Co si obléknout, když venku zuří jaro? Aneb zpověď módního neznaboha
„Už je tu zase to pitomý jaro, nechodim raději k oknu. Zase ty pupence, květy a tráva, já jednou na jaře zcvoknu…,“ zpívá v jedné ze svých písní Ivan Mládek. Vy se teď možná budete ptát, co to má společného s oblékáním anebo módou všeobecně. No, absolutně nic, jen tím chci kulturní vložkou poukázat na to, že ne všichni jsou z jara tak moc nadšení, což se projevuje v mnoha oblastech života a ano… i v oděvním průmyslu.
Jaro je totiž v tomhle ohledu velmi zvláštní a složité, na rozdíl od svých blízkých bratříčků zimy a léta. Tam to máme veskrze jednoduché.
V zimě na sobě totiž můžeme mít prakticky cokoliv, tedy pokud jde o vrchní část těla, protože na tohle cokoliv pak jen hodíme nějaký slušivý kabát či teplou bundu, k tomu barevně sladěný (v tom lepším případě) kulich a jde se do světa. Co máme pod tím už tolik řešit nemusíme, hlavně aby v tom bylo teplo. A protože je na tom většina ostatních veskrze stejně, příliš to neřešíme. Maximálně se tak sami sobě navzájem zasmějeme, jakou šílenou kreaci jsme dokázali vymyslet jen kvůli trošce tepla.
Léto je v tomhle ještě jednodušší, byť si to vybírá svoji daň v rozpoutání mnohých stresových situacích zejména na koupalištích, ale to už je spíše doména žen a do toho já nevidím a psát o tom ani nechci. Každopádně co se týká klasického oblečení, není moc co zkoumat. Triko či tílko, šortky či sukně, lehká obuv, případně žádná a dílo je hotovo. Žádný opulentní módní výstřelek v tomhle příliš hledat nelze, stejně se ve všem zpotíme a Gucci nebo sekáč v podchodu za rohem… kdo to ve 40 stupních řeší?
No a pak je tu jaro, a to přichází laborování pomalu nad smyslem existence, že by se za to ani Einstein nemusel stydět.
Venku není ani vedro, ale ani zima, hormony nám sviští žilami stejně rychle jako zmatení a vyjukaní ptáci po obloze a my přemýšlíme horečnatě nad tím, zda je zrovna tenhle kus oblečení ještě dostatečně teplý na to, aby nás ochránil před stále přítomným chladným větrem, ale dostatečně cool a sexy pro to, abychom zaujali erotikou nabité oči kolemjdoucích. Pokud tedy zrovna do našeho života někoho sháníme.
Jarní oblékání je zkrátka a jednoduše alchymie, která vyžaduje nacházení rovnováhy mezi praktičností, vkusem, stylem, erotickým zaujetím okolí, pohodlím a co je snad nejdůležitější – vlastním sebevědomím. Pamatujte na to, že ať si na sebe vezmete cokoliv, vždy byste se v tom měli cítit aspoň dostatečně sebevědomě. Protože jasně, můžete na sebe hodit sebevíc erotickou blůzu nebo sako, nejrudější střevíčky, nejupjatější kravatu, která vám skryje čtvrtou bradu… ale pokud se vy sami v tom nebudete cítit dobře, budete na to myslet, budete nesví a s každou další vteřinou v nepohodlí bude odcházet i vaše sebevědomí. A tím nepohodlím myslím jak to fyzické, tak i psychické.
Vrátím se ale k původnímu tématu a k tomu, co mě vlastně donutilo tohle všechno napsat.
První přiznání – nejsem žádný módní nadšenec, nikdy jsem nesledoval žádné trendy, nikdy jsem nevyhledával nic speciálního a popravdě, ani nebylo dlouho pro koho. Dokonce ani ve chvíli, kdy jsme se našli se ženou a žijeme spolu, mě to nedonutilo o sebe více dbát, co se módního stylu týká. I když jsem si plně vědom, že by to v některých chvílích určitě ocenila. Zkrátka, na prvním místě vždy bylo pohodlí a barevná sladěnost a nějaké vyzařování charakteru do okolí mi bylo vždy tak trochu jedno.
Ale občas se najdou chvíle, kdy i já podlehnu, zastavím se u výlohy či dokonce sám zapluji do obchodu a minimálně si prohlédnu nabídku. A není to se mnou vůbec jednoduché, protože nemám žádný svůj osobitý styl, maximálně rád nosím mikiny s kapucí, ale každý rok vybírám podle toho, co se mi zrovna líbí. Barevně, střihem, délkou… dal bych se označit jako módní chameleon, ale to zase zní až moc svobodně, jsou určité hranice, které bych nepřekročil.
