizika, která může léčba způsobit.“
Prostata neboli předstojná žláza je asi jako ořech velká žláza nacházející se pod močovým měchýřem a obepínající močovou trubici. Je součástí mužské rozmnožovací soustavy. Produkuje prostatický sekret, který tvoří asi 30 % ejakulátu, a také chrání spojení vývodných pohlavních cest vedoucích z varlat s močovou trubicí.
Léčba rakoviny prostaty přináší jisté nevýhody. V případě operativního zákroku, kdy se odstraní celá prostata a také semenné váčky a další nádorem postižená tkáň v okolí, hrozí poruchy sexuálních funkcí a v 10 % případů také inkontinence, tedy samovolný únik moči. Nepříjemnosti, s nimiž se muži pochopitelně potýkat nechtějí.
Rozhodování dle rizik léčby, ne podle šance na přežití
„Pacienti a lékaři mají nyní k dispozici potřebné informace o dlouhodobých vedlejších účincích léčby a mohou tak lépe porozumět kompromisům mezi přínosem a negativními dopady různých metod,“ dává výsledky studie do kontextu profesorka Janny Donovan z Bristolské univerzity, která se na výzkumu spolupodílela. „Při rozhodování o léčbě již není třeba zvažovat přežití – to je totiž u všech tří možností stejné. Nyní mohou muži s diagnózou lokalizovaného karcinomu prostaty při obtížném rozhodování o tom, kterou léčbu zvolit, vycházet ze svých vlastních hodnot a priorit.“
Existují ale bohužel i případy rakoviny prostaty, u nichž tato zjištění neplatí. „Teď je také jasné, že existuje malá skupina mužů s agresivním typem rakoviny, kterým nepomůže žádná ze současných metod léčby, bez ohledu na to, jak brzo se s ní začne,“ doplňuje Hamdy. „Musíme zlepšit naši schopnost rozpoznávat tyto případy a také naši schopnost je léčit.“
Zdroj: GiphyRakovina prostaty v Česku
Karcinom prostaty je nejčastější onkologické onemocnění mužů v České republice. Ročně je diagnostikována asi 8 000 pacientů a výskyt neustále roste. Počet výskytů tohoto typu rakoviny stoupá s věkem. Do 40 let života se prakticky nevyskytuje, mezi 65. a 75. rokem života je výskyt naopak nejvyšší.
Muži by proto měli dbát na své zdraví a podstupovat pravidelné prohlídky. V ČR má každý dospělý člověk nárok na preventivní prohlídku u lékaře každé dva roky a její součástí je i onkologická prevence. Vyšetření rakoviny prostaty provádí také urolog, a to jak pomocí měření hladiny PSA (prostatický specifický antigen), tak pomocí hmatového vyšetření přes konečník. Prevenci by se měli věnovat zejména muži po padesátce.
