Jako Benjamin Button: vědci dokázali zvrátit proces stárnutí. Budeme brzy moci být navždy mladí, krásní a zdraví?
I když z hlediska ryze objektivního by bylo možné tvrdit, že stárnutí je proces nevyhnutelný a nevratný, stejně jako vše, co jej doprovází, věda zastává jiné stanovisko. Tedy, minimálně s ohledem na poslední experimentální výzkum – dle jeho výsledků je totiž stárnutí procesem, jehož fáze jsou volně zaměnitelné a variabilní. „Experimenty ukazují, že stárnutí je vratný proces, který lze libovolně pohánět nejen vpřed, ale i vzad,“ uvedl přímo odborník na boj proti stárnutí, profesor genetiky David Sinclair. Ten se problematikou buněčného stárnutí a jeho příčin se svým týmem zabýval dlouhých 13 let – a nyní se zveřejnil výsledky společné mnohaleté práce.
Sci-fi z (vědeckého) života
Ten, kdo sám aktivně nepůsobí ve vědeckém prostředí, jistě může za pomyslné sci-fi považovat kdeco. Ovšem aktuální tvrzení vědců, specialistů na genetiku, skutečně tak trošku sci-fi zavání. Naše těla totiž údajně obsahují jakousi „záložní kopii“ našeho mládí, kterou je možné znovu oživit a regenerovat. Provedené experimenty pak zcela zpochybňují dosavadní široce přijímané přesvědčení, že stárnutí je výsledkem genetických mutací, jež narušují naši DNA. A v důsledu tak vlastně v našem těle vytvářejí škodlivý „odpad“, jenž se hromadí, hromadí, až nakonec jeho množství vede (kvůli stárnutí buněk a jejich následné buněčné smrti) ke vzniku nespočtu nemocí a nakonec i k úmrtí. „Tím, kvůli čemu stárneme, není žádný odpad ani poškození. Jsme přesvědčeni, že příčinou je ztráta informací – ztráta schopnosti buňky číst svou původní DNA, takže zapomene, jak má správně fungovat. Princip je podobný, jako když zastaralý počítač vyrábí poškozený software. Říkám tomu ´informační teorie stárnutí´,“ shrnul Sinclair.
Naprosto stěžejním faktorem v celém výzkumu je tzv. epigenom. Co to je? Kdybychom o DNA uvažovali jako o hardwaru každého těla, tak epigeny jsou určité proteiny a chemikálie, které jsou přichyceny na každém genu a vydávají mu signál k tomu, co, kdy a kde udělat. Epigenom tak zjednodušeně řečeno geny vypíná a zase zapíná – a to v důsledku celé řady faktorů, např. kvůli vystavení toxinům z životního prostředí, z kouření, kvůli chronickému nedostatku spánku atd. A v podstatě podobně, jako se postupně poškozuje počítač, také buněčný proces je narušován tím víc, čím víc je narušena DNA. „Buňky panikaří a proteiny, které normálně ovládají geny, jsou tak rozptýleny nutností jít opravovat DNA. Pak se ale všechny nevrátí zpět, odkud ´přišly´. Takže postupně je to jako turnaj v ping-pongu, kdy všechny míčky končí všude možně na podlaze,“ přiblížil také Sinclair s tím, že ale nic není ztraceno.
V těle je prý totiž určitá „záložní kopie softwaru“, kterou lze pomyslně resetovat. Díky tomu dojde k obnově schopnosti buněk číst znovu genom tak, jako by byl mladý a nepoškozený. „Nezáleží na tom, jestli je tělu 50 nebo 75 let, jestli je zdravé, zmatené nebo nemocné. Jakmile je tento proces spuštěn, tělo už si pak bude pamatovat, jak regenerovat, a bude opět mladé, i když člověk je starý a nemocný. Ještě jsme nezjistili podstatu tohoto tělesného softwaru, ale již je nám jasné, že můžeme používat reset a tělesný proces převrátit,“ dodal vědec.
Zdroj: Giphy
Doposud to zní, jako kdyby vědci objevili skutečný elixír mládí. V čem je háček? Inu, výzkum probíhal doposud jen na myších. Právě u nich se však skutečně podařilo úpravami epigenomu dosáhnout toho, aby se jejich těla začala chovat jako starší, ale i jako mladší. A společně s tím se tedy vytratily i příznaky stárnutí – např. myším, které byly slepé, se ve většině případů zrak zase vrátil. Ačkoliv vědecký tým zatím přesně neví, jak potřebné „genetické přepínače“ dodat všem buňkám, aby organismus mohl omládnout kompletně, podle Sinclaira se ukázalo, že i jen částečné omlazení v případě myší znamenalo celkové prodloužení jejich života. A jelikož resetovat buňky se vědcům podařilo u konkrétních jedinců i opakovaně, vlastně z toho vyplývá, že i stárnutí lze zvrátit vícekrát než jen jednou.
Omlazení za 3-2-1
Vědecký tým nyní s testováním pokročil ke genetickému restartu u primátů – ovšem aby bylo možné postoupit s testy dále na lidi, samozřejmě to může trvat dlouhé desítky let. I tak ale podle dalšího z členů týmu, dr. Jae-Hyun Yanga, všechna dosavadní zjištění naprosto změní způsob, jakým nahlížíme na proces stárnutí a přistupujeme k léčbě nemocí spojených se stárnutím. Ačkoliv na zvrácení stárnutí si ještě nepochybně nějaký ten pátek budeme muset počkat, jak Sinclair shrnul, svůj epigenom může ovlivnit i každý člověk sám, svým chováním. Ostatně, to dokládá i fakt, že lidé, kteří upřednostňují zdravý životní styl, vykazují nižší biologický věk. Než tedy dojde na pravé zázraky vědy, každý by měl mít na mysli, že i na tom, jak žije, v případě konečně délky života rozhodně záleží…