Druhé přiznání – pro mě je kromě pohodlí důležité také nějaké poselství, které firma přináší. A tím skutečně nemyslím všelijaké nápisy na triku, ty si tam umím dodat sám. Jde mi spíše o pozadí té společnosti, kdo za ní stojí, jaké jsou hodnoty lidí, kteří ji vedou, pomáhají k růstu či komunikaci s okolím. Tohle tedy platí nejen o módě, ale také o spolupracích obecně. Proč to říkám, je příhoda, která se mi stala minulý týden.
Navštívil jsem jedno nákupním centrum s tím, že se už pomalu blíží jaro a bude tedy potřeba lehce obměnit šatník, neboť na to, co jsme měl připravené, se moje žena netvářila příliš nadšeně. Prý by mi slušelo nějaké pěkné sako, nebo aspoň košile, nebo cokoliv, co není „jen“ sepraná mikina a ošoupané džíny. A protože zrovna bylo pěkně, uznal jsem, že mi menší výlet stejně neuškodí a aspoň uvidím, co je ve světě módy nového.
Netrvalo to dlouho a stala se zajímavá věc. Když jsem zrovna procházel kolem výlohy, kde zářila jakási moderní sáčka a další pánské věci, vycházeli ven dva mladí muži, evidentně partneři, neboť nejenže měli ohromnou radost z nákupu, ale dali to najevo polibkem a následným prohrabáváním tašek, jež si odtamtud odnášeli. Jejich nadšení mě docela zaujalo a popravdě, ani ty vystavené věci nebyly marné. Dokonce se blížily i tomu, co bych si byl ochoten na sebe vzít. Kouknu na název a ejhle – Blažek. Firma určitě známá nejen těm, kteří se zajímají o módu poněkud více než já. Ostatně, bylo to i jedno z mnoha jmen, které mi žena doporučila k objednání.
Třetí přiznání – nic jsem si nekoupil. A nebylo to z toho důvodu, že by se mi nic nelíbilo, ale jednak tam už nějací lidé byli, něco si zkoušeli a mně se nechtělo čekat, taktéž si nerad zkouším zejména kalhoty v kabinkách (ani nevím proč) a hlavně, chtěl jsem se podívat na web a něco si konečně po těch dlouhých letech o této firmě zjistit, což má i tu výhodu navíc, že si mohu společně se ženou prohlédnout e-shop, protože má ráda, když společně něco vybíráme a ona mi může poradit.
Musím říct, že mě jejich web celkem potěšil. Hlavně tedy to, co spojují s jejich novou kolekcí na jaro/léto, což je několik hodnot, které podle nich definují moderního muže.
Empatie – Nezávislost – Charisma – Sebevědomí – Cílevědomost – Rozhodnost – Styl – Kreativita – Hrdost – Inovace.
Rozhodně nemohu říct, že bych nesouhlasil a upřímně, spojení obdobných hodnot, které by tedy měly být součástí života nejen moderního muže, ale vlastně všech, mě neskutečně překvapily. Není mnoho těch, kteří by uvažovali způsobem, že by jakoukoliv z takových abstraktních věcí vzali a doslova ji vetkali do stylu saka či košile. Nakonec jsem rád, že jsem si počkal na výběr až domů, poněvadž jinak bych si něco pořídil a jak se znám, už bych se o to víc nezajímal, prostě bych to nosil až do té doby, než by to další rok vystřídalo něco podobného, pravděpodobně od jiné firmy.
Když se tedy vrátím k začátku mého psaní, jaro je skutečně zvláštní období k výběru oblečení. Nikdo z nás to nemá v tomto směru jednoduché, tedy až na ty, kteří to neřeší vůbec, pracují celý život z domova a ven vycházejí pouze o půlnoci, aby si užili svět téměř bez lidí.
Pokud ale budou existovat oděvní firmy, třeba jako výše zmíněný Blažek, které spojují svoje výrobky s hodnotami, jež si v ničem nezadají s biblickým Desaterem, budeme to mít o poznání snadnější. Znáte takovou? Pokud ano, určitě mi dejte vědět. Rád si svoje obzory posunu zase o kousek dál a moje další výpověď o oblékání může být zase o něco více barvitější. Stejně jako jarní příroda.
