Z prémiové bavlny se nebude chtít vám ani milencům. Luxusní kvalitu textilu Matějovský potřebujete vyzkoušet na vlastní (holou) kůži
Přiznám se rovnou a bez mučení, většina mého povlečení pochází z marketu s nábytkem. Je příjemně jednoduché a provedení z obyčejné bavlny nevyžaduje žádnou speciální péči. Prostě pračka, aviváž, sušák. A taky je sympaticky finančně dostupné. Když si navíc člověk koupí neutrální šedé proužky nebo bílou jako já, hodí se to ke všemu. Prostě spokojenost a žádný důvod cokoliv měnit.
Tedy až do momentu, když jsem – a to se opět přiznávám – dostal za úkol napsat pro LUI několik článků o ložním prádle Matějovský. Už když jsem psal o kolekci povlečení Blanky Matragi, zaujalo mě, že se firma s povlečením rozhodla pro tak netradiční a odvážné vzory, stejně jako satén z Mako bavlny, který výrobce na svém webu vychvaluje. Ale všichni výrobci chválí své produkty, víme…
Pak jsem ale psal článek druhý, tentokrát o tom, jak je s povlečením Matějovský spokojen český stylista a kadeřník Libor Šula se svým přítelem. A začal ve mně hlodat červík zvědavosti. Opravdu by ten satén mohl být tak příjemný, jak tvrdí? Takže když jsem dostal možnost některé produkty sám vyzkoušet, neodolal jsem.
Spánek v objetí přírody
Záhy se ale ukázalo, že zkoušení nebude tak snadné. Aby totiž člověk mohl testovat, musí si nejdřív vybrat. V obrovském sortimentu lůžkovin Matějovský je to ale pro nerozhodného jedince jako já problém. Chci raději energické barvy, luxusní ornamentální vzory nebo nějakou modernu? Nakonec jsem se rozhodl pro přírodními motivy. Začal jsem totiž svou ložnici „zamořovat“ spoustou kytek a myšlenka, že bych se zelení mohl i přikrýt, mě nadchla.
Protože jsem jednoznačně musel vyzkoušet onen opěvovaný satén, zvolil jsem jako první model Jasmine s potiskem jemně zelených listnatých větviček a květů na čistě bílém pozadí. Oslovila mě vzdušnost a lehkost designu. Vybrat druhé ale bylo horší. Nemám rád na povlečení příliš výrazné potisky, dávám přednost něčemu nadčasovému, tak jsem nakonec zabrousil do sekce jednobarevných povlečení. A při kliknutí na model Victoria v tmavě zelené barvě se okamžitě zamiloval. Sytě jedlový švýcarský damašek je dekorován jemným vzorem listů a je to přesně ta nadčasová elegance, po které jsem toužil.
Kromě motivů jsem ale volil přírodu i co do materiálu. Obojí je totiž vyrobené ze 100% bavlny, na kterou v posteli prostě nedám dopustit. Snadno se udržuje a hlavně dýchá, takže se člověk ani v létě nepaří.
Dotek svěží jemnosti
Nastal čas na další přiznání: Tohle jsem nečekal. Věděl jsem, že Mako satén, ze kterého Matějovský šije své prémiové povlečení, má být utkaný z nejjemnější česané egyptské bavlny s dlouhými vlákny, ale že mě osloví až tak, to jsem netušil. Když se totiž řekne satén, představím si materiál, ze kterého jsou ušité trenýrky. Hladkou tkaninu s typickým leskem, jenž vypadá až trochu prvoplánově lacině a hodí se leda tak na spodní prádlo nebo svůdná dámská pyžama. Mako satén Matějovský ale předčil má očekávání. Látka to je opravdu hladká, leskne se ale jemně, decentně a neuvěřitelně kultivovaně. Slova o tom, že onen lacině vypadající satén vypadá lacině proto, že je vyrobený z umělých vláken a nikoliv z prvotřídní bavlny, jak Matějovský na svém webu zmiňuje, jsou tedy nejspíš opravdu pravdivá.
Látka povlečení Jasmine je navíc také mimořádně jemná a pevná, protože jednotlivé nitě jsou sice tenounké, ale tkanina má velmi vysokou dostavu, tedy počet nití na centimetr čtvereční. Textil je tak lehounký a vjem na holé kůži se nedá popsat jinak než jako pohlazení. Dojem je navíc jemně chladivý, takže se pod ním bude skvěle spát i v létě, čehož se nemůžu dočkat.
Povlečení Jasmine má ve švech cedulku se zlatým M jako MatějovskýFoto: Martin Lyko / se svolením
Dotek tradice a luxusu
Druhý model, Victoria, je zdánlivě nudný. Jednolitá tmavě zelená působí mezi vícebarevnými vzory ostatních lůžkovin Matějovský obyčejně, jenže nejde o žádnou obyčejnou látku, ale o švýcarský damašek utkaný opět z Mako bavlny, navíc s žakárovým zdobením – motiv listů je vytvořen jinou vazbu, takže se na něm jinak lomí světlo a látka vypadá velmi klasicky a luxusně. Tohle z módy nikdy nevyjde.
I tohle povlečení okamžitě zaujalo kvalitou, a to nejen mě, ale také pánskou návštěvu, která ho se mnou sdílela a otestovala. Tenkost a současná pevnost látky si dokonce vyžádaly slovní udivení. Jemnost pak zase dlouhé chvíle v textilním objetí. „Příjemňoučké, útulňoučké, měkkoučké a zeleňoučké,“ popsal dotyčný dojmy z novinky v mé ložnici.
Vylézt z damšku se nám nechtělo ani jednomu, ani druhému. A ani třetímu, který se pod ním ocitl pár dní na to. „Je tak příjemné, že z pod něj nebudete chtít nikdy vylézt,“ vzkazuje všem. A já můžu potvrdit, že to nejsou jen planá slova. Polonahý se v něm onen pán vydržel válet a zas a znovu usínat až do pozdního dopoledne. Což bych doporučil všem, ale ono to to ani není třeba doporučovat. Kvalita a luxusní pocit z Mako saténu a damašku Matějovský ke svlečení donaha a smyslnému válení přímo vybízejí. A ani si do pelechu nemusíte tahat chlapa, i když toho, kterého tam dostanete, budete z tak příjemných peřin vyhánět těžko.
Listový vzor je vidět, i když vzdáte žehleníFoto: Martin Lyko / se svolením
Neměnil bych
Když to shrnu, jsem s obojím povlešením maximálně spokojený. Nejen, že si v něm připadám výjimečně, ale je také velmi kultivované a reprezetnativní a na návštěvy dělá skvělý dojem. Rozhodně je vidět (a cítit!), že nejde lacinou o masovou produkci. Posledním, co zbýbá probrat, je tedy cena. Ta totiž taky prozradí, že tohle povlečení není z marketu. Srovnat cenovky Matějovského s mezinárodním řetězcem moc dobře nejde. Dostupný textil bude mít vždy své místo ve světě a na obyčejnou látku nedám dopustit. Je v ní něco prostého, nekomplikovaného a skromného. Jenže po zkušenostech s prémiovou tkaninou se k ní jde jen těžko vracet. Když si navíc spočítám, že povlečení není záležitost na sezónu, ale na řadu dlouhých let, je jasné, čemu dám přednost při příštím nákupu. Kvalita a pocit výjimečnosti si mě získaly.
